Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Poskytování náhrad škod způsobených velkými šelmami


Martin Strnad, č. 3/2018, s. 24-25

Už tomu bude příští rok celých dvacet let, kdy vstoupil v platnost zákon 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Kromě dvou úprav platí v nezměněné podobě. První novelizace je z roku 2001, kdy byly přidány možnosti proplácení škod na trvalých porostech a uzavřených budovách nebo movitých věcech v nich. V roce 2017 bylo do zákona doplněno přechodné ustanovení upravující vyplácení náhrad škod působených kormoránem velkým v souvislosti s tím, že byl tento druh vyškrtnut ze seznamu zvláště chráněných druhů.

Tento zákon určuje pravidla a stanovuje postupy pro vyplácení náhrad škod, které byly způsobeny vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů. Mezi tyto druhy patří druhy z podstaty věci „problematické“ tím, že za určitých okolností mohou způsobovat škody na majetku právnických nebo fyzických osob. Mezi vyjmenované druhy, na které se zákon vztahuje, patří: bobr obecný, vydra říční, los evropský, rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý. V tomto článku se budu zabývat výhradně tématem škod, které se vztahují k třem posledně jmenovaným druhům tzv. velkých šelem. V současné době je třeba řešit především prevenci před případnými škodami způsobenými vlkem obecným, který se k nám postupně navrací zejména ze Saska a Polska.

Výše uvedený zákon stanovuje pravidla, která musí být dodržena v případě, kdy dojde ke škodě. V první řadě musí být celá událost řádně posouzena a následně vyhodnocena. Podle již zmíněného zákona lze hradit škodu způsobenou zejména na

  1. zdraví a životě fyzické osoby a majetku,
  2. vymezených domestikovaných zvířatech,
  3. psech sloužících k obraně vybraných domestikovaných zvířat,
  4. včelstvech a včelařském zařízení.

Při tom musí být splněny následující podmínky:

  1. skot, kůň, osel a jejich kříženec, ovce, koza nebo prase byli v době vzniku škody umístěni v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku, nebo při jejich umístění v době vzniku škody mimo uzavřený objekt nebo el. ohradník byli pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa,
  2. hrabavá drůbež a vodní drůbež, králíci a kožešinová zvířata byla umístěna v době vzniku škody v uzavřeném objektu. Náhradu škody na uzavřených objektech lze poskytnout i v případě, že škoda nebyla způsobena přímo vybraným zvláště chráněným živočichem, ale způsobila ji vymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení zvláště chráněným živočichem.

Škoda musí být nahlášena do 48 hodin od jejího zjištění příslušnému orgánu ochrany přírody (OOP), a to podle místa, kde ke škodě došlo. Místně příslušným OOP je buď Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebo obec s rozšířenou působností (ORP). Pracovník OOP (zoolog Správy CHKO, pracovník ORP) po ohlášení škody neprodleně provede místní šetření a sepíše protokol. Tento podklad neodkladně předá krajskému úřadu. Poškozený majitel musí žádost o poskytnutí náhrady škody následně předložit příslušnému krajskému úřadu do 10 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Žádost musí obsahovat jméno a trvalé bydliště vlastníka, rodné číslo, číslo účtu, popis vzniklé škody a předmět škody. Dále je nutné přiložit doklad o vlastnickém vztahu k hospodářským zvířatům (stačí čestné prohlášení) a odhadovanou výši škody s kalkulací ceny. Na místo je třeba přivolat také veterinárního lékaře, který rozhodne dle závažnosti případu o dalším postupu nakládání s hospodářskými zvířaty. Veterinární protokol je povinnou přílohou žádosti. Kompletní žádost posoudí krajský úřad (případně vyzve k doplnění) a zašle ji na Ministerstvo financí (MF). Pokud je žádost schválena, náhrada škody je z MF odeslána na krajský úřad a následně vyplacena poškozenému. Aby chovatel nepřišel o dotaci za zaběhlý nebo jinak zmizelý kus domácího zvířete po prokazatelném útoku šelmy, je nutné nahlásit tuto škodní událost na formuláři „Ohlášení vyšší moci - výjimečných okolností“, který používá Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).

Ke kalkulaci výše škody se používá cena v místě a čase obvyklá nebo je vhodné použít ceník vydávaný Svazem chovatelů ovcí a koz (SCHOK). Cenu lze stanovit i odlišně a vycházet z konkrétních údajů o hodnotě chovaných zvířat, jako jsou doklady o jejich nákupu, příp. znaleckým posudkem apod. Na konci roku 2017 projednalo MŽP s Ministerstvem zemědělství (MZe) a SCHOK, z.s. (Svazem chovatelů ovcí a koz), postup stanovení výše náhrad škod. Došlo k navýšení cen za vybrané kategorie chovaných zvířat. Následně MŽP vyzvalo dopisem krajské úřady k používání dohodnutých cen.

Zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i MŽP jsou si vědomi toho, že znění výše uvedené vyhlášky 115/2000 Sb. ve vztahu k velkým šelmám je nutno aktualizovat a navrhnout dílčí úpravy. Diskuse a práce na obsahové změně již byly započaty. Výše uvedený proces od posouzení škody až po její náhradu je poměrně složitý a výplata peněz chovateli trvá v mnoha případech neúměrně dlouhou dobu. Jedním z možných řešení je změna kompetencí až do té míry, že by proces posouzení škody, tak i její následné vyplacení prováděli odborní zaměstnanci AOPK ČR. Pro podání žádosti, její administraci, evidenci a následné hodnocení by bylo vhodné zavést elektronický online systém, který se nyní začíná uvádět do praxe např. ve Slovinsku. Do novelizace vyhlášky je počítáno se zahrnutím dalších uznatelných nákladů, které se v současné praxi ukázaly jako chybějící. Jedním z těchto nákladů je kompenzace zaběhlých či jinak ztracených jedinců hospodářských zvířat po prokázaném útoku šelmy. Další vícenáklady se vztahují k zahrnutí platby za veterinární posudek a také za případný odvoz kadáverů do kafilerie. Dalším nedostatkem současného znění vyhlášky je, že se neproplácejí škody na oborních chovech tzv. lovné zvěře, jako jsou jeleni, srnci, daňci či pštrosi apod. Naopak se zavedením systému náhrad škod na volně žijících živočiších s ohledem na to, že tito živočichové jsou tzv. věc ničí (res nullius) se proto nepočítá.

Dle informací z MF, které byly poskytnuty na žádost MŽP, se dle zákona 115/2000 Sb. v roce 2017 celkem vyplatilo 23 875 876,45 Kč. Zdaleka největší objem financí byl vyplacen za škody způsobené vydrou - 16 716 688,13 Kč, což činí plných 70,01 % z celkového objemu peněz vyplacených v tomto roce. Méně bylo zaplaceno za škody způsobené bobrem - 6 095 883,32 Kč, což je 25,53 % z celkové sumy. Za škody způsobené vlkem bylo vyplaceno 788 089 Kč (3,30 % z celkové částky). Výše škod způsobená rysem byla 184 155 Kč (0,77 % z celkové částky). Škoda způsobená medvědem nebyla evidována. Nejnižší suma financí pak byla vyplacena za škody způsobené losem - 91 061 Kč (0,39 % z celkové částky). Celková výše škod způsobených vydrou a bobrem tak několikanásobně převyšuje všechny zbývající druhy a celkem dosahuje 95,54 %. Dva druhy šelem - vlk a rys se tedy dohromady podíleli na škodách, které dosahují pouze 4,07 %. V tomto bodě však musím upozornit na jeden možný nedostatek podoby těchto dat, která nemusejí odrážet skutečný počet škod způsobených v tomto roce. Některé škody se mohly stát již v roce předešlém, ale z procesního a administrativního důvodu mohly být proplaceny až v roce následujícím. V případě vlka, který je v současné době nejvíce kontroverzním druhem velkých šelem, bylo podle sdělení kolegů z regionálních pracovišť AOPK ČR usmrceno celkem 202 kusů ovcí (údaje nejsou za celou ČR absolutní). Nejvíce škod na ovcích bylo na Broumovsku (např. v Beskydech a Krušných horách nebyly škody hlášeny). Minimálně 57 dalších ovcí bylo zraněno. Dle dostupných sdělení však min. 40 dalších ovcí nebylo majitelem vůbec nahlášeno a náhrada škody nebyla dle zákona požadována. Důvodů proč majitel náhradu škody nepožaduje, může být více. Buď majitelé o existenci zákona vůbec nevědí, nebo se jim zdá proces administrativně náročný. Proto se AOPK ČR ve spolupráci s MŽP bude snažit celý proces zjednodušit a odstranit jeho nedostatky. Dalším důvodem nehlášení škod může být neochota nastalý stav návratu vlka obecného řešit konstruktivním způsobem. Velká část útoků vlků se totiž, a často opakovaně, děje na jedné konkrétní farmě, kde nejsou hospodářská zvířata řádně zabezpečena proti nežádoucímu vniknutí šelmy nebo toulavého psa. V roce 2017 se v ČR chovalo celkem 217 141 ks ovcí a beranů (http://eagri.cz/public/web/file/580514/Komoditni_karta_Ovce_a_kozy_duben_2018.pdf).

Jak je patrné z tabulky, bylo usmrceno nebo poraněno minimálně 280 ks ovcí, což je 0,13 % z celkového množství chovaných zvířat. Každé napadení je pro majitele nepříjemnou skutečností, o to víc je tedy nutné svá stáda lépe zabezpečit. V současnosti existuje možnost požádat si o dotaci v rámci Operačního programu životní prostředí (aktivita 4.2.4: Předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů na majetku) na zabezpečení hospodářských zvířat před útoky šelem. Více informací ohledně problematiky vlků a zabezpečení hospodářských zvířat najdete na www.navratvlku.cz.

Klíčem k úspěchu možného soužití lidí a velkých šelem je především cílená osvěta a poradenská činnost zájmových skupin chovatelů a zejména pak kvalitně realizovaná ochranná opatření, nejlépe v podobě síťových ohradníků v kombinaci s trvalou přítomností psů pasteveckého plemene u chovaných hospodářských zvířat.

Nahlášené škody na ovcích v r. 2017 dle regionů
RegionPočet škod Poznámka
CHKO Beskydy  
CHKO Bílé Karpaty 35  a 13 poraněných a ošetřených
CHKO Šumava 18   
CHKO Kokořínsko - Máchův kraj 15   
RP Liberecko 31   
CHKO Broumovsko 84  a 15 zraněných, 40 dalších nenahlášeno majitelem
Krušnohoří  
NP Šumava 19  a 10 poraněných
Celkem 202   

RNDr. Martin Strnad se dlouhodobě věnuje problematice ochrany velkých šelem. Pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu