Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Od Tasmánie po Koppang. Stromy svobody zakořenily po celém světě


David Kopecký, č. 4/2018, s. 47

Kampaň Stromy svobody Nadace Partnerství 1918-2018 na oslavu stého výročí založení Československa sklízí úspěchy. Díky zapojení stovek českých a slovenských komunit se podařilo objevit přes 4 tisíce historických stromů a zejména během října a listopadu vysázet přes 2,5 tisíce nových.

Vyjma České republiky Stromy svobody porostou nejméně ve 13 dalších zemích celého světa. Zahraničních stromů je ke dvěma stům. Čeští a slovenští krajané jimi ozdobili města na Slovensku v Považské Bystrici nebo Levici. Československé výročí budou připomínat stromy poblíž sochy Antonína Dvořáka na Manhattanu, vedle Masarykova monumentu v chicagském Hyde Parku, v Norsku, Kanadě, Španělsku, ale i v Austrálii a na Novém Zélandu.

Mezi hlavními organizátory výsadeb dominovaly obce s více než 400 stromyškoly s více než 150. Tradiční aktéři jako Sokolové, Československá obec legionářská, Sdružení dobrovolných hasičů, Junáci a další spolky nechyběli a vysázeli rovněž desítky stromů.

Mezi vysazenými stromy tradičně dominují lípy, velký podíl ale tvoří i ovocné stromy a další druhy. Nejvíce stromů svobody na jednom místě - celkem 300 dubů zimních - bude růst v Újezdu nad Lesy. Mezi netradičními druhy budou i ořešáky, švestky nebo jedle kavkazská, ale i exotický liliovník tulipánokvětý v Kladně nebo olivovník vysazený v Madridu.

Vyvrcholení celoročního úsilí pak představovala výsadba sta lip tvořících Alej svobody pod horou Říp, a to ve výroční den nově nabyté svobody 17. listopadu. Na čtyři sta lidí osázelo 1,2 kilometru dlouhý úsek podél polní cesty mezi obcemi Mnetěš a Loucká na dohled od mytické hory českého národa, který do budoucna bude sloužit jako základ turistické stezky s odpočívadlem, malou rozhlednou a podmanivým výhledem na Říp. Zároveň alej pomůže suché polabské krajině postižené větrnou erozí a výrazně zvýší přírodní biodiverzitu vytvářením úkrytů a stanovišť.

Nejen těchto sto stromů, ale i všechny ostatní během kampaně vysázené stromy budou v době zrychlujících se změn klimatu velkým přínosem pro ekologickou stabilitu krajiny i obcí. Partneři Stromů svobody z Mendelovy univerzity spočítali, že jakmile budou tyto stromy vzrostlé, budou schopny ze vzduchu ročně odstranit více než 5 000 kilogramů nečistot. Zároveň fungují jako zelená klimatizace, stoleté stromy jsou schopny ročně odpařit přes 43 milionů litrů vody. To odpovídá roční energetické spotřebě více než 1 100 rodinných domů. Za sto let pro vznik své biomasy navíc využijí bezmála 3,5 milionu kilogramů oxidu uhličitého.

Nadace Partnerství chce nyní energii nahromaděnou v kampani vrhnout směrem k další péči o českou krajinu a půdu. „Získané zkušenosti plánujeme uplatňovat v iniciativě, která pomůže proměnit naši zemědělskou polopoušť zpátky v pestrou krajinu. Krajinu, která zadržuje vodu a nevystavuje půdu erozi. Budeme pokračovat ve výsadbách stromů a alejí a v propojování všech, kdo si uvědomují, jak naléhavě naše vlast potřebuje změnu hospodaření na zemědělské půdě. Chceme spolu s vámi investovat do ambiciózních a smysluplných aktivit, které přinesou nápravu. Výsadba stromů je jednou z nich,“ uzavírá ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

David Kopecký

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu