Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Tma a světlo


Dušan Šlosar, č. 2/2010, str. 4

Podle bible vzniklo světlo hned po stvoření světa: tak měla být oddělena tma a světlo. Obě slova jsou skutečně prastará: naší tmě odpovídá už staroindické tamas, přítomnost tm v obou jazycích svědčí pro indoevropský původ slova. Toto pojmenování (s odvozeninami) nám pak zůstalo jako jediné. Na druhé straně existoval i indoevropský prapředek našeho slova svět, což bylo (stejně jako třeba v ruštině) původní pojmenování světla. Takže to odvěké odlišení světla a tmy je stvrzeno jazykově. Navíc Indoevropané vycházeli ze základu leuk-. Tomu odpovídá latinské pojmenování světla lux i praslovanské luč (což je dochováno v českém louč).

Další slova svědčí o tom, jak přibývalo světla: paprsek jako název pro „prskání“ světla od středu, kde vznikalo, svíce jako název pro umělý zdroj světla, pochodeň jako zdroj světla pro chůzi (pochod). To byla pojmenování domácí. S kulturními vlivy cizími se objevily názvy další: lampa přejaté německým zprostředkováním z francouzštiny, ovšem původu latinského, knot původu německého, fakule z latiny, rovněž latinské lucerna či nářeční latinsko-německé laterňa.

A dvacáté století nás ozářilo žárovkami, reflektory, zářivkami či LEDy. Světla zatím přibývat nepřestává.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu