VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Kopeček, Pavel a kol.: Projevy křesťanské liturgie v kulturní krajině. Mendelova univerzita v Brně, 2015. ISBN 978-80-7509-387-5. 164 stran formátu A4.

Pro biologa, požádaného prvním ze spoluautorů o recenzi knihy, velmi zajímavá kniha. Kniha totiž přináší zcela jiný komplexní pohled na krajinu než jako na pouhý soubor ekosystémů. Spoluautoři doc. Ing. arch. Jiří Löw a doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., jsou známí architekti, ať již v územním plánování, či krajinné architektuře. Naproti tomu hlavní autor ThDr. Ing. Pavel Kopeček, Th.D., je zřejmě především tím, kdo hledá stopy a funkci religiozity v evoluci naší krajiny. Kniha podle anotace je zaměřena na rituály a obřady, které formovaly život obyvatelstva i naši krajinu, ale pouze katolické.

Náplň knihy je však mnohem širší než pouhá svědectví o významu a důsledcích katolických rituálů a případných staveb. O tom svědčí i přehled témat jednotlivých kapitol: 1 - Církev v přírodě a krajině, 2 - Člověk a slavení, 3 - Liturgický rok v krajině, 4 - Sakrální architektura a obřady v krajině, 5 - Duchovní krajina. Zatímco jádro knihy (2-4) je zajímavé spíše etnologicky, pro hlubší zamyšlení nad vztahem člověka a krajiny jsou významné především kapitoly 1 a 5. První z nich lze snad nejlépe charakterizovat názvy čtyř podkapitol: Stav krajiny je odrazem společnosti, Bible a životní prostředí, Chovají se křesťané ekologicky?, Teologie přírody. Ateista a materialista (dokonce materialista vulgární, jak se dřív říkalo) by s různými úvahami nebo formulacemi v této kapitole mohl polemizovat, to však se nezdá být podstatné. Významnější je a k hlubšímu zamyšlení vyzývá kapitola závěrečná - Duchovní krajina. Její náplní jsou totiž reflexe hlavního a minimálně u nás dnes politicky prosazovaného pohledu na krajinu jako na pouhý zdroj pro ekonomiku. Skutečně základ pro pozorné čtení, i když nad některými závěry lze jen útrpně povzdychnout.

Předností knihy je systematický přístup a, jak je u humanitních oborů běžné, rozsáhlý poznámkový aparát pod čarou. K tomu dvanáct stran přehledu literatury a dalších zdrojů informací. Pokud vidím nedostatky, tak snad hlavně v obtížnosti zakoupení knihy. Dále pak jsou texty formálně psány většinou v první osobě, není proto jasné, jak a na čem se podíleli spoluautoři. Největší nedostatek knihy bych však viděl v tom, že zcela chybí jakýkoliv obrazový doprovod. Ten by se pro tyto často minuciózní krajinné prvky a jejich detaily neobyčejně hodil - nebo spíš pro čtenáře v religiózní tematice nezasvěceného bych ho považoval až za nezbytný. Ostatně to ukazuje krásná fotografie na první straně obalu knihy. O ní coby přímo v krajinné architektuře málo zasvěcený doufám, že reprezentuje (podle klasifikace citované na str. 111) typ 131 - kapličku s vnitřním prostorem. Nicméně text a hluboké zamyšlení nad ním lze nejen katolíkům, ale věřícím i nevěřícím jednoznačně doporučit.

Karel Hudec