Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Několik příběhů Stromů svobody I


David Kopecký, č. 2/2018, s. 46-47
Ovesná Lhotka u Havlíčkova Brodu, železný kříž u čtyř lip. Foto archiv Nadace Partnerství
Ovesná Lhotka u Havlíčkova Brodu, železný kříž u čtyř lip. Foto archiv Nadace Partnerství

Tento rok při příležitosti 100. výročí vzniku Československé republiky pátrá Nadace Partnerství po Stromech svobody. Po stromech, které byly od roku 1918 sázeny ve významných datech naší země jako symbol svobody, demokracie a vlastenectví po celém Československu. Výsadba byla většinou spojena s oslavami. Stávalo se ale také, že se stromy sázely tajně a v ústraní. Některé z nich musely být v průběhu let pokáceny, některé byly zapomenuty, ale u některých se dodnes konají místní slavnosti.

Za 100 let naší novodobé historie jich lidé vysadili tisíce. Jako historicky nejvýraznější se jeví dvě vlny. První je spojena se vznikem samostatného státu a druhá s rokem 1968. V letech 1918 a 1919 byla výsadba spontánně iniciována především okrašlovacími spolky a samotnými nadšenými občany.

Snahou těchto organizací bylo oslavit významnou událost, tak aby se výsadba stala společnou oslavou svobody.

Například na okraji Ovesné Lhotky u Havlíčkova Brodu byli za husitských válek hromadně pochováni do jedné šachty vojáci. Toto místo občané označili velkým přisekaným kamenem. V druhé polovině 19. století dal místní rodák pan Jelínek postavit na tento kámen jako připomínku železný kříž. Plot kolem křížku byl později v roce 1919 doplněn čtyřmi lipami, pojmenovanými podle ročních období. Mezi kořeny jedné z lip byla zakopána zapečetěná láhev, do níž byla uložena listina se jmény členů obecního zastupitelstva a současné mince a bankovky.

Výsadby spontánně a radostně probíhaly i v meziválečném období a v prvních poválečných letech.

Ve Vranově nad Dyjí se 28. října 1946 uskutečnilo slavnostní shromáždění k přesazení symbolických stromů. Výsadby se účastnilo žactvo, vojenská posádka, hasiči, sokolové, skauti, úřady i většina obyvatel Vranova. Po úvodní písni školního pěveckého sboru zahájil slavnost ředitel školy, který pak předal slovo mlynáři Grundovi. Libor Kotek o události v místní kronice uvádí: „Ten pronesl vlastenecký projev, po kterém uchopil sekeru, zadíval se na vysazený dub a řekl: ,… no, moc dobře mu tady nebylo, na této půdě byl cizí‘. Pak dvěma ranami přesekl kmínek a horní useklou část odhodil. Pan Grund se sekerou v ruce vlastně živě ztělesňoval akt osvobození! To ale nebylo pouhé přeseknutí doubku. Řečí svého těla vyjádřil nenávist k okupantům a lásku ke své vlasti.“ Následně byla na počest osvobození vysazena do připravené jámy lípa jako symbol slovanství. O mnoho let později zpustošený a zarostlý pomníček u lípy objevila Grundova vnučka paní Horná. K 95. výročí vzniku Československé republiky zde místní vysadili novou lípu, protože původní musela být skácena.

Výrazný impulz druhé velké vlny výsadby Stromů svobody v roce 1968 nevycházel ze samotných lidí, ale ze státních a společenských organizací. Klíčovou roli pravděpodobně sehrála výzva k výsadbě odvysílaná v Československém rozhlasu a následně výzva skautského ústředí akci podpořit. Výsadby se staly významnou součástí oslav 50. výročí vzniku Československa.

Jako příklad uvádíme příbramský příběh. Místní národní výbor naplánoval v roce 1968 výsadbu Lípy svobody. Po okupaci varšavskými vojsky byla ovšem akce zakázána a už objednaný strom měl být rozštípán a spálen. Václav Hoch, který se o úkol přihlásil, však místo toho se synem lípu tajně zasadil a až v nedávné době o svém činu promluvil. V Příbrami o jeho příběh neměli valný zájem, a tak kampaň Stromy svobody pomohla příběh této lípy znovu vrátit do života.

Ti, kteří se v roce 1968 postavili režimu, často končili neslavně. Ředitel střední všeobecně vzdělávací školy ve Žďáru nad Sázavou zasadil po srpnu 1968 lípu spolu se svými žáky. Spolu se svým kolegou, který odsoudil okupaci vojsk Varšavské smlouvy, vydrželi ve funkci jen do roku 1970. Strom jako připomínka tohoto tichého odporu se ale zelená na Vysočině dodnes.

I po sametové revoluci v roce 1989 se sázely lípy k oslavě pádu komunismu, jejich výskyt ovšem už není tak četný jako v předchozích dvou vlnách. Lípu svobody v Jeseníku dokonce vysadili přímo 17. listopadu 1989. Sázení Stromů svobody se neomezuje ovšem jen na Evropu, díky kampani byla nalezena lípa, kterou místní česká komunita vysadila roku 1989 v Masaryktown v Kanadě. Symbolicky se tak připojili k událostem v českých zemích.

Sázení stromů probíhalo i v pozdějších letech. Existují záznamy o výsadbách, které byly součástí oslav kulatých výročí republiky.

Zajímavých příběhů na webu www.stromysvobody.cz neustále přibývá. Ovšem kampaň se nesoustředí pouze na jejich mapování, do konce října má Nadace Partnerství ambici podpořit výsadbu 2018 Stromů svobody. A tak motivujeme veřejnost, aby se připojila, což není podle Zuzany Šeptunové z Nadace Partnerství tak těžké, protože finance na celou akci lze snadno získat mimo jiné díky sbírkovému spojenectví prostřednictvím portálu Daruj správně bez nutnosti zakládat si v Česku vlastní veřejnou sbírku náročnou na administraci. Prostředky získané prostřednictvím sbírkového spojenectví pak čeští žadatelé obdrží od Nadace Partnerství formou grantu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu