VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nešetrné zemědělství, nová zástavba a nedostatek osvěty činí z našich sídel pevnosti vymezené proti svému okolí, většinou jednotvárné a cizí hospodářské krajině. Pěstujeme si ostré hranice mezi sídlem a krajinou jak ve skutečnosti, tak bohužel i v našich myslích. Málokdo věnuje pozornost tomu, jakým způsobem přecházejí obce do krajiny. Nabízí se zde jedno krásné slovo: humna. Prostřednictvím tohoto mnohde již nedochovaného klenotu českého venkova, skrze okrajovou zeleň sadů a zahrad natahující se od domů směrem do krajiny, promlouvala obec s přírodou. Humna byla svázána s hospodářskou činností a byla jakýmsi pojítkem mezi domem a polem. Zároveň se však jednalo o klidné soukromé místo s osobitým duchem. V plotech se často nacházela vrátka, jež navazovala na travnatou mez či záhumenní cestu, která vedla do blízké krajiny a zároveň zprostředkovávala výhled za hranice domova. Okrajový pás rozmanité zeleně kolem vesniček chytal z dálky za srdce nejednoho pocestného. Dnes většinou odhalená nevzhledná zástavba sídel posetá rojem svítících modrých bazénů nabízí neutěšený pohled a zhoršující se prostupnost krajiny snižuje možnost styku s okolní krajinou. Dá se to nějak ovlivnit? Následuje pár námětů, které jsou dostupné pro obyvatele každého venkovského sídla.

Jak jednoduše přispět ke krásnějšímu obrazu obce?

Typickým prvkem humen byl ovocný strom. Nebudete tomu věřit, ale ovocné stromy se na českém venkově stávají ohroženým druhem. Pokud se váš pozemek pyšní ovocným sadem, buďte odvážní a v této tradici pokračujte. Nenaleznete-li sami chuť se o ovocné stromy starat či zpracovávat ovoce, můžete se domluvit s někým, kdo pro ovocné stromy nemá místo, ale rád by je využil. V sadu si pak můžete odpočinout - na rozdíl od tvrdých strašáků tújí, které na českém venkově působí nepatřičně, nabízejí ovocné stromy příjemný stín a působí jemně a přirozeně.

I tam, kde se humna již nedochovala nebo v obci převažuje nová zástavba, zajistí ovocné stromy (nejen u okrajových pozemků) malebné propojení s okolní krajinou.

Pro výsadbu použijte vysokokmenné druhy ovocných dřevin. V případě zahrad hlouběji zanořených do obce můžete zvážit i nižší stromy, které umožňují v malém prostoru použít více druhů a snazší sklizeň. Na druhou stranu se drobnější druhy dožívají nižšího věku a jsou náročnější na péči. Dejte přednost generacemi ověřeným starým odrůdám, které se ve vašem kraji pěstují odedávna. Přijatelné jsou také okrasné druhy našich domácích ovocných stromů - viz nabídka Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Rovněž se můžete obrátit na naši poradnu Centra Veronica Hostětín, kde se ovocnářstvím dlouhodobě zabýváme. Navštivte také stránky www.ovocnestezky. cz projektu Ovoce k lidem, lidé do sadů, který si klade za cíl udržení a obnovu tradice ovocnářství.

Všímejte si a važte si

Zkoušeli jste někdy zjistit, jak vypadala vaše obec před sto lety? Kudy vedly staré úvozové či záhumenní cesty? Proč se uprostřed pole nachází osamocený obrovský strom? Všechny tyto záhady rozhodně stojí za prozkoumání. I v případě, že bydlíte daleko od historického jádra obce, může být minulost podnětná a objevy mohou posloužit při plánování dalšího vývoje obce.

Velmi dobrou pomůckou jsou staré mapy volně dostupné na internetu. Můžete se zde dopátrat, které části vaší obce jsou původní, jaký typ humen je pro vaši obec tradiční, kudy vedly staré cesty nebo kde se v okolí nacházely kapličky, křížky či boží muka. Stará mapová díla z území Čech, Moravy a Slezska najdete na oldmaps.geolab. cz nebo archivnimapy.cuzk.cz. Zachycují naše území již od 2. poloviny 18. století. Zajímavé jsou také fotomapy naší krajiny z roku 1953 na stránkách české informační agentury životního prostředí (kontaminace. cenia.cz). Další poznatky najdete, zapátráte-li v kronice vaší obce a starých fotografiích.

Pokud se chcete dozvědět více o estetice sídel, půjčte si v knihovně čtivou publikaci prof. Jiřího Marečka Krajinářská architektura venkovských sídel (2005).

Jak ve své obci prosadit větší změny?

Pokud zjistíte, že se z vaší obce vytratila stará kaplička, můžete se zasadit o její navrácení. Obzvlášť obnova či zachování starých cest je žádoucím počinem, jelikož podpoří prostupnost krajiny. Podél cest a polí můžete v obci navrhnout výsadbu remízků. Můžete ale mít i smělejší plány - obnovit původní podobu návsi, či dokonce naplánovat naučnou stezku. Vhodným řešením pro obraz obce je také výsadba alejí podél příjezdových cest.

Máte-li chuť tomu věnovat více času, najděte další nadšence. Nebojte se oslovit ostatní. Obraťte se na starostu a podělte se o své smělé plány. V nejlepším případě může starosta přizvat na pomoc krajinného architekta. Založte se sousedy okrašlovací spolek nebo jiné občanské sdružení - to vám usnadní přístup k finanční podpoře, a nepodaří-li se domluva se samosprávou, může být právě občanské sdružení dobrým způsobem, jak udržet hodnoty obce. Na rozdíl od běžného občana se totiž občanské sdružení může účastnit správního řízení například ohledně kácení dřevin (či jiných záměrů, které mohou narušit zájmy ochrany přírody a krajiny) a případnému nežádoucímu kácení zabránit. Pro založení občanského sdružení potřebujete pouze tři nadšence. Pravidelná činnost není podmínkou, své sdružení můžete mít vlastně „v záloze“. Rady pro zakládání občanských sdružení najdete na stránkách poradny Ekologického právního servisu (www.eps.cz/ poradna).

Přes veškerou prvotní lákavost rozmanitých módních vln je dobré nezapomínat na tradice místa, kde žijeme a na jehož rázu se podílíme. Povaha místa byla vždy utvářena v první řadě činností obyvatel - anebo jejich nečinností. Věnujte tedy svému okolí pozornost a pěstujte krásu vaší obce.

Mgr. Kateřina Pařízková (1984) absolvovala environmentální studia na Fakultě sociálních studií MU, působí jako ekologická poradkyně Ekologického institutu Veronica, katerina. parizkova(zavináč)veronica.cz