Čtení na tyto dny

Les

I země občas zatouží
zastavit slunce
a vyšle své posly k obloze

poslové jdou
jdou
nedojdou

a na krok od oblak
za trest
zdřevění

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc., (1933–2017)


Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 47

Na sklonku zimy, dne 2. března 2017 zemřel prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc., emeritní profesor ekologie a děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, autor více než 120 vědeckých publikací, 10 knih, více než 20 vědecko-naučných filmů, úspěšný pedagog, sportovní vodák, horolezec, cestovatel - skvělý kamarád, dobrý člověk. Není jednoduché postihnout všechny stránky Otakarovy osobnosti a jeho úspěšných aktivit, a tak zůstaneme u té jeho lásky největší - u jeho řek. Jak sám v doslovu své knihy Řeky, moje řeky napsal, řeky byly pro něj oázou bezpečí, kde vždy, když bylo nejhůř, získával zpět duševní rovnováhu a dobrou náladu.

Nepochybně nejlépe O. Štěrba poznal řeku Moravu se všemi jejími krásami, tajemstvími, záludnostmi i složitými zákonitostmi. Vždyť na jejím břehu u Hynkovského jezu měl svůj domov a prožil zde velkou část svého života. Bystrým pozorováním a systematickým studiem Moravy dokázal jako první pochopit funkci a význam hyporeálu, říčního kontinua, zde se zrodil i jedinečný koncept čtyřdimenzionální říční krajiny. Jeho zásluhou byla také pro širokou veřejnost objevena neopakovatelná krása vnitrozemské delty Moravy, kde jeho dlouholetým úsilím vznikla i chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví jakož i řada projektů přírodě blízké protipovodňové ochrany.

Rozhodně nebyl malicherný člověk. Dával si nelehké úkoly. Někdy až s neuvěřitelnou lehkostí při kamarádském tlachání vyslovil ledabyle nějaký nápad, třeba že na člunu popluje kolem světa. Až s odstupem času se ale vždy ukázalo, že nešlo o nějakou chiméru, ale o dobře promyšlený projekt, který postupně začal realizovat a dokázal i dokončit. Navzdory mnoha překážkám nejrůznějšího druhu.

Postupně se mu podařilo poznávat a dokumentovat také hlavní světové toky a tak napříč kontinenty a v souhrnu svět nakonec skutečně obeplul. Většinou se zcela sám a na malých člunech plavil tisíce kilometrů po řekách, jezerech a mořských příbřežích, včetně Beringovy úžiny a několika veletoků - Dunaj, Volha, Mackenzie, Yukon, Lena, Mississippi, Amazonka. S neuvěřitelnou odvahou, cílevědomostí a mnohdy až s asketickým odříkáním se vydával na cesty provázené nanejvýš nebezpečnými dobrodružstvími, mnohdy i s vědomím, že riskuje svůj život.

Řeky poznával nejen jako hydrobiolog a krajinný ekolog, ale i jako rybář, vodák, cestovatel, fotograf a kameraman. Vše v jedné osobě. A tak také citlivě vnímal a prožíval střety civilizace s přírodou, pokroku s destrukcí, naděje s beznadějí - střety tak charakteristické pro současnou generaci - pro epochu, kterou Otakar výstižně nazýval kvintérem - pětihorami.

Nejenže své řeky miloval, ale jako málokdo jiný jim i rozuměl - jejich morfologii, dynamice, mnoha významným funkcím, interakcím s ostatními ekosystémy říční krajiny, životu v nich. A nejenže je miloval a rozuměl jim, citlivě také vnímal jejich zranitelnost, pozorně sledoval škody, které řekám a říční krajině způsobují lidské zásahy, varoval před nebezpečím, které jim hrozí v budoucnu. Propracoval též originální metodu k vyčíslení finanční hodnoty řek i výše ztrát vznikajících devastací ekosystémů říční krajiny. Vytrvale a s neuvěřitelnou houževnatostí dokázal bojovat za zlepšení neutěšeného stavu řek a za jejich záchranu. Bojoval a přesvědčoval v odborných i politických kruzích, jako pedagog u svých studentů, u široké veřejnosti jako neúnavný a ceněný popularizátor ochrany přírody.

Ve věku, kdy většina z nás jeho vrstevníků se již poohlíží po klidnějším způsobu života, se Otakar rozhodl věnovat svoji pozornost ještě detailnímu poznávání i vodáckému zdolávání říční sítě Evropy. Cesta uskutečněná v roce 2016 do Francie a jeho plavba poříčím a deltou Rhôny však bohužel byla již jen poslední etapou tohoto nedokončeného projektu. Velkou statečnost projevil Otakar i při své vůbec poslední plavbě - přes řeku Styx s převozníkem Charonem - na plavbě, z níž již není návratu na náš pozemský svět. Řeky, které tolik miloval, osiřely… Jeho mnohostranný vědecký přínos a vřelý vztah k řekám, ale i k lidem by neměly být zapomenuty.

Milan Peňáz

Recenze na knihu Otakara Štěrby Řeky, moje řeky vyšla ve Veronice č. 2/2015, s. 45.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu