|
Vstup pro předplatitele: |
Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat
Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách
Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny
(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984)
Autorem veršů a písniček v tomto čísle Veroniky je Ing. Jiří Veska, Ph.D., (1978), rodák ze Vsetína. Absolvoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, kde roku 2009 obhájil i disertační práci na téma „Hodnocení dynamiky vývoje přirozených lesních geobiocenóz Karpat“. Při náročném terénním výzkumu v pralesních polygonech prof. A. Zlatníka pod Popem Ivanem Marmarošským strávil mnoho týdnů a s poloninami doslova srostl. Právě zde začal skládat své originální písničky, které rád zpívá a doprovází na harmoniku. Jiří Veska působí na ostravském pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
JL