Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Zkratka LAPV znamená „Lokality akumulace povrchových vod“. Systém LAPV nahradil původně územně hájené plochy, které byly vymezeny ve Směrném vodohospodářském plánu. Těch bylo několik set. V současnosti se tak označují plochy, které jsou určeny jako územní rezervy pro stavbu velkých vodních nádrží. To znamená, že se na těchto plochách povolují pouze takové činnosti, které „neznemožní nebo podstatně neztíží její budoucí využití pro akumulaci povrchových vod“. Pojem LAPV se dostal do vodního zákona v roce 2008. Jednotlivé nádrže jsou pak vyjmenovány v Generelu LAPV, který schválili ministři zemědělství a životního prostředí v roce 2011. Od té doby slouží generel pro politiku územního rozvoje a jako územně-plánovací podklad. Vyjmenovaných nádrží je 65 a v poslední době se diskutuje o rozšíření tohoto počtu. Nejmenší z vymezených ploch má navrhovanou rozlohu 30 ha (Podlesný Mlýn na Veličce u Hranic na Moravě), největší pak 868 ha (Spálov na Odře na okraji vojenského újezdu Libavá).
Generel nemá být plánem výstavby, ale pouze rezervou pro budoucí potřebu plynoucí z probíhající klimatické změny. Tato deklarace ale nebrání tomu, aby byly alespoň některé návrhy rozpracovány podrobněji a dále byla prověřována realizovatelnost návrhu. V poslední době bylo možno v médiích zachytit třeba vzrušené diskuse o nádrži Čučice na Oslavě. Prověřuje se také například nádrž Vlachovice na Vláře.
Stát ale může prostřednictvím státních podniků Povodí připravovat i jiná větší vodní díla. Za zmínku v tomto ohledu stojí například kontroverzní nádrž Skalička na Bečvě. Píše o ní Michal Krejčí na jiném místě. V LAPV není ani přehrada Nové Heřminovy na Opavě, která je už ve vysokém stupni přípravy.
Podrobnější údaje o LAPV naleznete zde:
https://www.dataplan.info/texty/DS/Generel%20LAPV_vc.protokolu.pdf
Tomáš Havlíček
Ing. Tomáš Havlíček (1961) vystudoval vodní hospodářství na stavební průmyslovce a Stavební fakultě VUT v Brně. Založil a vede společnost ATELIER FONTES, s.r.o. Má za sebou realizaci přibližně stovky vodohospodářských a krajinářských studií a projektů.