VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Špatně provedená výsadba či nevhodně zvolený druh mohou zcela pohřbít původní dobře míněný záměr. Aby nešlo o zbytečně vynaložené peníze, je třeba výsadbu nejen kvalitně provést, ale také ji dobře navrhnout.

Plánování výsadby

Plánování je fází, ve které lze napáchat hodně škod, a naopak, kdy lze mnoha chybám předejít. V tomto okamžiku je zásadní rozhodnutí, co na místo vysadit a jakým způsobem výsadbu provést, aby skutečně splnila naše očekávání. Pokud se těšíme na košatý strom rostoucí z malého čtverce v rušné ulici, který bude jedinou oázou v tomto místě, nejspíš budeme z výsledku zklamáni. Můžeme se ale pokusit vytvořit stromu takové podmínky, abychom mu usnadnili našeho cíle dosáhnout.

Obecné charakteristiky stanoviště, jeho specifika

Jsou to teplotní a vlhkostní poměry, slunečná a větrní expozice, reliéf krajiny, zachovaný či pozměněný půdní profil, pH půdy, její zhutnění, kontaminace apod. Něco upravit dokážeme, většinu však musíme respektovat. Světlomilná růže v lese zkrátka nepokvete.

Prostorové poměry stanoviště

Velký strom v úzké ulici zní přirozeně jako nesmysl. Méně už vnímáme prostorové omezení, pokud jde o kořeny stromu. Zjednodušeně, plošné rozložení kořenů je podobné, jako průmět koruny, ve skutečnosti je však ještě rozsáhlejší, samozřejmě pokud stromu tento přirozený růst umožníme. Pokud ne, strom buďto neporoste podle našich představ, anebo se časem může vyvrátit, protože malý kořenový systém nedokáže neúměrně velkou korunu na místě pevně ukotvit.

Prokořenitelný prostor musí odpovídat velikosti daného taxonu. Podle normy k výsadbě stromů musí nezakrytá nebo trvale pro vzduch a vodu propustná plocha zaujímat nejméně 6 m². Prostor pro kořenový systém by měl mít základní plochu nejméně 16 m² a hloubku nejméně 80 cm. Je-li prokořenitelný prostor velikostně nedostatečný, musí být navržena technická řešení pro jeho zvětšení (například použití strukturních substrátů, vytvoření kořenových tunelů, spojovacích příkopů, zelených pásů, instalace provzdušňovacích systémů a podobně).

Výběr taxonu pro výsadbu

Při výsadbě ve volné krajině vstupuje do volby charakter přirozených porostů a kulturní krajiny, žádoucí je využívat druhy odpovídající přirozené dřevinné skladbě příslušného regionu, zároveň je vhodné používat druhy dřevin tradiční pro danou oblast a využívat místní zdroje sadebního materiálu. S ohledem na zachování přirozené genetické variability použití nepůvodních druhů není až na výjimky žádoucí.

V urbanizovaném prostoru je situace jiná, tady je nutné zohledňovat především schopnost taxonu na daném stanovišti přežít při optimálním plnění požadovaných funkcí. Použití geograficky nepůvodních druhů a kultivarů je proto časté, omezení se týká jen taxonů s invazním potenciálem. Specifika má výsadba v areálech škol či dětských hřišť, kde je nutné zvážit výsadbu jedovatých, alergenních, trnitých dřevin a dřevin s křehkým dřevem. Další specifickou skupinou je výsadba v historických prostorách a objektech, protože výsadba dřevin se v těchto případech posuzuje rovněž z estetického, historického a kompozičního hlediska.

Výsadba

Období výsadby

Prostokořenné stromy se vysazují v době vegetačního klidu, dřeviny s balem a v kontejneru obvykle na jaře a na podzim, avšak lze sázet i během celého roku, pokud jsou odpovídajícím způsobem připravené. Rostliny se nesmí vysazovat do zmrzlé půdy a není vhodné je vysazovat za vysokých teplot. Z praktického hlediska je nejlepším obdobím pro výsadbu podzim, rostliny se díky podzimní a zimní vláze lépe ujímají v porovnání s výsadbami v jarních měsících.

Výsadbová jáma

Na nepozměněných stanovištích je šířka výsadbové jámy dána 1,5násobkem průměru kořenového balu, hloubka jámy je shodná s výškou balu. Stěny jámy musí být zdrsněné, nesmí působit jako neprostupná překážka pro kořeny, stejně jako dno jámy. Při kopání jámy by nemělo dojít k promísení vrstev půdy. Svrchní vrstva s větším podílem organické hmoty by měla být oddělena od spodních vrstev a ve stejném pořadí by měly být ukládány zpět.

Postup výsadby

Kořenový krček stromu musí být usazen v rovině s terénem, nesmí být zasypán. Kořeny prostokořenných sazenic musí být rovnoměrně rozprostřené, poškozené kořeny je třeba odstřihnout. U balových sazenic musí být pletivo v horní části uvolněné, vrchní stahovací drát musí být přestřižený. Zálivka se provádí do otevřené jámy, aby byl minimalizován vznik vzduchových kapes. Před zasypáním jámy je vhodné umístit do jejího dna kotvení, pokud se kůly zatloukají až po zahrnutí sazenice, hrozí rozbití kořenového balu. Stromy se obvykle kotví na 1-3 kůly; kotvení ani úvazky nesmí poškozovat strom. Půdní kotvení za bal se používá tam, kde není pro nedostatek místa možno použít kotvení nadzemní (výsadba do mříží). Okolo kmene se vytváří závlahová mísa.

Použití substrátů a látek vylepšujících stanoviště

Ve vhodných půdních podmínkách není třeba půdu vyměňovat, ve zhoršených podmínkách je vhodné zeminu vylepšit. V jílovitých půdách lze přidat materiály pro zvýšení propustnosti půdy (písek, drcené kamenivo), v písčitých půdách naopak přimísit jíl, bentonit či jiný hydroabsorbent pro zlepšení schopnosti substrátu vázat vodu. Růst rostlin lze podpořit přidáním hnojiv. Substrát se obvykle vyměňuje do 50 % objemu výsadbové jámy.

Mulčování

Mulčování vysazených dřevin slouží jako zábrana proti vysychání půdy a zároveň omezuje růst plevelů. Jako mulč lze použít organické materiály - kůru, dřevní štěpku, slámu, nejvhodnějším anorganickým materiálem je drcené kamenivo. Mulč by neměl být v přímém kontaktu s kmenem, obvyklá vrstva je 8-10 cm.

Ochrana stromu

Na ochranu kmene proti korní spále se používají nátěry nebo rákosové, bambusové či slaměné rohože. Na ochranu proti okusu či vytloukání se instalují chráničky a oplocenky, je možné použít i nátěry či postřiky repelenty. V trávníkových plochách je vhodné instalovat chráničky proti poškození kmene sekačkami. U stromů vysazovaných v letním období je možné korunky chránit síťovinou. Kde v blízkosti stromů parkují vozidla, je vhodné instalovat zábrany.

Výsadbu máme úspěšně za sebou. Další krok směřující k úspěšnému růstu a vývoji stromu nás ještě čeká. Méně nápadná a neméně důležitá údržba. Bez provádění údržby totiž nemá výsadba ve většině případů šanci na úspěch.

Ing. Alexandra Koutná, Veřejná zeleň města Brna