Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Máme štěstí. Jsme svědky návratu rysa a vlka do naší krajiny


Tomáš Růžička, č. 3/2018, s. 1
Rys.
Rys. Foto Karel Brož / www.selmy.cz

Opravdu je tomu tak, do naší přírody se vrací velké šelmy a měli bychom hledat takový způsob soužití, abychom vzájemně nerušili své kruhy.

Zatímco rys se vrátil na Šumavu díky repatriačním snahám již v 80. letech minulého století, vlkovi to trvalo o deset let déle, ale zato přišel sám. Ze Slovenska a později z Polska a Německa. Přes sto let nebylo možné nalézt ani stopu těchto šelem na území od Aše ke Starému Hrozenkovu. Několik generací znalo vlka jen z obrázků a z pohádky o Červené karkulce. Zkušenosti a znalosti, jak správně zabezpečit volně se pasoucí hospodářská zvířata, především ovce proti napadení vlkem, se nyní musíme znovu učit. Je to bolestná zkušenost, ale poznatky o velkých šelmách přesvědčivě ukazují, že pro přírodu je jejich přítomnost ozdravná.

S ochranou velkých šelem i dalších velkých savců souvisí nesčetné a mnohdy pro zvířata obtížně překonatelné překážky v krajině. I když se může zdát, že vymezení tzv. biotopu velkých šelem je nudným úřednickým rozmarem, jde o nástroj důležitý pro proces územního plánování, který se může stát jedním z důležitých prostředků pro zachování prostupnosti krajiny.

Šelmy vzbuzují nejrůznější emoce. Podmanivou krásu rysa ostrovida zachycuje celý svůj „rysí“ život originálním způsobem Ludvík Kunc, který více než kdo jiný u nás ovlivnil mnoho přírodovědců, dětí a obyčejných lidí v pohledu na velké šelmy. I proto získal letos Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos ochraně životního prostředí. V tomto čísle se můžete jeho kresbami potěšit i vy.

Žijeme v době, kdy se ze všech stran na nás valí informace, často i poplašné, o jejichž významu sice občas zapochybujeme, ale mnohdy si ani neuvědomíme, jak i přesto ovlivňují naši mysl. Myslím, že za celou redakční radu mohu říct, že bychom byli rádi, kdybyste si na toto číslo časopisu Veronica našli klidnou chvíli, je totiž plné dobrých zpráv. A ty je vhodné vstřebávat pozvolna a nechat si je někde v mysli schované na dobu, kdy se o nás bude pokoušet myšlenka, že se zrovna nic nedaří a lépe, že už bylo. Kdepak, máme štěstí, žijeme v úžasné době.

Tomáš Růžička

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu