VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

První zdokumentovaný přesun velké šelmy mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy potvrdily výsledky fotomonitoringu rysů. Zoologové rysa identifikovali díky jedinečnému skvrnění na těle. Rysí kocour, který byl poprvé fotopastmi zachycen 3. září, dostal jméno Bronislav. Je jedním ze 4 rysů, kteří byli v posledním roce na česko-polském pomezí ve Slezských Beskydech zaznamenáni. Žádný z rysů ale v území nezůstal delší dobu. Posledním zachyceným zvířetem je rysice Marysia, která byla navrácena do volné přírody polskými ochránci poté, co byla nalezena vysílená na okraji polské obce.

Zachování průchodnosti mezi jednotlivými pohořími je klíčové pro udržení životaschopné populace rysů, ale i dalších velkých šelem v Beskydech. Bohužel však zůstává situace v Jablunkovské brázdě nadále kritická. Při bouřlivém rozvoji dopravní infrastruktury v tomto regionu stát nebyl zatím schopen dostát svým závazkům, i navzdory proklamacím zaneseným do usnesení vlády v roce 2006. Tehdy vláda schválila kromě hmotné podpory společnosti Hyundai ve výši 2,4 miliardy korun také kompenzační opatření v krajině v podobě funkčního přechodu přes Jablunkovskou brázdu a silnici I/11. S více než desetiletým zpožděním se poprvé v roce 2017 začala scházet česko-slovenská expertní skupina k jednání o vhodné podobě ekoduktů na české i slovenské straně Beskyd. Ekodukty by totiž měly stát na obou stranách hranice, jak u celnice v Mostech u Jablunkova, tak u Svrčinovce. V říjnu 2018 byl projektový záměr ekoduktu u Jablunkova předložen ke schválení Centrální komisi Ministerstva dopravy ČR. Má být široký 47 m, což by za splnění všech technických podmínek a doplňujících opatření (protihlukové bariéry, výsadba zeleně, naváděcí oplocení) mělo velkým savcům umožnit bezproblémový přesun přes tuto část Jablunkovského průsmyku. Podle harmonogramu by v letech 2019 a 2020 mělo proběhnout vypracování a schválení dokumentace a samotný ekodukt by měl být vybudován do října 2022.

Přírodovědci dále vytipovali několik kritických míst, kde může docházet k nejčastějším střetům velkých šelem a vozidel v CHKO Beskydy a jeho širokém okolí. Pro zachování populace šelem na česko- -slovensko-polském pomezí je totiž třeba udržet průchodnost pro velké savce nejen v Jablunkovské brázdě, ale také v údolí řeky Kysuce, kde zůstávají poslední tři funkční koridory, které mohou velcí savci využít. Průchodnost těchto míst se podařilo potvrdit v předchozích letech pomocí fotopastí, kdy byly zachyceni tři rysové, kteří přešli údolím z Kysucké vrchoviny do Javorníků.

„Při kontrole výstupů z fotopastí jednotlivé rysy poznávám podle jejich typického skvrnění. Proto pro mě bylo velkým překvapením, když jsem zjistil, že rys, který se nafotil ještě v září ve Slezských Beskydech, se o měsíc později objevil v Moravskoslezských Beskydech v okolí Malého Polomu. Je tedy evidentní, že musel překonat Jablunkovskou brázdu a tedy rušnou silnici a železnici. Jedná se o velmi obdivuhodnou a riskantní cestu.“

Jiří Labuda, terénní mapovatel Hnutí DUHA OIomouc

„Takové zjištění je pro populaci beskydských rysů velmi pozitivní zprávou, zvláště když si uvědomíme, kolik rysů v posledních několika letech v našich horách zemřelo pod koly aut, vlaků nebo vinou pytláků. To však nemění nic na tom, že je třeba důsledně chránit všechny přeshraniční migrační koridory v Jablunkovském průsmyku a podle situace také zlepšovat jejich stav. Tlak na intenzivní využití a zástavbu zdejší krajiny je totiž obrovský.“

Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy

„Nyní se můžeme jen domnívat, kterými místy rys ze Slezských Beskyd přešel do Moravskoslezských Beskyd. Každopádně jeho cesta musela být hodně náročná a musel mít ohromné štěstí, že tento přesun, vzhledem k intenzitě dopravy na silnici I/11, přežil. Možný nástroj pro přesnější lokalizaci migračních tras by mohla být v tomto případě telemetrie, podobně jako u rysa Kryštofa v Moravském krasu. Díky tomu dnes víme, která místa v krajině je třeba chránit pro budoucí přesuny nejen velkých šelem, ale i dalších velkých savců.“

Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně

Z podkladů Hnutí DUHA Olomouc pro čtenáře Veroniky zpracovala redakce časopisu Veronica.