Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Tuto dvojici není třeba ochranářské a botanické veřejnosti nijak zvlášť představovat. Oba jsou absolventy Univerzity Karlovy v Praze, kde svá studia ukončili těsně po roce 1968. Patří tak k jedněm z posledních absolventů zářné éry oddělení geobotaniky pod vedením prof. Jana Jeníka, který byl z katedry nedlouho poté „odejit“.
Oba krátce po studiích přesídlili do Jeseníků, které už neopustili. Leoš nějaký čas přechodně působil na Správě CHKO Jeseníky, kde začal formovat aktivní přístup ochrany přírody k racionálnímu definování a následně hledání řešení klíčových problémů souvisejících s ochranou přírodního dědictví nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku. Pro politické i odborné rozepře s tehdejším vedením Správy CHKOJ ale celkem záhy odešel a i se Zuzanou se až do změny režimu živili manuální prací.
Otázky a odpovědi
Jako absolventi klasické geobotaniky jsou oba zvyklí klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Proto se po Leošově odchodu ze Správy CHKO i nadále (s přispěním prof. Jeníka a ve svém volném čase) věnovali podrobnému geobotanickému průzkumu Jeseníků, zejména pak Velké a Malé kotliny, který počátkem 80. let shrnuli v několika odborných článcích publikovaných v časopise Preslia. Položili tak základy a nadále dlouhodobě zajišťovali a stále zajišťují odborná bádání a monitoring změn subalpinské vegetace, čímž poskytli jedinečné odborné podklady pro péči o horskou přírodu Jeseníků. Řadu dnes již běžně přijímaných a v prostředí subalpinského bezlesí využívaných managementových aktivit sami navrhli, vlastníma rukama je začali přímo v terénu uvádět do praxe a u jejich provádění vydrželi až do zcela nedávné současnosti.
Péče o přírodu
Leoš i Zuzana Burešovi bezesporu patří k nejlepším znalcům flóry Jeseníků. Svou pozornost ale věnovali i jejich podhůří, množství praktických opatření realizovali i v bližším či vzdálenějším okolí, od východních Čech po Osoblažsko. Celá řada vzácných, často i kriticky ohrožených druhů na mnoha lokalitách stále roste (a mnohde se i úspěšně rozrůstá) zejména díky nim. Bez jejich nadšení a hlavně poctivé a neúnavné práce by už řada původních luk dávno zarostla nálety; řadu jich v poslední chvíli náletů zbavili a poté o ně dlouhodobě pečovali. Bez přičinění Burešových by také nejspíš byla jesenická ochrana přírody notný kus pozadu a třeba řešení problematiky nepůvodní borovice kleče by se bez jejich precizní odborné podpory neposunulo ke konkrétním opatřením. Na Leošových odborných podkladech, mentálních výzvách a dobře míněných provokacích stojí i právě probíhající mnohorozměrný projekt Podpora managementového plánování a biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu, který v současnosti představuje jednu ze stěžejních aktivit Správy CHKO Jeseníky na poli aktivního managementu a ochrany přírody v oblasti Pradědu.
Předávání zkušeností
V četných a velice živých debatách dává zejména Leoš nadále Správě CHKO Jeseníky jasnou, neúprosnou, přesto ale objektivní a nesmírně důležitou zpětnou vazbu. Je i nadále iniciátorem celé řady dalších praktických opatření zejména v prostoru subalpinského bezlesí Jeseníků. Manželé Burešovi jsou autory či spoluautory více než 150 různých publikací, expertiz, inventarizačních průzkumů, analýz a článků vztahujících se k oblasti Jeseníků. To je číslo opravdu úctyhodné. Za zvláštní pozornost pak stojí například Leošem koordinovaný pětiletý multidisciplinární aplikovaný výzkum Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech Jeseníků publikovaný ve sborníku Příroda. Dlouholeté praktické zkušenosti s obnovou porostů jesenických horských holí - jakousi praktickou kuchařku - Leoš shrnul v kapitole věnované horskému bezlesí v knize Ekologická obnova v České republice II, za jeho prozatím nejvýznamnější dílo lze označit velmi zdařilou výpravnou publikaci Chráněné a ohrožené rostliny CHKO Jeseníky. V současnosti pak připravuje rozsáhlou publikační syntézu věnovanou Velké kotlině. Pár drobných útržků z ní bylo publikováno v celkem sedmi článcích seriálu Fenomén Velká kotlina v loňském ročníku Živy a už tahle ochutnávka dává tušit, že půjde o dílo svým rozsahem, hloubkou záběru, podrobností i kvalitou zpracování zcela výjimečné.
Manželé Burešovi jsou bezesporu význačnými osobnostmi s nadregionálním přesahem. Svým celoživotním dílem zásadně přispěli k formování postupů praktické i teoretické ochrany horských ekosystémů Východních Sudet a zasadili se o popsání a záchranu nejcennějších partií Jeseníků.
Mgr. Radek Štencl, Správa CHKO Jeseníky
(Pozn. red.: O Ceně AOPK udělené za péči o lesy budeme psát v č. 3, které vyjde v září.)