Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Znáte vodní dílo Skalička?!


Michal Krejčí, č. 3/2017, s. 14-16

Možná jste již o něm slyšeli, a pokud ne, tak o nádrži Teplice určitě ano. Vodní nádrž Teplice se totiž objevila již v roce 1955 ve Směrném vodohospodářském plánu (SVP) a počítala s grandiózním objemem 150 mil. m3 vody. Měla stát na řece Bečvě v tzv. teplické soutěsce a tedy namísto lázní Teplic nad Bečvou. To je tam, co se nachází nejhlubší zatopená propast světa a také aragonitové jeskyně, tedy v Hranickém krasu. I proto pozdější plány přesunuly profil přehradní hráze výše proti proudu Bečvy nad obec Skalička. Původní název nádrže se však udržel až do roku 2015, kdy světlo světa spatřila další z mnoha přehradních variant: vodní dílo (VD) Skalička. Pod tímto poněkud eufemistickým názvem se skrývá přehrada o max. objemu 45,5 mil. m3 vody. V základní podobě se jedná o vodní nádrž, jejímž hlavním účelem je zajištění protipovodňové ochrany sídel v Pobečví. Protipovodňovou ochranu měl ostatně zajistit i přímý předchůdce VD Skalička, tzv. poldr Teplice, označovaný také jako suchá nádrž Teplice, koncipovaný jako jednoúčelové vodní dílo. Přišel však výrazně suchý rok 2015 a vodohospodáři ze státního podniku Povodí Moravy obratem vyrukovali se záměrem víceúčelové vodní nádrže, kterou pojmenovali po obci, nad níž má být postavena přehradní hráz. Jaké další funkce má tedy víceúčelové VD Skalička plnit?

Přehradou proti suchu

Se suchem je spojena otázka minimálních průtoků a jejich nadlepšování. Prostě, aby v té Bečvě vůbec tekla voda a udělali jsme něco pro tu „ekologii“. Pravda je, že se řeka Bečva vyznačuje vysokou rozkolísaností průtoků, kdy velká část objemu vody proteče za krátkodobě zvýšených průtoků a naopak období nízkých průtoků trvá čtyři až osm měsíců. V roce 2015 v Bečvě řadu týdnů tekl jeden až dva kubíky vody. Obdobné sucho panovalo v roce 1950, na kterém nám vodohospodáři ukázali možné nadlepšení minimálních průtoků, které by při 99,9% zabezpečenosti zvládlo VD Skalička.

Z příkladu vyplynulo, že VD Skalička by umožnilo zajistit minimální průtok o stabilní hodnotě 1,8 m3s-1, a to po dobu skoro čtyř měsíců. Znamenalo by to však také snížení hladiny v nádrži o více než čtyři metry. Představu o tom, jaký dopad by to mělo na rozlohu vodní plochy, si lze udělat z obrázku s vyznačením situace hladin.

Hladina zásobního prostoru je daná kótou 261 m n. m. (středně šedá plocha) a při nadlepšování průtoků by z této úrovně klesla skoro ke kótě 256 m n. m. (tmavá oblast vlevo). Více než polovina dna nádrže by se obnažila, jedná se o 200 až 250 ha ploch postupně vysychajícího bahna. Přitom přirozená minima průtoku (1950, ale i 2015) příliš nespadají pod 1 m3s-1 a občasné navýšení průtoku až k 5 m3s-1 (jak k němu dochází) představuje důležitý oživující impuls. Přirozená dynamika se tak i za minimálních průtoků jeví jako ekologicky příznivější než dlouhodobě nízký a uměle srovnaný průtok (1,8 m3s-1). Ostatně pro biologický život v toku, např. přežití ryb, je v obdobích sucha podstatnější kvalita prostředí (přirozený stav toku s proudnými úseky, střídáním brodů a tůní, diverzita stanovišť, čistota vody), kterou samotná kvantita (průtok vody) nemůže plně nahradit. V této souvislosti je tedy důležitější obnovovat přirozený charakter řeky Bečvy, který je z ekologického hlediska nejlepší adaptací na dlouhodobě se vyskytující minimální průtoky, jež nastávají v obdobích sucha.

Přehrada jako rekreační centrum

Prostor nádrže Skalička má prý značný potenciál pro vznik různých druhů rekreace spojených s vodním prostředím (koupání, jachting, sportovní rybaření apod.) a zejména služeb, které mohou být poskytovány rekreantům. Potenciál VD Skalička je v tomto směru jeho autory srovnáván s rekreačním centrem vodní nádrže Nové Mlýny. Pokud však s nástupem nízkých průtoků (květen, červen) dojde k jejich nadlepšování, tak v létě bude nádrž poloprázdná (resp. blízko k úrovni stálého nadržení - 256 m n. m.). Břehová čára bude rekreantům doslova utíkat před očima a k vodě se přes stovky metrů zabahnělého dna ani nedostanou. Případné rekreační objekty či zázemí okolo nádrže tak nebudou mít přístup k vodě (a na hrázích stát nemohou). Jak vidno, je avizovaný rekreační potenciál v přímém rozporu s tzv. „ekologickou“ funkcí nádrže, jíž má být nadlepšování minimálních průtoků v období sucha.

Přehradou za čistší energii

Jinou vedlejší funkcí VD Skalička má být výroba čisté elektrické energie. Malá vodní elektrárna (MVE) by měla pracovat v tzv. vlnovém režimu. Maximální rozdíl v průtocích při provozu MVE by činil 17 m3s-1, při běžném provozním „špičkování“ by rozdíly v průtocích během dne činily jednotky m3s-1. To ovšem představuje opakované skokové změny v průtoku Bečvou s negativním dopadem na vodní biotu. Kvůli MVE vznikne na toku Bečvy také migrační bariéra pro ryby, kterým přitom chceme nadlepšováním průtoků pomáhat. A jsou i další sporné otázky kolem provozu MVE.

Přehradou proti povodním

Výše uvedené funkce VD Skalička jsou považovány za vedlejší. Hlavním účelem stavby je zajištění protipovodňové ochrany. Existují návrhy alternativních způsobů, včetně komplexní lokální ochrany města Přerov, jejich představení je ale na samostatný článek. Podívejme se aspoň na možné varianty v zájmovém prostoru VD Skalička.

Suchá či vodní nádrž - jedná se o doposud prověřované a připravované scénáře, které v obou případech přehrazují koryto Bečvy. Můžeme je tedy označit jako přehradu, ať již prázdnou, jež se naplní jen při velké povodni, anebo plnou vody - tedy klasickou vodní nádrž. V každém případě nám tyto přehrady budou za povodní zachytávat štěrky, a to je v případě Bečvy jako našeho největšího štěrkonosného toku jev velice závažný a negativní. Bez přirozeného hydrologického a splaveninového režimu nelze reálně uvažovat o obnově dobrého ekologického stavu řeky Bečvy. V případě vodní nádrže se stálým nadržením navíc na toku vzniká závažná migrační bariéra pro ryby, přičemž kompenzační řešení nebylo v potřebném detailu doposud představeno a je vůbec otázkou, zda je jeho vybudování i fungování reálné. U suché nádrže lze při vhodném návrhu vypouštěcího objektu zajistit jeho migrační prostupnost.

Boční poldr či nádrž - jedná se o řešení, které v případě bočního poldru představila Unie pro řeku Moravu v lednu 2017. Teoreticky může mít boční nádrž i hladinu se stálým nadržením. Ačkoliv má toto řešení některé vodohospodářské nevýhody (zejména komplikovanější způsob napouštění za povodní), tak z hlediska protipovodňové ochrany se podařilo prokázat, že účinek bočního poldru je plně srovnatelný s přehradou. Navíc z ekologického hlediska odpadá negativní ovlivnění přirozeného povodňového a splaveninového režimu, zkrátka se zde nezachytávají menší povodně a hlavně štěrky. Z hlediska zachování podélného říčního kontinua a migrační prostupnosti toku jde také o mnohem čistší řešení. Pochopitelně i zde se jedná o velkou stavbu, která výrazně zasáhne do krajiny a v případě naplnění vodou povede k úhynu bioty. V případě bočního poldru lze ale zátopové území upravit přírodě blízkým způsobem, včetně zachování dílčích (řízených) rozlivů v původní nivě. Šlo by o revitalizační opatření s výrazným kompenzačním efektem za vybudování rozsáhlého vodního díla.

Vzhledem k tomu, že na ochranu řeky Bečvy se zformovala silná platforma nevládních organizací i jednotlivců - známá jako „Spojená Bečva“, jež si získala podporu univerzitních pracovišť i regionálních politiků, došlo k dosud nevídanému kroku. Povodí Moravy, s.p., zadalo zpracování studie, jež se bude podrobně zabývat posouzením návrhu bočního poldru (či boční nádrže). Po vyhotovení studie tak budou na stole čtyři varianty VD Skalička, které lze vzájemně porovnávat. Za tento postup patří vodohospodářům dík a doufejme, že během zpracování studie budou zainteresované strany přizvány k výrobním výborům. Jak to celé dopadne, se teprve uvidí…

Michal Krejčí, Unie pro řeku Moravu


Mgr. Michal Krejčí (1974) vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci. Dlouhodobě se angažuje v oblasti revitalizací vodních toků, přírodě blízké protipovodňové ochraně a zapojení řek do urbanistické struktury měst.

Podklady: Data k VD Skalička, včetně situace nádrže, jsou čerpána z práce: „Bečva, Vodní dílo Skalička; technicko-ekonomická studie; Valbek, spol. s r.o., a Aquatis, a.s., 2015“.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu