Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Za barokním viděním české přírody


Ivo Dostál, č. 1/2018, s. 43

Bohuslav Balbín: Rozmanitosti z historie Království českého. Academia, 2017, 616 s. + CD s textem latinského originálu vydaného v roce roku 1679 i jeho překladu do češtiny.

Pod neurčitým názvem, u něhož v titulu ještě schází dovětek, že tato kniha pojednává o české přírodě, vyšel vůbec poprvé kompletní překlad neobyčejně poutavé knihy pedagoga a historika z řádu Tovaryšstva Ježíšova Bohuslava Balbína (1621-1688) nám známého spíše jako autora Rozpravy na obranu jazyka českého (1673).

Rozmanitosti byly zamýšleny jako součást rozsáhlého díla, které mělo ve 20 svazcích obsáhnout veškeré vědomosti o Království českém. Nakonec bylo realizováno pouze 12 dílů. Námi uváděný první díl pojednává o přírodě v 72 kapitolách, z toho je geografii věnováno 28 kapitol, geologii 11, botanice 9, zoologii 26. Polyhistor Balbín v nich podává vše, co se týká přírody. Svá pozorování a své zkušenosti získané na svých četných cestách po Království českém doplňoval také o poznatky druhých a čerpal i z tehdejší bohaté literatury. Kdo by si však myslel, že jde o nějaké suchopárné čtení, je na velkém omylu. Naopak jde o text nesmírně poutavý a čtivý, že se člověk od něj i dnes jen těžko odtrhuje a každý, kdo má co do činění s přírodou či s historií, může se i s odstupem tolika století v lecčems poučit a leccos pochopit. A také žasnout, co bylo v Českém království tehdy známo a co bylo k vidění či k potkání. A přestože to odpovídá samozřejmě stupni poznání té doby včetně tehdejších názvů, pro přiblížení našemu pohledu to vysvětlují a doplňují v závorkách u textu pečlivé poznámky Stanislava Komárka a Václava Cílka. Ano, jde o čtení nejen kolikrát půvabné a s kouzlem nechtěného, ale zároveň historicky i odborně cenné. Informace zde najdou geografové, geologové, botanici, zoologové, zemědělci, lesníci, rybáři, zahradníci, pěstitelé léčivých bylin, historici stejně jako laici a milovníci skutečných i neskutečných příběhů. Pro ilustraci jen pár názvů podkapitol: O známých českých horách a co na nich zasluhuje pozornost. Převysoká hora Milešovka, podle níž venkované předvídají počasí. Bylo možné do Čech odvést Dunaj, o což se prý pokusil císař Karel IV? Jaké stromy tvoří naše lesy? Obrovský zájem o české švestky. V Čechách se vyskytují štíři. Jeseteři a různé druhy mihulí. V Čechách se loví také dropi. Přehled ptactva, které se u nás rodí nebo žije. Rysové všude v Čechách. Toto pozoruhodné dílo začalo vycházet více než tři desetiletí po třicetileté válce a může trochu obohatit náš pohled na tuto dobu tzv. temna.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu