Čtení na tyto dny

Idyla na minerální vody

Mám rád minerální vody
pro jejich zemitost

A kdykoliv je piju
tak si představuji
jak vyvěrají z Běloves
z Korytnice
či z Moravského Berouna…

A jak mě cévy zanáší
nejvzácnější kovy

Mám rád minerální vody
po kterých nikdy nejsem
ani vážnější
ani šťastnější
než doopravdy jsem

(Zdeněk Volf)

 

 

Útržky orální historie vodního díla Nové Mlýny


Antonín Buček, č. 3/2017, s. 11

Kumpoštovo jihomoravské moře

V létě roku 1964 jsme se s přítelem Janem Lacinou jako studenti tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně zúčastnili tábora mladých ochránců přírody, který v Dolních Věstonicích vedl RNDr. Jan Čeřovský. Bylo to v období diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy a s nimi spojené výstavbě vodního díla Nové Mlýny. Jedním z přednášejících byl i Ing. arch. Jindřich Kumpošt, který představoval svou vizi jihomoravského moře. Trvale jsme si zapamatovali jeho prohlášení, „jak bude krajina obohacena tím, že se bílé pálavské skály budou odrážet v azurově modré hladině nových nádrží…“.

Vyplavení Němců

Někdy v polovině 80. let 20. století se v knihovně tehdejšího Geografického ústavu ČSAV v Brně, který byl umístěn ve starobrněnském klášteře, konala jedna z řady diskusí o vodohospodářských úpravách jižní Moravy. Pravděpodobně to bylo v souvislosti s řešením úkolu Geoekologické aspekty vodohospodářských úprav na jižní Moravě, který v rámci Ekoprogramu zpracovávali pracovníci Geografického ústavu ČSAV a Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV. Na semináři vystoupil nestor českých zemědělských meliorátorů prof. Ing. dr. Karel Jůva, DrSc., se vzpomínkou na počátky záměru budování nádrže v podyjské nivě. Starý pán pravil, že v době okupace fungovala v Brně pod vedením Ing. arch. Jindřicha Kumpošta projekční kancelář, která byla zřízena hlavně proto, aby zabránila totálnímu nasazení moravských architektů v Říši. Architekti se v projekční kanceláři zabývali projektováním krajinných úprav Moravy. V této kanceláři vznikl projekt rozsáhlé nádrže na Dyji. Přehradní hráz měla být situována u Bulhar a vodou nádrže měly být zaplaveny obce (nebo jejich části) Nové Mlýny, Milovice, Dolní Věstonice, Strachotín, Mušov, Horní Věstonice, Pasohlávky, Brod nad Dyjí a Drnholec. Všechno obce s německým obyvatelstvem. Jedním z hlavních cílů projektu rozsáhlého „jihomoravského moře“ mělo tedy být „vyplavení Němců z jižní Moravy“, uzavřel své vystoupení prof. Jůva.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu