Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Pozvánka do ráje kytek


Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 12-13
Narcis bílý (Narcissus poeticus).
Narcis bílý (Narcissus poeticus). Foto P. Klvač

Sbírka zakarpatské „botanické zahrady“ jistě potěší nejen běžného milovníka přírody, ale i zasvěcené vyznavače kultu bohyně Flory. Co všechno lze vidět? Začneme jarními nedočkavci. Málokterá rostlina je tak netrpělivá jako čemeřice, která čeká pod vrstvou sněhu, aby jako první mohla vyzdobit listnaté i smíšené lesy a někdy dokonce i louky. K vidění je výhradně východo-jihoevropská čemeřice nachová. K poslům jara patří samozřejmě také cibuloviny. Velkou specialitou jsou šafrány, za kterými u nás není nutné stoupat až na horské louky, jak je tomu jinde v Karpatech. Tady je lze obdivovat i z pohodlí nížiny, stačí se jen zastavit v polovině března v dubohabrových lesích kousek za Mukačevem. Ale pozor, pohled na nekonečné fialové koberce může způsobit neplánované zdržení. Z dalších cibulovin jsou k vidění fialové zvonce kandíku psího zubu, jistě potěší i sněženky s bledulemi, ale hlavně nejspíš zaujme bílý narcis, pan poeticus. Už podle jména je to sice rostlina trochu samolibá, ale marná sláva, k takovému krasavci i odborník zvyklý velebit spíše trávy a ostřice rád pokorně poklekne a přivoní. Třeba začátkem června na polonině Svidovec nebo v ledovcových karech marmaroškého Popa Ivana. U města Chustu mají narcisy dokonce svoji vlastní dolinu. Při červnové výpravě na Popa Ivana za narcisy se rozhodně vyplatí vyčkat, až se pod jeho rozeklaným vrcholem rozvijí i první rododendrony. Jejich růžové bochníky rázem vykouzlí z panství Ducha Karpat krajinu pod mohutnými alpskými štíty. Tam ale utíkat netřeba. Lepší bude sestoupit k horské bystřině mezi krvavě kvetoucí plicníky červené nebo žluté kostivaly se srdčitými listy. Při troše štěstí se objeví i jedovatý pablen, zmenšenina zlomocného rulíku. Ze záplavy letních květů je potřeba upozornit alespoň na růžový hadí mord kvetoucí na poloninách v čase zrání borůvek, a kdo zůstane až do babího léta, může si dopřát i lehce hororový zážitek. V nivě řeky Už smělého odvážlivce pohltí neprostupná třímetrová houština zářivě žlutých amerických topinamburů, z níž ještě do větší výše budou trčet kostry kavkazských bolševníků velkolepých. Impozantní, leč tristní pohled na invazní rostliny, které místy již zcela ovládly nížinné zakarpatské luhy. Návrat k autochtonní flóře umožní údolí některého z mnoha potoků nebo drobných říček. Jistě se v něm najdou svěže zelené růžice kapradiny pérovníku a zřejmě se ukáží i kolotočníky s mohutnými zlatými úbory. Že jsou také invazní? Ale kdepak, na Zakarpatí jsou doma. A Vy, milí návštěvníci, budete jistě také.

Tomáš Koutecký

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu