Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Od Tasmánie po Koppang. Stromy svobody zakořenily po celém světě


David Kopecký, č. 4/2018, s. 47

Kampaň Stromy svobody Nadace Partnerství 1918-2018 na oslavu stého výročí založení Československa sklízí úspěchy. Díky zapojení stovek českých a slovenských komunit se podařilo objevit přes 4 tisíce historických stromů a zejména během října a listopadu vysázet přes 2,5 tisíce nových.

Vyjma České republiky Stromy svobody porostou nejméně ve 13 dalších zemích celého světa. Zahraničních stromů je ke dvěma stům. Čeští a slovenští krajané jimi ozdobili města na Slovensku v Považské Bystrici nebo Levici. Československé výročí budou připomínat stromy poblíž sochy Antonína Dvořáka na Manhattanu, vedle Masarykova monumentu v chicagském Hyde Parku, v Norsku, Kanadě, Španělsku, ale i v Austrálii a na Novém Zélandu.

Mezi hlavními organizátory výsadeb dominovaly obce s více než 400 stromy a školy s více než 150. Tradiční aktéři jako Sokolové, Československá obec legionářská, Sdružení dobrovolných hasičů, Junáci a další spolky nechyběli a vysázeli rovněž desítky stromů.

Mezi vysazenými stromy tradičně dominují lípy, velký podíl ale tvoří i ovocné stromy a další druhy. Nejvíce stromů svobody na jednom místě - celkem 300 dubů zimních - bude růst v Újezdu nad Lesy. Mezi netradičními druhy budou i ořešáky, švestky nebo jedle kavkazská, ale i exotický liliovník tulipánokvětý v Kladně nebo olivovník vysazený v Madridu.

Vyvrcholení celoročního úsilí pak představovala výsadba sta lip tvořících Alej svobody pod horou Říp, a to ve výroční den nově nabyté svobody 17. listopadu. Na čtyři sta lidí osázelo 1,2 kilometru dlouhý úsek podél polní cesty mezi obcemi Mnetěš a Loucká na dohled od mytické hory českého národa, který do budoucna bude sloužit jako základ turistické stezky s odpočívadlem, malou rozhlednou a podmanivým výhledem na Říp. Zároveň alej pomůže suché polabské krajině postižené větrnou erozí a výrazně zvýší přírodní biodiverzitu vytvářením úkrytů a stanovišť.

Nejen těchto sto stromů, ale i všechny ostatní během kampaně vysázené stromy budou v době zrychlujících se změn klimatu velkým přínosem pro ekologickou stabilitu krajiny i obcí. Partneři Stromů svobody z Mendelovy univerzity spočítali, že jakmile budou tyto stromy vzrostlé, budou schopny ze vzduchu ročně odstranit více než 5 000 kilogramů nečistot. Zároveň fungují jako zelená klimatizace, stoleté stromy jsou schopny ročně odpařit přes 43 milionů litrů vody. To odpovídá roční energetické spotřebě více než 1 100 rodinných domů. Za sto let pro vznik své biomasy navíc využijí bezmála 3,5 milionu kilogramů oxidu uhličitého.

Nadace Partnerství chce nyní energii nahromaděnou v kampani vrhnout směrem k další péči o českou krajinu a půdu. „Získané zkušenosti plánujeme uplatňovat v iniciativě, která pomůže proměnit naši zemědělskou polopoušť zpátky v pestrou krajinu. Krajinu, která zadržuje vodu a nevystavuje půdu erozi. Budeme pokračovat ve výsadbách stromů a alejí a v propojování všech, kdo si uvědomují, jak naléhavě naše vlast potřebuje změnu hospodaření na zemědělské půdě. Chceme spolu s vámi investovat do ambiciózních a smysluplných aktivit, které přinesou nápravu. Výsadba stromů je jednou z nich,“ uzavírá ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

David Kopecký

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu