VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Prudká expanze lidské civilizace vyústila v globální snížení biodiverzity a změny v geofyzikálních procesech, které udržují život na Zemi. Otisk lidské činnosti ve formě umělého nočního osvětlení je názorně vidět z vesmíru počínaje hořícími deštnými pralesy přes obrovské rybářské fl otily na širém moři až po všudypřítomná světla velkých i malých měst a vesnic. Družicové pozorování nočního osvětlení otevírá celou paletu výzkumných a aplikačních oborů zabývajících se přímým a nepřímým vlivem světla na životní prostředí. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zpracovává a archivuje noční světelná data získaná systémem původně navrženým pro detekci měsícem osvětlených mračen. Ten je proto vybaven fotonásobičem, který v noci zesiluje viditelnou část spektra a umožňuje zjistit světla na povrchu země. Dodává tak aktuální informace o místech těžby ropy a zemního plynu, polohách silně osvětlených rybářských lodí a zónách, které svým světlem ovlivňují, stejně jako o zvýšeném jasu nebe, jenž může dosahovat mnoho kilometrů od městských sídel.

Umělé noční osvětlení přímo ohrožuje mořské ekosystémy a je také výborným nepřímým měřítkem dalších dopadů lidské činnosti, například trvalého znečištění vody. Stále pádnější důkazy naznačují, že uměle zvýšený jas oblohy je výrazným stresujícím faktorem mnoha mořských živočichů včetně ptáků a ryb. Dálkové snímání nabízí jedinečnou možnost pozorovat prostorové rozložení takových vlivů soustavným a cenově efektivním způsobem i v odlehlých místech a globálním měřítku. Vyvinuli jsme ukazatel (index blízkosti světla, LPI), který měří vzdálenost korálových útesů od tří vybraných stresorů (oblasti zástavby, fakule hořícího plynu, noční rybaření) a zahrnuje v sobě i jejich intenzitu. Výsledky měření z roku 2003 jsou ke stažení na http://ngdc.noaa.gov/dmsp/download_ coral_reefs.html. Na základě archivních údajů o nočních světlech od roku 1992 vytváříme a postupně doplňujeme časové řady, které umožňují sledovat trendy a vytipovat oblasti, kde se ovlivnění útesů světlem snižuje nebo naopak zhoršuje, a to v místním i regionálním měřítku.

Ukázalo se, že potenciálním dopadům urbanizace jsou nejvíce vystaveny útesy Portorika, Rudého moře a Perského zálivu, přičemž poslední dvě oblasti jsou velmi ovlivněné pálením plynu. Rybaření nejvíce stresuje útesy v Thajském zálivu. Od roku 1992 se vliv urbanizovaných oblastí globálně zvyšuje, nejnápadnější je to v Rudém moři, Malajsku a Singapuru. Přesto existují místa, kde je trend pozitivní, příkladem je ostrov Oahu na Havaji, kde se situace zlepšuje zřejmě proto, že zde zákon nařizuje opatření proti světelnému znečištění. Vliv nočního rybaření se moc nemění, mírné zlepšení nastalo v Thajském zálivu a mírné zhoršení na Filipínách. Expozice útesů v Perském zálivu světlu ze spalování plynu celou dobu rostla a nejspíš poroste i dále.

Výsledky analýzy poskytují správcům útesů a vládám základní přehledová data k projektům ochrany korálových útesů. Lze tak vybrat oblasti vyžadující obnovu a přijetí preventivních opatření a podrobit je podrobnějšímu zkoumání. Doufáme, že náš výzkum poskytne dalším zájemcům názornou představu a povzbudí jejich účast na záchově a obnově světa přírody.

Christoph Aubrecht - Rakouský technologický institut (Austrian Institute of Technology), Vídeň, christoph.aubrecht(zavináč)ait.ac.cz
Chris Elvidge - National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA), National Geophysical Data Center (NGDC), Boulder, Colorado, USA