VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Dezorientace a přitahování světlem

Zvýšené osvětlení může prodlužovat chování denních nebo soumrakových typů živočichů do noční doby, zmást může i živočichy přivyklé navigaci v nočním prostředí. Nejznámějším příkladem je dezorientace čerstvě vylíhlých mořských želv, které vylézají z hnízd na písečných plážích. Za normálních okolností se želvy pohybují pryč od nízkých temných siluet (historicky jde o vegetaci na dunách), což jim umožňuje plazit se rychle k oceánu. S osvětlením pláží přestávají být patrné siluety, které by jinak byly nápovědou k pohybu. Osvětlení také ovlivňuje jejich chování, pokud jde o kladení vajec.

Rozsah anatomických přizpůsobení, která umožňují noční vidění, je široký a rychlé nárůsty intenzity osvětlení snižují schopnost vidět. Zrak se pak může zotavovat minuty až hodiny. Ale např. žáby poté, co se na světlo adaptují, jím mohou být také přitahovány.

Noční osvětlení může ovlivnit i komunikaci uvnitř druhů. Nelétavé samičky světlušek přitahují samečky až ze vzdálenosti 45 m záblesky bioluminiscence. Umělé osvětlení dosah takových signálů snižuje. Kojoti skupinově vyjí více za novoluní, kdy je nejtemněji. Komunikace je nezbytná ke snížení vniků z ostatních smeček nebo ke shromáždění smečky k lovu větší kořisti. Umělá zář oblohy by mohla vést až k eliminaci takového vzorce chování.

Rozmnožování

Umělé noční osvětlení může pozměnit reprodukční chování. Například samičky žáby Physalaemus pustulosus jsou méně vybíravé při volbě samečka, když je hladina světla zvýšená; lze předpokládat, že se chtějí spářit rychle, a vyhnout se tak zvýšenému predačnímu riziku. Noční osvětlení může také zabránit pohybu obojživelníků na místa a z míst, kde se rozmnožují. Žáby v pokusném prostoru zastavily pářící činnost během nočních fotbalových utkání, kdy světla z nedalekého stadionu zvýšila zář oblohy. Žabí chór se obnovil, když byl pokusný prostor zakryt a žáby před světlem ochráněny.

Predace

Tuleni obecní se shromažďují pod umělými světly, aby konzumovali mladé lososy při jejich migraci po proudu; vypnutí světel úroveň predace snižuje. Na městských nocovištích vran byla zjištěna vyšší intenzita osvětlení než na jiných vhodných místech, jelikož vranám zřejmě pomáhá vyhnout se predaci ze strany sov. Pouštní hlodavci snižují potravní aktivitu, když jsou vystaveni světlu jediné táborové lucerny.

Zejména rtuťové výbojky narušují interakci mezi netopýry a nočními motýli se sluchovými orgány (konkrétně píďalkami podzimními). Píďalkám ztěžují rozpoznávání ultrazvukových impulsů používaných netopýry při echolokaci, což jim brání, aby podnikly obvyklý únikový manévr.

Z těchto příkladů vyplývá, že skladba společenstev se mění tam, kde světlo ovlivňuje mezidruhové interakce. „Trvalý úplněk“ působený umělými světly zvýhodní druhy tolerantní ke světlu a vyloučí ostatní. Pokud se nejtemnější přírodní podmínky nevyskytnou nikdy, pak druhy, které se živí nejvíce během novoluní, mohou být vystaveny riziku, že nezvládnou naplnit měsíční energetický rozpočet. Výsledná struktura společenstva se zjednoduší a může změnit ekosystém.

Ekosystémové efekty

Pokud se vlivy změn chování na soutěž a predaci vyvolané umělým nočním osvětlením kumulují, mohou narušit klíčové ekosystémové funkce. Ilustrací je průnik světelného znečištění do vody a jeho vliv na vodní bezobratlé. Mnoho z nich se zvedá a spouští ve vodním sloupci během 24h periody. O této vertikální migraci se soudí, že vyplývá z potřeby vyhnout se predaci během doby, kdy je hladina osvětlena, takže spousta zooplanktonu se živí blízko hladiny jen v podmínkách tmy. Světlo slabší než od „půlměsíce“ (pod 0,1 lx) stačí, aby ovlivnilo vertikální distribuci některých vodních bezobratlých. Vzorce vertikální migrace se s lunárním cyklem mění. Pokud ke hladině za potravou migruje méně zooplanktonu, mohou vzrůst populace řas. A rozkvět řas může přinést řadu nežádoucích dopadů na kvalitu vody.

Výzva pro výzkum i ochranu

Plnému rozsahu ekologických důsledků umělého nočního osvětlování zatím moc nerozumíme. Pro zkoumání hypotéz vytvořených v laboratořích jsou nezbytné studie přírodních populací, je potřeba sledovat vliv lunárních cyklů, stejně jako zaznamenávat jejich změny. Umělé noční osvětlení dosud nebylo považováno za významný environmentální faktor, ochrana přírody opomíjela zahrnovat noční prostředí do návrhu rezervací a biokoridorů.

Badatelé by měli věnovat zvláštní pozornost tropům. Pokud jde o osvětlení, stálost vzorců střídání dne a noci zde pravděpodobně vyústila v malou šířku nik. Rovněž vodní ekosystémy zasluhují zvýšenou pozornost. Přes ústřední význam světla ve sladkovodní a mořské ekologii bylo až dosud umělé osvětlení bráno v úvahu jen omezeně. Sledování vlivů umělého nočního osvětlení zlepší i porozumění urbánním ekosystémům.

Pečlivý výzkum zaměřený na umělé noční osvětlení pravděpodobně odhalí, že jde o mohutnou sílu strukturující místní společenstva narušením vztahů predátor-kořist. Badatelé stojí před úkolem rozplést vlivy ostatních složek lidského rušivého vlivu, jako jsou silnice, expanze výstavby, hluk, masový odlov a těžba surovin, se kterými bude umělé noční osvětlení často korelovat. Aby to zvládli, měla by se měření světelného narušení stát rutinní součástí monitorování životního prostředí. Lze očekávat, že budoucí výzkum ukáže umělé noční osvětlování jako důležitý, nezávislý a kumulativní faktor narušující přírodní ekosystémy a jako velkou výzvu pro jejich ochranu.

Přeložil a upravil Jan Hollan, redakčně kráceno.