Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Pastva koní na Pálavě v současnosti


Jiří Kmet, č. 1/2019, s. 12-15
Kladrubské kobyly v NPR Slanisko u Nesytu na jaře 2017.
Kladrubské kobyly v NPR Slanisko u Nesytu na jaře 2017. Foto archiv Správy CHKO Pálava

Pastva hospodářských zvířat patří k základním způsobům údržby travních porostů a její využití v ochranářské praxi na Pálavě je velice žádoucí. Vzhledem k tomu, že Pavlovské vrchy a jejich okolí patří k nejlukrativnějším vinorodným polohám u nás, orientuje se zdejší zemědělství především na pěstování vinné révy a živočišná výroba je tak zcela na okraji zájmu. Přesto je však na Pálavě ročně cíleně vypaseno několik desítek hektarů biologicky cenných porostů. Naprostá většina této rozlohy je vypásána na objednávku či doporučení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Pálava. Až donedávna byla pro tento účel využívána především smíšená stáda ovcí a koz. Oba tyto druhy hospodářských zvířat sice patří mezi selektivní spásače, ale při vhodném poměru jejich zastoupení ve stádě dokáží velmi dobře spásat travinobylinné porosty a zároveň do jisté míry redukovat dřeviny.

Pro údržbu suchých stepních trávníků, které se na Pálavě vyskytují nejčastěji, jsou tedy kozy či ovce dobrou volbou, obzvláště za předpokladu, že je naším cílem udržení či zlepšení stavu rostlinných společenstev. V naší péči jsou však také jiné vegetační typy než stepní trávníky, např. slaniska či rákosiny a vegetace vysokých ostřic. Pro tato společenstva se jako vhodnější jeví spíše pastevní generalista, tedy nevybíravý spásač, jakým je skot. V případě Pálavy je však hovězí dobytek, který by bylo možné pást na pastvinách, v podstatě nedostupný, a proto bylo nutné najít náhradu. Jako nejdostupnější a zároveň nejvhodnější spásači se ukázali koně.

Pastva u Lednických rybníků, národní přírodní rezervace

Prvním úspěšným využitím koní na území CHKO Pálava ve větším měřítku bylo zavedení jejich pastvy v národní přírodní rezervaci (NPR) Slanisko u Nesytu. V roce 2015 jsme zde začali s tzv. rotační pastvou (časté přehánění zvířat mezi ohradami) kladrubských kobyl na přibližně 8 ha. Během čtyř let byly pasené plochy postupně rozšiřovány a nyní má pastevní areál rozlohu asi 12 ha, přičemž většina pastvin je vybavena trvalými ohradami, které je možné dle aktuální potřeby předělovat. Důvodem pro zavedení pastvy na Slanisku u Nesytu byl negativní vliv předchozí péče na slanomilná společenstva, která postupně degradovala. Sečení vedlo k trvalému zahušťování trávníků a dostatečnou intenzitu neměla ani občasná pastva ovcí. Stav slanomilných společenstev se proto zhoršoval. Nejcitlivější halofyty (rostliny snášející vysoký stupeň zasolení půdy či vody) se soustředily pouze do uměle vyhloubených rýh nebo se sporadicky udržely na polní cestě a při jejích okrajích. Se zavedením intenzivní rotační pastvy koní se ve struktuře slanomilných společenstev začaly projevovat výrazné změny. Na nejvíce narušovaných plochách, kde díky obnažené půdě probíhalo intenzivněji vypařování přispívající k vynášení solí blíže půdnímu povrchu, znatelně přibylo obligátních halofytů. Rostliny jako kuřinka obroubená (Spergularia media), prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum), jitrocel přímořský (Plantago maritima) či hvězdnice panonská (Tripolium panonicum), které se do zavedení pastvy koní vyskytovaly v zapojených slaniskových trávnících pouze jako příměs, se na nejvíce narušovaných plochách staly dominantními druhy.

Po praktickém ověření kladného vlivu pastvy koní na vlhké slaniskové louky u Nesytu v blízkosti Sedlece přišla na řadu další lokalita na jižním břehu tohoto největšího moravského rybníka, a to tzv. Valtická zátoka. Zde během celé sezony 2018 probíhala ve stabilní ohradě o rozloze asi 4 ha pastva koní, která bude pokračovat i v následujících letech. Vegetace v lokalitě má v současné době charakter spíše slanomilných rákosin a ostřicových porostů, přesto se hned v prvním roce pastvy začaly objevovat halofyty, a to již výše zmíněná hvězdnice panonská a merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides). Ve Valtické zátoce lze při snížené hladině vody v rybníce využít koní také k pastvě obnaženého dna; pastevní ohrada je připravena tak, aby bylo koně možné širokou bránou přehnat přímo do rybníka. Pohyb koní mezi rybníkem a pastvinou by měl přispět k lepší distribuci semen rostlin vázaných na obnažená dna, např. kriticky ohrožené bahenky šášinovité (Crypsis schoenoides).

Koně na bradle Pavlovských vrchů

Pastvu koní lze úspěšně využít také na suchých stepních trávnících, a to především tam, kde nám nejde jen o zlepšení stavu vegetace, ale také o vytvoření vhodných podmínek pro hmyz. V roce 2016 bylo několik koní paseno v NPR Děvín na bývalých pastvinách na Kotli, kde se až do 90. let 20. stol. pravidelně pásl hovězí dobytek. O rok později se pak malé stádo koní páslo přímo na vrcholové plošině v NPR Tabulová. V obou případech byly vypaseny plochy o rozloze 3 ha. Na rozdíl od pastvy ovcí a koz dochází při pastvě koní, díky jejich značné hmotnosti, k většímu narušení půdního pokryvu, a po opuštění pastviny jsou tak patrné poměrně velké plochy s obnaženou půdou. Právě takových míst se nám při současném způsobu využívání krajiny nedostává. Z tohoto typu pastvy profitují např. pískorypky rodu Andrena, hrabalky (Pompilidae) a mnoho dalších skupin vzácných samotářských včel a vos, pro které je Pálava jediným místem výskytu nebo centrem areálu v rámci ČR. Intenzivní sešlap, plošky holé půdy nebo alespoň pomístně nízkostébelný trávník vyžadují také rýhonosci Mecaspis alternans, Pseudocleonus cinereusRhabdorrhynchus echii, kteří se vyskytují v obou výše zmíněných rezervacích. V souvislosti s pozitivním vlivem pastvy nelze zapomenout na majky, kterých se na Pálavě vyskytuje několik druhů, přičemž třeba majka obecná (Meloe proscarabaeus) je zde stále dosti hojná, přestože jinde spíše ubývá. Na vrcholové plošině Tabulové pak najdeme např. také sklípkánka pontického (Atypus muralis) vyskytujícího se jen v nejteplejších částech ČR. Tohoto pavouka, stejně jako ostatní uvedené druhy, ohrožuje mimo zarůstání stepí také absence managementu vedoucího ke vzniku plošek obnažené půdy.

Perspektiva pastvy koní na Pálavě

Dosavadní výsledky pastvy koní ukazují, že jde o správnou cestu. Proto máme v plánu s touto pastvou nejen pokračovat na výše zmíněných lokalitách, ale také začít pást koně na dalších vhodných místech v CHKO Pálava, např. v NPR Křivé jezero či na bývalé vojenské střelnici u Mušlova. Tak jako při ostatních typech managementu, je nutné i při pastvě koní v rámci pasených ploch na celou sezonu vymezovat bezzásahové zóny, na kterých bude umožněn nerušený vývoj alespoň části populací hmyzu přítomného na lokalitě. Pozitivní vliv pastvy koní na ekosystém je ovšem podmíněn tím, že na pastviny vypouštíme pouze koně neodčervené, případně až po uplynutí ochranné lhůty po použití medikace. V takovém případě totiž probíhá rozklad trusu hostícího různé druhy hmyzu podstatně rychleji. V nedávné době byl popsán devastující vliv antiparazitik (zejména těch obsahujících jako účinnou látku ivermectin) na společenstva koprofágního hmyzu (hmyzu živícího se výkaly). Není-li možné antiparazitika zcela vynechat, pak je vhodné alespoň využít šetrnějších přípravků a zvířata pouštět na pastvinu až po uplynutí ochranné lhůty po použití medikace.

Koně pasoucí se v krajině nejsou jen užitečným nástrojem péče o území, ale jsou také velmi atraktivní pro návštěvníky. Prostřednictvím těchto ušlechtilých zvířat lze tedy pomocí vhodně zvolených interpretačních metod vysvětlit veřejnosti potřebu ochrany rostlinných a živočišných společenstev.


Mgr. Jiří Kmet, AOPK ČR, Správa CHKO Pálava.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu