Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Nadace Partnerství hledá Stromy svobody a pomáhá o ně pečovat


Adéla Mráčková, č. 1/2018, s. 48
Desítka z modřínů na Bílém kopci nad Harrachovem.
Desítka z modřínů na Bílém kopci nad Harrachovem. Foto Daniel Hloušek

Letošní rok se ponese ve znamení oslav 100. výročí vzniku Československa. Mnohé obce i organizace plánují velkolepé oslavy či vzpomínkové akce nebo výstavy. Řadí se k nim i Nadace Partnerství, která s podporou více než dvou desítek partnerů pořádá roční kampaň Stromy svobody 1918-2018. Jedním z jejích hlavních cílů je s pomocí veřejnosti najít a zmapovat příběhy symbolických 1 918 stromů, které obyvatelé vysadili na počest vzniku republiky v jeho výročích, ale i jako připomínku svobody a demokracie.

„Radostná obroda naší milé vlasti, jejíž prvé měsíce vysvobození z otrockého jařma právě prožíváme, přinesla též touhu nějak významně a hlavně trvale vyjádřiti tyto nezapomenutelné okamžiky národního osamostatnění našeho,“ píše Břetislav Jedlička Brodský ve svém výkladu a popisu stromové slavnosti z roku 1919. Vyjádření této radosti pak mělo mnoho podob - od tvorby básní a písní přes pojmenování ulic, náměstí, stavění pomníků až po pořádání výše uvedených stromových slavností spojených s výsadbou lip. Oslavy to byly velkolepé, často je doprovázel průvod a vystoupení důležitých osob. Účastnili se jich starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků a místní veřejnost. Stromy i místo výsadby obyvatelé většinou vyzdobili praporky a vlajkami. Nechyběly kroje a kulturní program, o který se starali především žáci svým zpěvem a recitacemi. Slavnostní projevy starostů, ředitelů škol, učitelů či předsedů spolků vybízely k soudržnosti a k ochraně svobody.

Dohledat tyto historické symboly není úplně jednoduché, a proto se Nadace Partnerství snaží prostřednictvím své kampaně zapojit veřejnost do pátrání po všech těchto stromech a lípách svobody, republiky, vlasti, obrody, přátelství, legionářů, lípách Masarykových, Štefánikových, Wilsonových, Švehlových. Sázely se také aleje, parčíky, sady, nebo dokonce celé háje. Mezi jednu z největších výsadeb pak nepochybně patří číslice 10 vysázená z modřínů na Bílém kopci nad obcí Harrachov v roce 1928 (tedy k 10. výročí vzniku Československa).

Naši předci vysazovali Stromy svobody také v pozdějších letech ať už k oslavě výročí vzniku republiky, demokracie a svobody, k připomínce konce války, na památku padlým nebo na protest proti ruské okupaci. Mohly by jich být na našem území tisíce, ale na většinu z nich se v průběhu let zapomnělo, mnohé z nich ustoupily výstavbě nebo je vlastníci nechali pokácet kvůli bezpečnosti. Pokud o nějakém takovém stromu víte a chcete pomoci nadaci v pátrání, neváhejte pátrat v kronice (obecní, školní, sokolské…), oslovit archivy nebo pamětníky. Strom pak společně s jeho příběhem a fotografiemi registrujte prostřednictvím jednoduchého formuláře do mapy na http://www.stromysvobody.cz/.


Lípa jako národní symbol

Lípa a dub měly pro obyvatele našeho území odpradávna symbolický význam. Již staří Slované uctívali dub jako sídlo Peruna (boha hromu a blesku), lípu zase zasvětili bohyni Ladě spojované s láskou, manželstvím, jarem. Až v době národního obrození se dub začal pojit s germánskými národy, lípa zase se slovanskými. Oficiálním národním symbolem se lípa stala po Všeslovanském sjezdu v Praze v červnu roku 1848. Údajně to navrhl František Ladislav Čelakovský. Jednalo se v podstatě o reakci na Frankfurtský sněm, kde jako symbol velkoněmectví zvolili dub.


(Redakce ponechala nejen název kampaně, ale i označení Strom svobody s prvním velkým písmenem, aby zůstal zdůrazněn symbol svobody a demokracie.)

Projekt Stromy svobody vznikl za finanční podpory Lesů ČR a grantu velvyslanectví USA v Praze.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu