Čtení na tyto dny

Jalová pastvina

Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun

Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad

Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Co je LAPV


Tomáš Havlíček, č. 3/2017, s. 5

Zkratka LAPV znamená „Lokality akumulace povrchových vod“. Systém LAPV nahradil původně územně hájené plochy, které byly vymezeny ve Směrném vodohospodářském plánu. Těch bylo několik set. V současnosti se tak označují plochy, které jsou určeny jako územní rezervy pro stavbu velkých vodních nádrží. To znamená, že se na těchto plochách povolují pouze takové činnosti, které „neznemožní nebo podstatně neztíží její budoucí využití pro akumulaci povrchových vod“. Pojem LAPV se dostal do vodního zákona v roce 2008. Jednotlivé nádrže jsou pak vyjmenovány v Generelu LAPV, který schválili ministři zemědělství a životního prostředí v roce 2011. Od té doby slouží generel pro politiku územního rozvoje a jako územně-plánovací podklad. Vyjmenovaných nádrží je 65 a v poslední době se diskutuje o rozšíření tohoto počtu. Nejmenší z vymezených ploch má navrhovanou rozlohu 30 ha (Podlesný Mlýn na Veličce u Hranic na Moravě), největší pak 868 ha (Spálov na Odře na okraji vojenského újezdu Libavá).

Generel nemá být plánem výstavby, ale pouze rezervou pro budoucí potřebu plynoucí z probíhající klimatické změny. Tato deklarace ale nebrání tomu, aby byly alespoň některé návrhy rozpracovány podrobněji a dále byla prověřována realizovatelnost návrhu. V poslední době bylo možno v médiích zachytit třeba vzrušené diskuse o nádrži Čučice na Oslavě. Prověřuje se také například nádrž Vlachovice na Vláře.

Stát ale může prostřednictvím státních podniků Povodí připravovat i jiná větší vodní díla. Za zmínku v tomto ohledu stojí například kontroverzní nádrž Skalička na Bečvě. Píše o ní Michal Krejčí na jiném místě. V LAPV není ani přehrada Nové Heřminovy na Opavě, která je už ve vysokém stupni přípravy.

Podrobnější údaje o LAPV naleznete zde:
https://www.dataplan.info/texty/DS/Generel%20LAPV_vc.protokolu.pdf

Tomáš Havlíček


Ing. Tomáš Havlíček (1961) vystudoval vodní hospodářství na stavební průmyslovce a Stavební fakultě VUT v Brně. Založil a vede společnost ATELIER FONTES, s.r.o. Má za sebou realizaci přibližně stovky vodohospodářských a krajinářských studií a projektů.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu