|
Vstup pro předplatitele: |
Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy
A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek
A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře
(Zdeněk Volf)
Autorem veršů a písniček v tomto čísle Veroniky je Ing. Jiří Veska, Ph.D., (1978), rodák ze Vsetína. Absolvoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, kde roku 2009 obhájil i disertační práci na téma „Hodnocení dynamiky vývoje přirozených lesních geobiocenóz Karpat“. Při náročném terénním výzkumu v pralesních polygonech prof. A. Zlatníka pod Popem Ivanem Marmarošským strávil mnoho týdnů a s poloninami doslova srostl. Právě zde začal skládat své originální písničky, které rád zpívá a doprovází na harmoniku. Jiří Veska působí na ostravském pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
JL