Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly


Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Dějiny Brna 6. Předměstské obce. Redaktoři svazku Lukáš Fasora a Václav Štěpánek. Vydalo statutární město Brno, Archiv města Brna v roce 2017,
1 245 stran.

Na šestém svazku celkově sedmidílné edice Dějin Brna se kromě jmenovaných redaktorů podílel genderově vyvážený kolektiv dalších 21 autorů a autorek z oborů historie, etnologie a uměnovědy. Velmi objemné a přitom velmi kvalitní dílo je kromě úvodu a rejstříků členěno do osmi kapitol: 1. Město a jeho vesnice: růst Brna v 19. a 20. století, 2. Hospodářský vývoj v předměstských obcích, 3. Lidová kultura předměstských obcí, 4. Dělnictvo, jeho život a kultura v předměstských obcích, 5. Etnické menšiny v Brně a předměstských obcích, 6. Předměstí v kontaktu s městem, 7. Dějiny obcí připojených k Brnu ve 20. století a 8. Uměleckohistorické areály v připojených obcích. Již z názvů kapitol a rozsahu díla je zřejmé, že jen sotva je v moci jednoho recenzenta, aby si důkladně pročetl a objektivně zhodnotil v přijatelně krátké době veleknihu celou. Přiznávám, že jsem si ji alespoň důkladně celou prolistoval. A již při tomto náhledu jsem zjistil jeden z velikých kladů tohoto díla - autoři si dali jistě nelehkou práci, aby svůj text vhodně a důkladně doplnili celkem 698 obrázky se znamenitými popisky. Je pochopitelné, že převládají staré fotografie. V knize však najdeme i barevné mapky katastrů jednotlivých obcí a znamenité kolorované kresby a litografie Františka Richtra vesměs z první třetiny 19. století, tedy díla dokumentující dávnou krajinu ještě před vynálezem fotografie.

Třebaže krajinným aspektům Brna a okolí byla věnována část již prvního svazku brněnských dějin, najdeme i v šestém svazku statě, které z tohoto hlediska zaujmou. Jedná se především o kapitolu Hospodářský vývoj v předměstských obcích (str. 57-178). Autorská dvojice Václav Štěpánek a Jarmila Pechová v ní zasvěceně a poutavě rozebírá vývoj zemědělského hospodaření na katastrech obcí se staletou rolnickou tradicí, které se roku 1919 staly součástí tzv. Velkého Brna a jejichž zemědělský význam se od té doby začal postupně vytrácet. Zvláštní pozornost je přitom věnována vývoji katastrů a jejich tratí, chovu dobytka, pěstování vinné révy, venkovským řemeslům a trhům. Je zde nastíněna někdejší úhledná harmonická venkovská krajina, jejíž hospodáři dokázali vydobýt obživu nejen pro sebe, ale i zásobovat rozmanitými rostlinnými a živočišnými produkty obyvatele města. Alespoň hrst zajímavých postřehů: Skoro všechny obce v okolí Brna měly vinohrady, které z větší části zanikly napadením révokazem na přelomu 19. a 20. století. Traduje se, že Napoleona zaujalo židenické víno natolik, že si nechal poslat několik sudů do Paříže! - V nivě řeky Svratky jižně pod Brnem byly velké plochy věnovány pěstování zelí - tzv. zelnicím. Jeho pěstování se věnovali především němečtí rolníci a bulharští zelináři. - Oblíbené byly třešňové sady. Například v Líšni v lokalitě Kostelíček nechal hrabě Egbert Belcredi roku 1867 vysázet pět tisíc stromů. - Ještě v prvních desetiletích 20. století se v řece Svratce u Jundrova (právě tam, kde se rád koupával i básník Vítězslav Nezval) plavívali koně. Ke stejnému účelu sloužívaly i vesměs dávno zaniklé návesní rybníky - třeba ve Slatině. - K tradičním řemeslům v Knínicích patřilo košíkářství, neboť zde před zánikem vesnice vybudováním přehrady rostlo dostatek vrb seřezávaných „na hlavu“. - Důležitým řemeslem bývalo ledařství. Led se získával vysekáváním zejména ze zamrzlé Svratky (ale třeba i z pivovarských jehnických rybníčků) a ještě ve čtyřicátých letech minulého století se rozvážel do pivovarů, hospod a řeznictví ve městě. - V ořešínské pastoušce žila v období kolem první světové války jistá kořenářka, které se říkalo Vernerka. Proslula Vernerčinou mastí, která pomáhala léčit nejrůznější neduhy. - A velice zaujme moudrost starého rolníka Blažeje Kristena, který odmítaje těžkou mechanizaci, říká: „My jsme před válkou strojama jakživ nejezdili na pole… Půda je totiž těsto, a to když stlačíte, tak nevykyne.“

Zabýváme-li se sepětím lidských aktivit s krajinou, pak určitě zaujme i hlavní část knihy, totiž dějiny 37 obcí - od Bohunic po Židenice - připojených ve 20. století k Brnu (str. 441-973). Úvodem ke každé obci jsou zveřejněny barevné výřezy z tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru z let 1835-1836. A to je pastva pro oči! Hledíme v duchu často do dávné téměř pastorální krajiny. Takové, jakou například roku 1830 barvitě zachytil ve své vedutě František Richter v Žabovřeské kotlině. A třebaže chápeme, že pokrok lze jen sotva zastavit, napadá nás myšlenka téměř kacířská: nebyla ta přeměna vesnic v město, rurální krajiny v urbánní, čímsi devastujícím?

Jan Lacina

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu