VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pupeny

Ještě než jaro propukne, už je v přírodě co zobat. Doporučuji lipové pupeny, ty se dají ozobávat celou zimu. Pokud je vám národního stromu líto, vybírejte pupeny terminální (na konci větviček), ty stejně nevykvetou. V balíčku jednoho pupenu máme celou řadu živin a vitamínů, připomínám slizové látky ošetřující nejen zimními neduhy trápené hrdlo, ale i žaludek překyselený s hlásícím se jarem. Jiné pupeny nejsou zdaleka tak chutné jako lipové, ještě tak pupeny buku, bříza má pupeny vonně štiplavé, líska ostré, ne moc příjemné chuti. Naopak chutné (i když dosti výrazné) jsou pupeny ostružiníku.

Bukové lesy ukrývají v předjaří úžasné poklady: klíčící bukvice. Semínka bukvic s oblibou louskám už od podzimu, ale naklíčené nemají konkurenci. Na rozdíl třeba od ořechů: pokud někde najdete naklíčený vlašský ořech, raději jej ani neochutnávejte, budete mít obtíž se zbavit nepříjemné ostré chuti. Ještě poznámka k bukvicím: větší dávky mohou být pro lidský organismus škodlivé (míra je asi pro jednotlivé osoby individuální), ale komu by se chtělo naloupat si víc než pár semínek?

Bylinky

Osvědčený „mrkvous“ kerblík lesní a jeho jižní bratranec kerblík třebule

Oba vyrážejí velmi časně a to je praktické i pro minimální riziko záměny (čeleď mrkvovitých neboli miříkovitých zahrnuje i jedovaté druhy). Jako první bylinka vykukuje kerblík lesní zpod loňského listí na okrajích lesů, pod stromy na hrázích rybníků a jeho nať je ještě pevná, křupavá. Nasekaná na drobné kousky je výborná do bylinkového másla, ale i do polévky, k masu, na brambory. Kerblík třebule z teplejších oblastí (zejména jižní Morava, také Křivoklátsko i jinde) má nasládlou chuť připomínající anýz, ta vynikne ve vaječné omeletě.

Podběl jarní a devětsil (oba druhy)

Už jako maličké, ještě nerozvité paličkovité rostlinky jsou šťavnaté, plné vitamínů a výrazné chuti. Nadrobno nakrájené jsou výborné v bylinkovém másle.

Bylinkové máslo - jarní varianta

Do rozměklého másla vidličkou zapracujeme nadrobno nakrájené bylinky: kerblík lesní, podběl nebo devětsil, první lístky řebříčku, pampelišek (smetanka lékařská), oddenky nebo mladé lístky bršlice kozí nohy. Můžeme dochutit solí, případně kurkumou nebo i špetkou pepře (zelený nebo bílý). Váleček másla zabalíme do fólie a necháme ztuhnout v ledničce. Mažeme na veku nebo přidáváme plátek na talíř k teplým jídlům (ke steaku).

Ptačinec žabinec

Subtilní křehká rostlinka pokrývá povrch půdy nejen pod křovinami, ale i v květináčích ponechaných sukcesi přes zimu na balkoně. Plná vitamínů, obsahuje i železo a je k dispozici průběžně po celý rok. Doporučuji hrst nasekané nati do polévky těsně před dovařením.

Smetanka lékařská alias „pampeliška“

Široce rozšířená je konzumace mladých lístků do salátů. Málo se ví, že nejlepší součást je to, kde kořen nasazuje naťovou část coby listovou růžici s poupětem. S touto lahůdkou se ponejvíce setkáme při přípravě jarních záhonů zahrádek. Do salátů, pomazánkového másla nebo přímo v terénu nasyrovo. Zdroj vitamínů a inulinu, příznivě ovlivňuje funkci i regeneraci jater a upravuje hladinu krevního cukru.

RNDr. Olga Lepšová-Skácelová, Ph.D., se kromě studia ekologie sinic a řas dlouhodobě zabývá pojídáním planých rostlin.