Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Malý krůček pro ptáky, velký krok pro přírodu


Vilém Jurek, č. 2/2019, s. 11

Lukáš Viktora, Městská zeleň - společný prostor pro lidi i ptáky, Česká společnost ornitologická 2019, 15 stran.

Začátkem roku vydala Česká společnost ornitologická (ČSO) novou publikaci věnující se péči o městskou zeleň. Kniha je určena nejen zájemcům o ochranu ptáků, ale všem, kdo mají péči o městskou zeleň v popisu práce nebo jsou jejími vlastníky či uživateli.

ČSO cítí stejně jako mnoho dalších organizací potřebu upozornit na problematiku zeleně ve městě, v tomto případě prostřednictvím ptáků. Ostatně pro ptáky ve městě, zejména pro rorýse, čeští ornitologové odvedli kus práce.

Pro ptáky je zeleň důležitou součástí jejich života. Autor chápe zeleň ve městě jako tzv. všestranný servis, který ptákům dává prostředí ke hnízdění i dostatek materiálu ke stavbě hnízd, prostor pro nocování, úkryt před prudkým sluncem, nepřízní počasí i před predátory nebo před nadměrným rušením lidmi.

Hlavní roli v péči o zeleň hraje z pohledu její funkčnosti pro ptáky podpora a ochrana diverzity. Klimatické či kulturně-estetické funkce jsou v tomto případě druhotné. Proto se mnohá doporučení nemusí líbit konzervativnějším zahradníkům, kteří nikdy nepřipustí, aby se v jejich parku povalovaly padlé větve a zůstávaly uschlé stromy.

Mohlo by se zdát, že příručka popisuje to, co už se zdá být dávno jasné. Avšak není tomu tak a znovu se musí připomínat mnoho témat. Tím jsou kupříkladu často podceňované keře. Obyvatelé měst i správci zeleně vnímají keře jako potenciální úkryty bezdomovců nebo kriminálních živlů. V případě péče o keře se volí většinou plošná likvidace. Autor však přichází s daleko šetrnějším řešením: keře je nutné redukovat tak, aby zůstaly jednotlivé keře nebo jejich skupiny a mezi nimi vznikaly prosluněné plochy, střídající se se zastíněnými partiemi.

Nedílnou součástí zeleně mohou být doupné a uschlé stromy, souše, volně ležící mrtvé dřevo (tzv. loggery) nebo to může být i neshrabané listí. Z pohledů ptáků nic škodlivého nebo snad ošklivého. Pro ptáky to jsou skvělé hnízdní prostory, zdroje potravy a materiálu pro stavbu hnízd.

Jiným zdrojem potravy a hnízdních příležitostí mohou být i přírodě blízké trávníky. Platí, že druhová skladba nízko sečených trávníků i fauna na ně vázaná je chudá. Z těchto důvodů je nutné o trávníky pečovat s citem i rozumem. V publikaci jsou zmíněny i květnaté pásy, které jsou čím dál víc populární.

Publikace upozorňuje i na další opatření v rámci městské vegetace. Napřímo se zeleně týká problematika veřejného osvětlení. Zejména špatně nastavené lampy mohou ptáky vypudit z místa.

Pro ptáky, samozřejmě nejen pro ně, je důležitá také voda. Stačí se rozhlédnout po městě v době největších veder a dotaz je nasnadě. Kde se tady mohou ptáci bez problémů napít? A není to jen pití, ptáci se rádi koupou a osvěžují. Nejsou-li ve městech zdroje vody nebo jsou pro ptáky nevhodné (například kašny, kde jsou rušeni lidmi a kde je voda chemicky ošetřena), je vhodné zakládat vodní nádrže všech velikostí nebo instalovat pítka. Ale nemusí to být přímo rybníčky či rokoková pítka.

Publikace Lukáše Viktory je malým krůčkem pro ptáky, velkým krokem pro přírodu. Kéž by si těch pár slov vzala alespoň polovina úředníků a správců zeleně za své. Hned by se zeleni a ptákům dařilo lépe.

https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2019/01/Mestska-zelen-FINAL-int.pdf

Vilém Jurek


Rorýs obecný (Apus apus) je chráněný. Bohužel počty rorýsů se u nás výrazně snižují…

Rorýs má prakticky zakrnělé nožičky a nemá to jednoduché. Ve vzduchu jí, spí a rozmnožuje se. Na hnízdo se vrací jen kvůli mláďatům. A jakmile malí rorýsci hnízdo opustí, nemusí se dotknout země třeba i několik let. Absence nohou je totiž vynahrazena dokonalou aerodynamikou a speciálním tvarem křídel. V celé ptačí říši není jiný druh, který by se tak dokonale adaptoval na permanentní život ve vzduchu. Byla by škoda nechat se připravit o takový exemplář. Rorýs je tažný pták. Často přilétá až koncem května a koncem srpna už odlétá. Hnízdí v dutinách, hlavně pod střechami budov.
(Kresby rorýsů poskytl Jan Dungel)

Více o rorýsech najdete na stránkách www.lencis.cz/mejte-radi-rorysy.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu