Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Útržky orální historie vodního díla Nové Mlýny


Antonín Buček, č. 3/2017, s. 11

Kumpoštovo jihomoravské moře

V létě roku 1964 jsme se s přítelem Janem Lacinou jako studenti tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně zúčastnili tábora mladých ochránců přírody, který v Dolních Věstonicích vedl RNDr. Jan Čeřovský. Bylo to v období diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy a s nimi spojené výstavbě vodního díla Nové Mlýny. Jedním z přednášejících byl i Ing. arch. Jindřich Kumpošt, který představoval svou vizi jihomoravského moře. Trvale jsme si zapamatovali jeho prohlášení, „jak bude krajina obohacena tím, že se bílé pálavské skály budou odrážet v azurově modré hladině nových nádrží…“.

Vyplavení Němců

Někdy v polovině 80. let 20. století se v knihovně tehdejšího Geografického ústavu ČSAV v Brně, který byl umístěn ve starobrněnském klášteře, konala jedna z řady diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy. Pravděpodobně to bylo v souvislosti s řešením úkolu Geoekologické aspekty vodohospodářských úprav na jižní Moravě, který v rámci Ekoprogramu zpracovávali pracovníci Geografického ústavu ČSAV a Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV. Na semináři vystoupil nestor českých zemědělských meliorátorů prof. Ing. dr. Karel Jůva, DrSc., se vzpomínkou na počátky záměru budování nádrže v podyjské nivě. Starý pán pravil, že v době okupace fungovala v Brně pod vedením Ing. arch. Jindřicha Kumpošta projekční kancelář, která byla zřízena hlavně proto, aby zabránila totálnímu nasazení moravských architektů v Říši. Architekti se v projekční kanceláři zabývali projektováním krajinných úprav Moravy. V této kanceláři vznikl projekt rozsáhlé nádrže na Dyji. Přehradní hráz měla být situována u Bulhar a vodou nádrže měly být zaplaveny obce (nebo jejich části) Nové Mlýny, Milovice, Dolní Věstonice, Strachotín, Mušov, Horní Věstonice, Pasohlávky, Brod nad Dyjí a Drnholec. Všechno obce s německým obyvatelstvem. Jedním z hlavních cílů projektu rozsáhlého „jihomoravského moře“ mělo tedy být „vyplavení Němců z jižní Moravy“, uzavřel své vystoupení prof. Jůva.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu