Vstup pro předplatitele: |
Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.
Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.
Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.
Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.
(Vít Obrtel)
Čenkov je malá obec na Jihlavsku. Dne 19. července 1883 se tu narodil plukovník Josef Jiří Švec, jeden z velitelů našich legií v Rusku, který 25. října 1918 ukončil svůj život sebevraždou: pojal ji jako protest proti úpadku bojové morálky svých vojáků. Rudolf Medek o něm napsal známé drama Plukovník Švec, jež mělo premiéru 27. října 1928 v pražském Národním divadle, kde bylo znovu uvedeno 25. října 2018. Tato nová inscenace však neměla kladnou odezvu, což platí i o prvním uvedení Medkovy hry z roku 1928: tehdy s ní polemizovali mnozí legionáři a dost negativně ji hodnotila i dobová kritika (zejména F. X. Šalda). O Švecovi, který byl pohřben 28. října 1918 v Čeljabinsku, ale nakonec jeho ostatky skončily na hřbitově v Třešti, existují ještě další díla. Josef Kopta v románu Třetí rota (1924) popisuje jeho setkání s Jaroslavem Haškem a Adolf Zeman o něm napsal životopisný román Plukovník Švec (1934). Josef Kudela nadto v roce 1923 vydal jeho deník.