VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na 20 000 druhů kapradin nacházejících se na celém světě ukazuje obrovskou rozmanitost velikostí a tvarů, od miniaturních kapradin po druhy o rozměrech stromů. Jedná se o primitivní rostliny, které využívají širokou škálu stanovišť. Nacházejí se nejčastěji v mokrém a vlhkém prostředí, které bývá chráněné a zastíněné. V celém mírném pásu se vyskytují také v lesním podrostu. Ve srovnání s ostatními rostlinami je přehled o rozšíření kapradin a jejich status v systému ochrany přírody poměrně špatně znám. Většina kapradin je tropických, ale odebírání vzorků je nepravidelné a ponechává mezery v našich znalostech. Také v podmínkách České republiky jsou kapradiny uváděny na Červeném seznamu. Vyhlášky, evropské směrnice či nejrůznější seznamy rostlin uvádějí mnoho kapraďorostů mezi druhy silně ohroženými nebo i kriticky ohroženými. Ovšem i na takto ohrožené druhy rostlin jsou navázány četné skupiny hmyzu, a to například málo známé druhy mšic.

Celosvětově je popsáno přes 5 000 druhů mšic, avšak pouze u 81 druhů je známo, že sají na kapraďorostech [Blackman a Eastop (2006) uvádějí celosvětově 72 druhů, Holman (2009) uvádí v paleoarktickém regionu 45 druhů], v České republice je to pak 23 druhů. Mnoho z nich je dobře známo jako vážní škůdci zeleniny, ovoce či okrasných rostlin nebo jako přenašeči rostlinných virů. Patří mezi ně Aphis fabae (mšice maková), Aphis gossypii (mšice bavlníková), Aphis nasturtii (mšice řešetláková), Aulacorthum circumflexum (mšice skleníková), Aulacorthum solani (kyjatka zemáková), Cavariella theobaldi (mšice bolševníková), Macrosiphum euphorbiae (kyjatka zahradní), Macrosiphum rosae (kyjatka růžová), Myzus cerasi (mšice třešňová), Myzus cymbalariae, Myzus persicae (mšice broskvoňová), Paracletus cimiciformis, Rhopalosiphoninus staphyleae, Rhopalosiphum nymphaeae (mšice leknínová), Rhopalosiphum padi (mšice střemchová), Sitobion avenae (kyjatka osenní) a Sitobion fragariae (kyjatka obilná). Jsou ale i jiné, vysoce specializované druhy, které najdeme především nebo pouze na kapraďorostech. Je to velice málo prozkoumaná skupina mšic, která díky svému způsobu života, zbarvení a velikosti často uniká pozornosti. Informace jsou mnohdy jen základní a zájem se věnuje převážně hospodářským druhům, proto si přiblížíme tyto málo známé druhy, které lze nalézt v České republice, a u nich si uvedeme jednoduchou charakteristiku, rodový výčet živných rostlin a perokresbu.

Amphorophora ampullata
BUCKTON, 1876 (kyjatka kapraďová)
Velikost těla 3-5 mm, zelené zbarvení s tmavými konci sifunkul. Samci jsou okřídlení.
Mšice sají na spodní straně listů.
Monocyklický druh (během roku nemusí střídat rostliny).
Je známo 21 živných rostlin: kapradiny [Athyrium (5), Cystopteris (1), Dryopteris (4), Gymnocarpium (1), Matteuccia (1), Onoclea (1), Osmunda (2), Phegopteris (1), Polystichum (1), Pteridium (1), Thelypteris (1)] a rostliny krytosemenné [Phaseolus (1), Pulmonaria (1)].

Idiopterus nephrelepidis
(DAVIS, 1909)
Velikost těla 1,2-1,6 mm, tmavé zbarvení, černě ohraničená žilnatina křídel.
Žijí v koloniích a sají na rozvíjejících se listech nebo horní straně mladých listů.
Pravděpodobně pochází z jižní Ameriky, v současné době je rozšířena po celém světě, ale v severnějších oblastech přežívá jen ve sklenících či jeskyních.
Pravděpodobně zcela anholocyklický druh, rozmnožuje se tak pouze partenogeneticky (tvorba klonů samicemi).
Je známo 89 živných rostlin: kapradiny [Adiantum (14), Aneimia (1), Asplenium (9), Blechnum (2), Blotiella (1), Cyrtomium (1), Davallia (3), Dennstaedtia (1), Dicranopteris (4), Diplazium (1), Dryopteris (8), Gymnocarpium (1), Marsilea (1), Microlepia (2), Nephrolepis (5), Onychium (1), Pellaea (1), Pityrogramma (3), Platycerium (1), Polypodium (8), Polystichum (4), Pteridium (1), Pteris (6), Tectaria (1)] a rostliny krytosemenné [Anthurium (1), Aphelandra (1), Cotyledon (1), Dieffenbachia (1), Saintpaulia (1), Saxifraga (1), Sedum (1), Streptocarpus (1), Zantedeschia (1)].

Macrosiphum dryopteridis
(HOLMAN, 1959)
Velikost těla 1,7-2,4 mm, světle zelené až růžové zbarvení. Samci jsou okřídlení (objevují se září-říjen).
Sají jednotlivě na spodní straně listů podél žíly, listy se sáním nedeformují.
Okřídlené formy se zdají být vzácné.
Monocyklický druh (během roku nemusí střídat rostliny).
Je známo 13 živných rostlin: kapradiny [Athyrium (2), Blechnum (1), Cystopteris (1), Dryopteris (3), Gymnocarpium (2), Polypodium (1), Pteridium (1), Thelypteris (2)].

Macrosiphum equiseti
(HOLMAN, 1961)
Velikost těla 1,6-2,6 mm, zelené až narůžovělé zbarvení. Samci jsou bezkřídlí (objevují se v září).
Mšice sají v malých skupinkách na spodních přeslenech.
Monocyklický druh (během roku nemusí střídat rostliny).
Jsou známy 4 živné rostliny: kapradiny [Equisetum (4)].

Macrosiphum ptericolens
PATCH, 1919 (kyjatka hasivková)
Velikost těla 2,3-3,3 mm, světle zelené zbarvení. Samci jsou okřídlení.
Monocyklický druh (během roku nemusí střídat rostliny).
Pochází z východní části severní Ameriky, následně byla zavlečena do Anglie, střední Evropy a Jižní Ameriky.
Je známo 5 živných rostlin: kapradiny [Athyrium (1), Cyathea (1), Polystichum (1), Pteridium (2)].

Taiwanomyzus alpicola
(HILLE RIS LAMBERS, 1969)
Velikost těla 1,1-1,7 mm, tykadla, stehna, sifunkuli a kauda černé. Samci jsou okřídlení (objevují se září-říjen).
Monocyklický druh (během roku nemusí střídat rostliny).
Vyskytují se zejména na stinných částech rostlin.
Je známo 12 živných rostlin: kapradiny [Asplenium (4), Athyrium (1), Blechnum (1), Cystopteris (2), Dryopteris (1), Gymnocarpium (2), Polypodium (1)].

Ing. David Fryč, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, diagnostická laboratoř Opava.
Použitá literatura je dostupná u autora.