Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Kumpoštovo jihomoravské moře
V létě roku 1964 jsme se s přítelem Janem Lacinou jako studenti tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně zúčastnili tábora mladých ochránců přírody, který v Dolních Věstonicích vedl RNDr. Jan Čeřovský. Bylo to v období diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy a s nimi spojené výstavbě vodního díla Nové Mlýny. Jedním z přednášejících byl i Ing. arch. Jindřich Kumpošt, který představoval svou vizi jihomoravského moře. Trvale jsme si zapamatovali jeho prohlášení, „jak bude krajina obohacena tím, že se bílé pálavské skály budou odrážet v azurově modré hladině nových nádrží…“.
Vyplavení Němců
Někdy v polovině 80. let 20. století se v knihovně tehdejšího Geografického ústavu ČSAV v Brně, který byl umístěn ve starobrněnském klášteře, konala jedna z řady diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy. Pravděpodobně to bylo v souvislosti s řešením úkolu Geoekologické aspekty vodohospodářských úprav na jižní Moravě, který v rámci Ekoprogramu zpracovávali pracovníci Geografického ústavu ČSAV a Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV. Na semináři vystoupil nestor českých zemědělských meliorátorů prof. Ing. dr. Karel Jůva, DrSc., se vzpomínkou na počátky záměru budování nádrže v podyjské nivě. Starý pán pravil, že v době okupace fungovala v Brně pod vedením Ing. arch. Jindřicha Kumpošta projekční kancelář, která byla zřízena hlavně proto, aby zabránila totálnímu nasazení moravských architektů v Říši. Architekti se v projekční kanceláři zabývali projektováním krajinných úprav Moravy. V této kanceláři vznikl projekt rozsáhlé nádrže na Dyji. Přehradní hráz měla být situována u Bulhar a vodou nádrže měly být zaplaveny obce (nebo jejich části) Nové Mlýny, Milovice, Dolní Věstonice, Strachotín, Mušov, Horní Věstonice, Pasohlávky, Brod nad Dyjí a Drnholec. Všechno obce s německým obyvatelstvem. Jedním z hlavních cílů projektu rozsáhlého „jihomoravského moře“ mělo tedy být „vyplavení Němců z jižní Moravy“, uzavřel své vystoupení prof. Jůva.
Antonín Buček