Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Touto atrakcí se pyšní obec Stachy na Prachaticku. V nevelkém parku lichoběžníkového tvaru a velikosti asi 150 × 50 × 20 m přímo na náměstí, který je obklopen rušnou komunikací a prochází jím zpevněné promenádní cestičky, rostou od roku 1963 houby. Začalo to růstem 3 pravých hřibů, pak se postupem času objevily i koloděje (či koláři a známe je spíše jako modráky), postupem času se přidaly i lišky, holubinky růžovky aj. Vzdušný park je tvořen v naprosté většině staletými lípami a podrostlý trávníkem. Nejvíce hřibů včetně kolodějů je sice uváděno z roku 1995, kdy jich bylo zaevidováno 379, ale v roce 2012 jich bylo údajně také kolem 400. Pracovníci obecního úřadu mají každé ráno za povinnost označit nový přírůstek jmenovkou s pořadovým číslem a datem nálezu. V době mé návštěvy 2. 6. 2018 tam byly pod pořadovými čísly 8 a 9 evidovány ze dne 28. 5. dva statné pravé hřiby a pod číslem 10 jeden koloděj ze dne 30. 5., v trávě byly ještě dva malé neoznačené koloděje. Původ jejich neobvyklého růstu je přisuzován zavezení zrušené benzínové stanice na okraji parku lesní půdou z okolí v roce 1961, či tomu, že místní pumpař, takto vášnivý houbař, odhazoval v okolí odřezky hub. Podobnou zajímavostí se může pochlubit také obec Kněževes na Rakovnicku, kde rostou v místním parku koloděje a jim podobné hřiby kavkazské. V roce 2009 jich tam vyrostlo 1 050. A podobně v parcích obce Bořanovice u Prahy a v obci shodného jména u Vimperka rostou rovněž koloděje. Společným jmenovatelem u všech těchto případů je, že rostou pod vzrostlými lípami.
Ivo Dostál