Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Dvakrát měř, jednou řež. Problematika následné péče


Vilém Jurek, č. 2/2019, s. 14-15

V poslední době se setkávám s výzvami, abychom sázeli stromy jako součást boje proti suchu a zmírnění dopadů klimatické změny. Samotná výsadba je v podstatě jednoduchá akce. Avšak v rámci celého procesu výsadeb hraje významnou hlavní roli následná péče.

Každá výsadba má svůj rub i líc. Odvrácenou stránkou je tak zvaná následná péče, na kterou se mnohdy zapomíná, i když je plnohodnotnou součástí všech výsadeb. Pokud s ní není počítáno, končí výsadba v řadě případů neúspěchem. Navíc péče o dřeviny po výsadbě bude hrát čím dál větší roli ve vztahu ke klimatické změně.

To se týká stromů a keřů ve městě i ve volné krajině. Aby přežily a plnily svou funkci, musíme zajistit optimální péči po výsadbě. Proto se s vámi chci podělit o několik zkušeností, které jsem získal během své praxe.

Několik poznámek k následné péči

Následná péče se skládá z několika činností, které stačí provádět párkrát do roka, a přesto jsou zásadní pro budoucí vývoj dřevin. Klíčová je pravidelná kontrola. Není třeba provádět kontrolu každý týden, stačí ji provádět průběžně.

Často diskutovaná je zálivka. Přesný počet zálivek nelze přesně určit. Potřeba zalévat se odvíjí od aktuálního počasí a jeho předpovědi pro další dny. Pokud jsou předpokládána sucha trvající více než dva týdny, musíme zalévat. Zálivku bychom ale neměli přehánět ani ve frekvenci, ani v množství. Zaléváme zpravidla první dva až tři roky. Není možné stromy i keře zalévat celý život - musí se naučit růst skromně bez intenzivnějších zálivek. Pokud dřeviny zaléváme pravidelně každý týden, zvyknou si a budou vyžadovat zálivku trvale. Jestliže uschnou i po extenzivnější zálivce, může to být důsledek špatně zvoleného nebo nekvalitního sadebního materiálu.

Další důležitou součástí následné péče jsou ochranná opatření. Pro lepší stabilitu stromu se používají kůly s úvazky, které drží strom, aby rostl rovně, nekymácel s ním vítr a nezničil ho vandal. Úvazek, což je buď vyvazovací popruh, nebo silnější provaz z kokosového vlákna, by měl být široký více než jeden centimetr, aby nedocházelo k prorůstání do kmene. Ochrana kmínku pomocí sítěk slouží proti mechanickému narušení (ohryzu, loupání, poškrábání psy). Pokud chceme chránit kmeny stromů proti korní spále, zvolíme různé rohože, obaly z juty nebo můžeme kmínky natírat bílou barvou jako u ovocných dřevin (v tomto případě už nekombinujeme síťku a rohož). Ochranná opatření je nutné opravovat průběžně tak, aby se nerozpadala a nebyla roztrhaná. Provozuschopná by totiž měla zůstat minimálně tři roky od výsadby. Pokud už ochrany nesplňují svůj účel, zrušíme je a zbytečně je nelátáme. Tubusy, textilie nebo síťky je nutné zavčas odstranit, aby nezarůstaly do kmene.

Jsou-li výsadby prováděny v oplocence, kontrolujeme její stabilitu a stav pletiva. Díry v pletivu jsou branou pro zvěř, která je schopná zničit výsadbu během několika dní. Oplocenku udržujeme do té doby, pokud sazenice neodrostou a nejsou dostatečně zapojeny do ostatní vegetace. Poté oplocení odstraníme a staré pletivo odvezeme pryč.

Řezy větví provádíme téměř u všech dřevin. Výjimku tvoří keře ve volné krajině, které necháváme zpravidla přirozeně růst. Ostatní dřeviny jsou závislé na ořezech celý svůj život. Při následné péči hovoříme o výchovných řezech. Provádíme je při výsadbě a pak minimálně následující tři až čtyři roky. U keřů ve městech udržujeme volný prostor u země, aby se pod nimi nevršily odpadky. Ovocné dřeviny v prvních letech zapěstováváme na růst a prokořenění; plodnost oddalujeme až do šestého roku po výsadbě. U ostatních stromů (lípy, javory, habry) řežeme větve vrůstající dovnitř koruny, tlakové vidlice, uschlé větve a větve, které se kříží s jinými.

V mnohých případech je nutné udržovat zamulčování výsadeb, které pomáhá zlepšovat vláhové podmínky. V případě potřeby je možné provést přihnojení, a to buď kompostem, nebo tabletovým hnojivem. Někdy je nutné provést i obranný zásah proti škůdci, který se na dřevině objevil. V loňském roce jsem se setkal s případem, kdy listohlod zelený (Phyllobius) sežral všechno listí švestek. Provedli jsme dva postřiky přírodním insekticidním přípravkem Spintor a problém byl vyřešen.

Rozpočet a plánování

Každá výsadba má svůj rozpočet. Často se při plánování financí zapomíná, že náklady nebudou vznikat jen jeden rok. Musíme plánovat prostředky ještě na rok druhý, třetí, čtvrtý a mnohdy i pátý. Opakovaně jsem se setkal s případem, že investor slíbil, že následnou péči zajistí, nestalo se tak, a pak jsme byli nuceni po třech letech zachraňovat, co se ještě dalo.

V řadě případů se nám osvědčilo, když se v rozpočtu počítalo i s náhradními výsadbami. Může se stát, že uhyne určité množství vysázených dřevin. Proto je důležité vytvořit už ve fázi rozpočtu rezervu na doplnění dřevin.

Pro obce a města se vyplatí vytvořit pracovní pozici údržbáře-sadaře nebo správce zeleně. Ten má na starosti dřeviny a trávníky, je v terénu a má přehled o všem, co je potřeba udělat.

Následné péče jednodušeji

Z předchozích odstavců je zřejmé, že je nutné se o stromy v každém případě starat. Obecně platí, že čím větší stromy vysázíme, tím náročnější bude následná péče. Proto je nutné volit takový sadební materiál, u kterého bez větších problémů zvládneme následnou péči. Například velké alejové stromy se musí zalévat intenzivněji než půlmetrové poloodrostky (pozor však na typ stanoviště, například solitérní stromy v parku nebudeme sázet ze sazenic, ale začínáme až někdy u odrostků).

U skupinových výsadeb můžeme namísto vyspělých sazenic použít prostokořenné sazenice do padesáti centimetrů. Samotná výsadba i případná náhrada je snazší a levnější. Nevýhodou je, že to trvá delší čas, než stromy a keře vyrostou do požadované výšky. U výsadeb menších sazenic volíme pro volnou krajinu ochranu pomocí oplocenek, ve městě stačí vyznačit plochu s výsadbou a zamulčovat. Protože máme malé sazenice, nemusíme provádět úvazky. Odpadají výchovné řezy v prvních letech, které se jen posunou na další léta, kdy budou zároveň probíhat první pěstební zásahy. Menší sadební materiál nemusíme skoro vůbec zalévat, protože nemá takový požadavek na vodu.

Důležité je kvalitní zamulčování. Nemusí to být jen kůra nebo dřevní štěpka, ale i seno, hrabanka nebo kamenivo menší frakce. Mulčujeme buď celoplošně, v pásech nebo individuálně. Optimální výška mulče je osm až deset centimetrů. Vyšší vrstvy můžou plesnivět, nízké jsou neúčinné. Alternativou je zatravnění směsí nízkostébelných trav (kostřava, lipnice, jílek).

Sázet ano, ale…

Sázet dřeviny, ať už ve volné krajině, v lese nebo ve městě, má smysl, a to nejen pro boj s následky sucha. Nemá však rozhodně smysl sázet stromy, aniž víme, jak a kdo se o ně bude starat. Následná péče je neodmyslitelnou součástí všech výsadeb. Povýsadbová péče by měla tvořit dvě třetiny prací spojených s výsadbou. Jestliže na ni budeme zapomínat, výsadby sice „nějak“ dopadnou, ale určitě je neminou citelné ztráty. Proto i zde platí, dvakrát měř, jednou řež. Nemůžeme-li zajistit následnou péči, nesaďme dřeviny vůbec.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu