VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

27. února uplynulo 30 let od smrti Konráda Lorenze, lékaře, zoologa, etologa a neúnavného bojovníka za ekologický přístup lidstva k životnímu prostředí, nositele Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství - za přínos pro biologii a poznání člověka. Svou knihu 8 smrtelných hříchů (civilizovaného lidstva) napsal v roce 1972, a tak můžeme vidět, že už před více než pětačtyřiceti lety viděl zcela jasně všechny nešvary, kterých se lidstvo dopouštělo tehdy, ale dopouští podnes; nebezpečí, která hrozí a dopadnou na hřešící civilizaci. Svou neúnavnou prací ve prospěch lidstva na poli vědy a bojem za ochranu životního prostředí snad odčinil své krátké členství v NSDAP. V letošním roce budeme čtyřikrát citovat z výše uvedené knihy, ale ponecháme na čtenáři, aby si tyto myšlenky převedl do aktuální doby a promítl do zcela současných příkladů situací, ve kterých se ocitáme a cítíme se měnícím se „chováním“ přírody bezprostředně ohroženi. (Citováno z vydání knihy v nakladatelství Panorama v edici Pyramida z roku 1990.)

Lidé podlehli široce rozšířenému, avšak mylnému názoru, že příroda je nevyčerpatelná. Každý druh živočicha, rostliny či houby - neboť všechny tyto tři typy organismů hrají v přírodě nezastupitelnou roli - je přizpůsoben svému prostředí. … Interakce všech druhů obývajících jednu lokalitu a tvořících živé společenství čili biocenózu jsou nesmírně rozmanité a složité. … Zákony, jimiž se tyto interakce řídí, jsou často velmi podobné zákonům lidské ekonomiky, jak to taky zní v termínu, kterým označila biologická věda nauku o těchto interakcích: jmenuje se ekologie. Jeden ekonomický pojem se ale v ekologii zvířat a rostlin nevyskytuje - totiž drancování. … Ekologie člověka se mění několikrát rychleji než ekologie ostatních organismů. Tempo diktuje technologický pokrok, který nabírá obrátky geometrickou řadou. Pod tímto tlakem se člověk nemůže vyhnout zásadním změnám v prostředí, a tak působí až příliš často úplné zhroucení biocenóz, ve kterých a ze kterých žije. … Chvat dnešních dnů neponechává lidem čas na to, aby si předem promysleli a ověřili, co se chystají dělat. … Zločiny se dnes dějí všude, kde se používají chemické prostředky, například při ničení hmyzu v zemědělství a v ovocnářství, ale se stejnou krátkozrakostí také ve farmakologii. … Když civilizované lidstvo ve slepém vandalismu ničí živou přírodu, jež ho obklopuje a živí, ohrožuje samo sebe ekologickým zruinováním. Patrně si začne uvědomovat své chyby, až když je pocítí ekonomicky, to však už bude nejspíše pozdě. Nejméně ze všeho si všímá toho, jak dalece poškozuje tento barbarský proces jeho mysl. Všeobecné a rychle se šířící odcizení civilizovaného člověka živé přírodě nese velký díl viny na jeho vzrůstajícím estetickém a etickém úpadku. … Objektivně nahlíženo a matematicky namísto esteticky vzato spočívá rozdíl v zásadě ve ztrátě informace. … Všichni, od předsedy obecní rady malé vesničky až po ministra financí velkého státu, jsou naprosto zajedno v tom, že kráse přírody nesmí být obětován žádný ekonomický, neřkuli politický prospěch. Těch pár ochránců přírody a vědců, jejichž oči vidí hrozící zkázu, je úplně bezmocných. Pár parcel nahoře u lesa, které patří obecní radě, stoupne v ceně, dovedeme-li k nim silnici; a tak bublající potok vinoucí se klikatě vesnicí bude sveden do roury, srovnán a překryt betonem a překrásná venkovská cesta se stane ponurou předměstskou ulicí. …

FaBo