VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Zásadním faktorem, který ovlivňuje perspektivu vysazované dřeviny na stanovišti, je dostatečný prokořenitelný prostor. Na náměstích a v ulicích, kde je požadavek na maximální zpevnění ploch, lze dostatečný prokořenitelný prostor zajistit za pomoci speciálních technologií.

Jednotlivé stromy lze mezi sebou propojit spojovacími příkopy, které zvětší plochu pro vsakování srážkové vody a přístup vzduchu. Kořenové tunely pod povrchem umožní prorůstání kořenů mimo výsadbový prostor, provzdušňovací systémy kombinované se závlahovými zprostředkují kořenům pro růst nezbytný vzduch a zvýší kapacitu pro závlahu stromů.

Strukturní substráty jako součást konstrukčních vrstev zpevněných ploch

Strukturní (nosné) substráty se nepoužívají přímo do výsadbové jámy, ale do prokořenitelného prostoru navazujícího na ni. Jsou to substráty, které jsou schopné po zhutnění nést stavební konstrukci, ale zároveň vytváří podmínky vhodné pro růst kořenů. Skládají se z hrubších frakcí štěrku a dalšího materiálu vhodného pro růst kořenů.

Prokořenitelné buňky

Jedná se o vytvoření podzemního prokořenitelného prostoru pod zpevněnými plochami za pomoci pevných modulových konstrukcí. Nad nimi lze zbudovat jakékoli zpevněné povrchy dostatečně nosné pro všechna dopravní zatížení. Buňky vyplněné substrátem poskytují velký objem pro růst kořenů, jsou kapacitní zásobárnou vody a současně zachovávají využitelný prostor nad zemí (chodníky, parkování, vozovka apod.). Jednotlivé moduly lze skládat do různých tvarů a tím prokořenitelný prostor přizpůsobit konkrétním podmínkám pod zemí (sklepy, inženýrské sítě apod.). Něco jako podzemní garáže, jenže pro kořeny.

Realizace podzemních prokořenitelných prostorů s použitím tzv. prokořenitelných buněk je sice finančně náročnější, ale některá města ČR již buňky při realizaci výsadeb použila (Praha, Brno, Třebíč, Kaplice…).

Alexandra Koutná

Ing. Alexandra Koutná, Veřejná zeleň města Brna