Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Město Brno je rozlehlé, protékají jím dvě velké, krásné řeky, má na svém území lesy i stepní biotopy, takže se nelze divit, že zde trvale žije celá řada zvláště chráněných druhů živočichů. Pestrá škála různých biotopů pro ně představuje jejich přirozené životní prostředí, a tak se přímo na území města Brna můžeme potkat s celou řadou chráněných obojživelníků, z plazů například s ještěrkou obecnou, slepýšem křehkým, užovkou podplamatou, ze savců s bobrem evropským, ale například na letišti v Medlánkách i s kriticky ohroženým syslem obecným. Na obloze nad Brnem pak můžeme pozorovat mnoho chráněných druhů ptáků, z nichž celá řada zde i hnízdí.
Brno má ale i mnohé cizokrajné obyvatele, z nichž někteří se v něm zabydleli již natrvalo. Příkladem je severoamerická želva nádherná, kterou můžete potkat nejen v řekách Svratce a Svitavě, ale také na brněnské přehradě či Žebětínském rybníce. Ve své domovině má tento nepůvodní druh podobné klimatické podmínky, jaké jsou u nás, a tak i v Brně dokáže bez problémů přezimovat ve volné přírodě a dlouhá léta v ní žít. Zatím zde u tohoto druhu nebylo prokázáno rozmnožování, je tady na něj přes léto trošku chladněji, ale otepluje se, zimy jsou stále mírnější, a tak kdo ví, co bude letos…
Ostatní tropičtí či cizokrajní plazi se po Brně občas plazí a způsobují Brňanům někdy velmi nepříjemné chvíle, když se zjeví ve vaně panelákového bytu, visí za stěračem auta v parkovacím domě nebo vylezou na WC ze stupaček. V posledních letech tak bylo na území města Brna odchyceno několik desítek tropických druhů živočichů, kteří utekli svým majitelům a nějakou dobu se volně pohybovali v našich sídlištích či přímo bytech. A o těch nejzajímavějších nebo nejveselejších případech třeba někdy příště…
Roman Zajíček