Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Útržky orální historie vodního díla Nové Mlýny


Antonín Buček, č. 3/2017, s. 11

Kumpoštovo jihomoravské moře

V létě roku 1964 jsme se s přítelem Janem Lacinou jako studenti tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně zúčastnili tábora mladých ochránců přírody, který v Dolních Věstonicích vedl RNDr. Jan Čeřovský. Bylo to v období diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy a s nimi spojené výstavbě vodního díla Nové Mlýny. Jedním z přednášejících byl i Ing. arch. Jindřich Kumpošt, který představoval svou vizi jihomoravského moře. Trvale jsme si zapamatovali jeho prohlášení, „jak bude krajina obohacena tím, že se bílé pálavské skály budou odrážet v azurově modré hladině nových nádrží…“.

Vyplavení Němců

Někdy v polovině 80. let 20. století se v knihovně tehdejšího Geografického ústavu ČSAV v Brně, který byl umístěn ve starobrněnském klášteře, konala jedna z řady diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy. Pravděpodobně to bylo v souvislosti s řešením úkolu Geoekologické aspekty vodohospodářských úprav na jižní Moravě, který v rámci Ekoprogramu zpracovávali pracovníci Geografického ústavu ČSAV a Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV. Na semináři vystoupil nestor českých zemědělských meliorátorů prof. Ing. dr. Karel Jůva, DrSc., se vzpomínkou na počátky záměru budování nádrže v podyjské nivě. Starý pán pravil, že v době okupace fungovala v Brně pod vedením Ing. arch. Jindřicha Kumpošta projekční kancelář, která byla zřízena hlavně proto, aby zabránila totálnímu nasazení moravských architektů v Říši. Architekti se v projekční kanceláři zabývali projektováním krajinných úprav Moravy. V této kanceláři vznikl projekt rozsáhlé nádrže na Dyji. Přehradní hráz měla být situována u Bulhar a vodou nádrže měly být zaplaveny obce (nebo jejich části) Nové Mlýny, Milovice, Dolní Věstonice, Strachotín, Mušov, Horní Věstonice, Pasohlávky, Brod nad Dyjí a Drnholec. Všechno obce s německým obyvatelstvem. Jedním z hlavních cílů projektu rozsáhlého „jihomoravského moře“ mělo tedy být „vyplavení Němců z jižní Moravy“, uzavřel své vystoupení prof. Jůva.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu