Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Neuvěřitelná kniha


Karel Hudec, č. 1/2010, str. 29

Poprach, K.: Sova pálená. Tyto, Nenakonice 2008, 400 s.

Formát 21 × 31 cm, křídový papír, velký počet často unikátních fotografi í, map, tabulek, vše v barvách a grafi cky úpravné. Minimálně 41 spolupracovníků je jmenováno při výzkumu, další 4 při zpracování map, fotografy jsem ani nepočítal. Podobná kniha o jediném ptačím druhu je raritou i ve světovém měřítku!

Pro méně znalé snad jen to, že sova pálená byla kdysi běžným druhem zemědělské krajiny, ale vyskytovala se i uvnitř měst. Její chraplavý hlas, popisovaný v etnologické literatuře jako nejstrašnější ptačí hlas celé Evropy, se ozýval především z kostelních věží. Ty byly jejím hlavním hnízdištěm s půdami přeplněnými vývržky nestravitelných zbytků chlupů a kostí hraboše polního - její hlavní potravy.

To trvalo až do 70. let 20. století, pouze po krutých zimách se stavy sov velmi snížily, během několika let se ale populace opět zregenerovala. V údobí 1970-1990 se počty snížily zcela katastrofálně a z rozsáhlých oblastí, především výše položených, sova pálená úplně zmizela. Od té doby se jednotlivci i skupiny nadšenců snaží o udržení, případně i zvýšení početnosti tohoto druhu zejména zajištěním bezpečných hnízdišť ve vyvěšených velkých budkách. Jedním ze specialistů na sovu pálenou je již od 80. let Karel Poprach.

V knize systematicky shrnul poznatky, které byly získány o celém problému a jeho řešení na území ČR. V 15 kapitolách jsou podrobně zpracovány historie, popis, hnízdiště, potrava, rozmnožování, příčiny změn početnosti i ochranná opatření, jednotlivé kapitoly jsou názorně ilustrovány. Více na www.tytoos.eu nebo karel.poprach(zavináč)tiscali.cz.

Karel Hudec
ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu