Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Jak založit vlastní kompost?


Mojmír Vlašín, č. 1/2018, s. 25

V první řadě je potřeba vybrat vhodné místo a kompostovací zařízení. Kompost by měl být situován tam, kde nebude vystaven přímému slunci a větru. Důležité je také plánované množství kompostovaného materiálu, pro menší zahrádky se nejlépe hodí plastové kompostéry o objemu asi 400 až 600 litrů. Pro větší zahrádky s větším množstvím kompostované trávy, listů a větví je nejlepší sestavení vlastního kompostéru, například z desek, plotovek apod., přičemž nezapomínejte na prázdné dno a možnost odstranění jedné strany při překopávání resp. odebírání kompostu.

Kompost je aerobně-anaerobní proces, čili je to tlení, které probíhá za omezeného přístupu kyslíku. Proto je vhodné, aby součástí kompostovacího materiálu byly i struktury jako drobné větvičky či sláma, které zajistí částečný přístup vzduchu. Provzdušňování pomocí větviček nebo slámy však nebude stačit, pokud na kompost navezete veliké množství čerstvě posečené trávy. Tu bychom měli promíchat s pilinami, hoblinami, drcenou kůrou a podobně. Na začátek je vhodné do kompostu přimíchat jeden kbelík vyzrálého materiálu a nějakého již delší dobu fungujícího kompostu.

Kompost by neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Přemokřením by mohlo docházet ke kvašení, naopak sucho utlumí kompostovací procesy. Pokud je kompost moc suchý, poznáte to podle jeho došeda zbarveného povrchu, bude se také drolit a nově přidaný materiál se nebude vůbec rozkládat nebo jen velmi pomalu. Dalším znakem příliš suchého kompostu mohou být i svinky. V takovém případě ho pokropte dešťovou vodou a přidejte dostatek čerstvého vlhkého materiálu.

Jestliže máte naopak kompost příliš vlhký, který se projevuje silným zápachem, je důležité opatření proti zatékání vody do kompostu čili například částečné zastřešení. Do takovéhoto kompostu nepřidávejte vodnaté ovoce ani zeleninu, přidávejte pouze listí, slámu a promíchejte je s vlhkým materiálem.

Bioodpad vhodný pro kompostování:
Vhodné jsou zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel z dřeva, čajové sáčky, káva, papír - pouze dobře rozložitelný (letáky odevzdejte do sběru), trus drobných hospodářských zvířat (slepice, králíci atd.).

Co do kompostu patří podmíněně:
Plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami sem patří jen tehdy, pokud se nejedná o karanténní choroby, a měly by být přidávány jen v malém množství, natě z brambor také jen v malém množství, pecky z ovoce se většinou nerozloží, ale nevadí, maso, kosti, tuky rovněž jen v malém množství a hluboko zahrabat, slupky z citrusových plodů stejně jako předcházející, pouze v malém množství.

Do kompostu rozhodně nepatří
kameny, stavební suť, popel z uhlí, plasty, porcelán, kovy (a další nerozložitelné materiály), chemikálie, léky, barvy a trus psů a koček z hygienických důvodů.

Pokud vytvoříte ideální podmínky ke kompostování, je možné ho použít už po 8 až 10 týdnech kompostování. V této době ještě není kompost plně vyzrálý, ale je vhodný k mulčování. Plné zralosti dosáhne asi po 7 až 12 měsících, v této době by již měla být z materiálu tmavě hnědá, drobivá hmota, s příjemnou vůní lesní půdy. Objem kompostu je v době zralosti až třikrát menší, než objem původního materiálu.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu