Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Hřiby rostoucí na náměstí


Ivo Dostál, č. 4/2018, s. 36

Touto atrakcí se pyšní obec Stachy na Prachaticku. V nevelkém parku lichoběžníkového tvaru a velikosti asi 150 × 50 × 20 m přímo na náměstí, který je obklopen rušnou komunikací a prochází jím zpevněné promenádní cestičky, rostou od roku 1963 houby. Začalo to růstem 3 pravých hřibů, pak se postupem času objevily i koloděje (či koláři a známe je spíše jako modráky), postupem času se přidaly i lišky, holubinky růžovky aj. Vzdušný park je tvořen v naprosté většině staletými lípami a podrostlý trávníkem. Nejvíce hřibů včetně kolodějů je sice uváděno z roku 1995, kdy jich bylo zaevidováno 379, ale v roce 2012 jich bylo údajně také kolem 400. Pracovníci obecního úřadu mají každé ráno za povinnost označit nový přírůstek jmenovkou s pořadovým číslem a datem nálezu. V době mé návštěvy 2. 6. 2018 tam byly pod pořadovými čísly 8 a 9 evidovány ze dne 28. 5. dva statné pravé hřiby a pod číslem 10 jeden koloděj ze dne 30. 5., v trávě byly ještě dva malé neoznačené koloděje. Původ jejich neobvyklého růstu je přisuzován zavezení zrušené benzínové stanice na okraji parku lesní půdou z okolí v roce 1961, či tomu, že místní pumpař, takto vášnivý houbař, odhazoval v okolí odřezky hub. Podobnou zajímavostí se může pochlubit také obec Kněževes na Rakovnicku, kde rostou v místním parku koloděje a jim podobné hřiby kavkazské. V roce 2009 jich tam vyrostlo 1 050. A podobně v parcích obce Bořanovice u Prahy a v obci shodného jména u Vimperka rostou rovněž koloděje. Společným jmenovatelem u všech těchto případů je, že rostou pod vzrostlými lípami.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu