Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Živá půda je nadějí


Jaroslav Záhora, Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 1
Vodní eroze při pěstování kukuřice. U této erozně náchylné plodiny může snadněji než u jiných plodin přerůst eroze z plošné do brázdové, rýhové a v extrémních případech až do výmolové.
Vodní eroze při pěstování kukuřice. U této erozně náchylné plodiny může snadněji než u jiných plodin přerůst eroze z plošné do brázdové, rýhové a v extrémních případech až do výmolové. Foto Bořivoj Šarapatka

Pozvolna se měnící prostředí kolem nás, zejména současné způsoby zemědělského hospodaření mění i prostředí půdní. Pomalu, nepozorovaně, zpočátku jen během mimořádných shod okolností se umírající půda zbavuje nevyužitých látek určených původně pro výživu a ochranu pěstovaných plodin průsakem do podzemí. Zastánci průmyslového zemědělství přesvědčili sebe, zemědělce, politiky a spotřebitele mýtem, že „průmyslové zemědělství je jediný způsob, jak nakrmit svět“. Takový přístup k zemědělství musí být zaštítěn politickými rozhodnutími a argumenty o nevyhnutelnosti a efektivitě. Ani jedno není pravda. Model průmyslového zemědělství není ani efektivní, ani nepředstavuje špičku moderního zemědělství. V roce 1940 bylo vyrobeno 2,3 kalorií v potravinách na jednu kalorii použitých fosilních paliv, zatímco industrializací našich zemědělských a potravních systémů získáme nyní jednu kalorii potravin na každých 10 kalorií spotřebovaných fosilních paliv, což představuje 23× nižší efektivitu. Závislost na dostupných energetických a chemických vstupech nás odnaučila zemědělsky hospodařit. Zadělala nám navíc na obtížně řešitelný socioekonomický hlavolam, kdy je mnoho našich zemědělců včetně rodinných příslušníků zatíženo obrovskými úvěry splatitelnými pouze při zachování současného zemědělského scénáře. Odpůrci průmyslového zemědělství obvykle tvrdí, že je to systém trvale neudržitelný. Pěstované plodiny však v průmyslovém zemědělství přinášejí stále pozoruhodné výnosy. V roli pozorovatelů přihlížíme s větší či menší nelibostí tomu, jak nás průmyslové zemědělství žene zvyšující se rychlostí do boje s budoucností lidského druhu, která je podmíněna živou a úrodnou půdou. Zhroucená vnitřní struktura půdy a pokles aktivit živých organismů nepatří mezi přesvědčivé a snadno srozumitelné argumenty zastánců biologické podstaty zemědělství. A tak čekáme na prozření, na podnět, který přijde patrně ze strany vodohospodářů ve chvíli, kdy se množství škodlivých látek zvýší nad kritickou mez a kdy ze „suroviny“, tedy z prosakující vody, nebude možno „vyrobit“ pitnou vodu.

Průmyslové zemědělství pozměnilo fyzikální vlastnosti půdy, a ta je proto schopna nyní přijímat pouze zlomek dešťových srážek v porovnání s minulostí. Nedostatečné množství vsáknutých srážek ohrožuje krajinu erozí a následně nedovolí rostlinám krajinu ochlazovat. Střed Evropy se rozehřívá. Budeme-li chtít zpomalit proces oteplování a vysušování krajiny, měli bychom přimět zemědělce ke kvalitě produkce, nikoliv ke kvantitě. Zemědělců je u nás koneckonců relativně málo a vytvořit pro takto malou a společensky nesmírně významnou skupinu ekonomicky únosné prostředí je nejlacinější cestou nápravy. Nepatrnou naději přineslo loňské velké sucho. Někteří zemědělci na jihu Moravy totiž pochopili obrovské riziko, kterým je pokračování ve stávajícím způsobu hospodaření s půdou, a poptávají u našich jižních sousedů řešení založené na oživení půdy změnou osevních postupů.

Budeme-li tedy vážně chtít zpomalit proces oteplování a vysušování krajiny, musíme se společně zaměřit na povzbuzení půdního života, který tisícerými chodbičkami otevře cesty srážkovým vodám hluboko do půdy. Krajina se tak bude moct více ochlazovat a lákat další vodu pro život. Nejsme zemí omývanou a tím i ochlazovanou mořem. Naši krajinu může ochladit jen pravidelný vsakující se déšť. Nebude-li pršet, nezachrání nás nově budované přehrady, ani jiná technická opatření.

Jaroslav Záhora, Milan Sáňka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu