Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Leo a Zuzana Burešovi – první nositelé Ceny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii „osobnost“


č. 2/2019, s. 42-43
Leo Bureš na fotografii Š. Mikulky
Leo Bureš na fotografii Š. Mikulky

Tuto dvojici není třeba ochranářské a botanické veřejnosti nijak zvlášť představovat. Oba jsou absolventy Univerzity Karlovy v Praze, kde svá studia ukončili těsně po roce 1968. Patří tak k jedněm z posledních absolventů zářné éry oddělení geobotaniky pod vedením prof. Jana Jeníka, který byl z katedry nedlouho poté „odejit“.

Oba krátce po studiích přesídlili do Jeseníků, které už neopustili. Leoš nějaký čas přechodně působil na Správě CHKO Jeseníky, kde začal formovat aktivní přístup ochrany přírody k racionálnímu definování a následně hledání řešení klíčových problémů souvisejících s ochranou přírodního dědictví nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku. Pro politické i odborné rozepře s tehdejším vedením Správy CHKOJ ale celkem záhy odešel a i se Zuzanou se až do změny režimu živili manuální prací.

Otázky a odpovědi

Jako absolventi klasické geobotaniky jsou oba zvyklí klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Proto se po Leošově odchodu ze Správy CHKO i nadále (s přispěním prof. Jeníka a ve svém volném čase) věnovali podrobnému geobotanickému průzkumu Jeseníků, zejména pak Velké a Malé kotliny, který počátkem 80. let shrnuli v několika odborných článcích publikovaných v časopise Preslia. Položili tak základy a nadále dlouhodobě zajišťovali a stále zajišťují odborná bádání a monitoring změn subalpinské vegetace, čímž poskytli jedinečné odborné podklady pro péči o horskou přírodu Jeseníků. Řadu dnes již běžně přijímaných a v prostředí subalpinského bezlesí využívaných managementových aktivit sami navrhli, vlastníma rukama je začali přímo v terénu uvádět do praxe a u jejich provádění vydrželi až do zcela nedávné současnosti.

Péče o přírodu

Leoš i Zuzana Burešovi bezesporu patří k nejlepším znalcům flóry Jeseníků. Svou pozornost ale věnovali i jejich podhůří, množství praktických opatření realizovali i v bližším či vzdálenějším okolí, od východních Čech po Osoblažsko. Celá řada vzácných, často i kriticky ohrožených druhů na mnoha lokalitách stále roste (a mnohde se i úspěšně rozrůstá) zejména díky nim. Bez jejich nadšení a hlavně poctivé a neúnavné práce by už řada původních luk dávno zarostla nálety; řadu jich v poslední chvíli náletů zbavili a poté o ně dlouhodobě pečovali. Bez přičinění Burešových by také nejspíš byla jesenická ochrana přírody notný kus pozadu a třeba řešení problematiky nepůvodní borovice kleče by se bez jejich precizní odborné podpory neposunulo ke konkrétním opatřením. Na Leošových odborných podkladech, mentálních výzvách a dobře míněných provokacích stojí i právě probíhající mnohorozměrný projekt Podpora managementového plánování a biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu, který v současnosti představuje jednu ze stěžejních aktivit Správy CHKO Jeseníky na poli aktivního managementu a ochrany přírody v oblasti Pradědu.

Předávání zkušeností

V četných a velice živých debatách dává zejména Leoš nadále Správě CHKO Jeseníky jasnou, neúprosnou, přesto ale objektivní a nesmírně důležitou zpětnou vazbu. Je i nadále iniciátorem celé řady dalších praktických opatření zejména v prostoru subalpinského bezlesí Jeseníků. Manželé Burešovi jsou autory či spoluautory více než 150 různých publikací, expertiz, inventarizačních průzkumů, analýz a článků vztahujících se k oblasti Jeseníků. To je číslo opravdu úctyhodné. Za zvláštní pozornost pak stojí například Leošem koordinovaný pětiletý multidisciplinární aplikovaný výzkum Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech Jeseníků publikovaný ve sborníku Příroda. Dlouholeté praktické zkušenosti s obnovou porostů jesenických horských holí - jakousi praktickou kuchařku - Leoš shrnul v kapitole věnované horskému bezlesí v knize Ekologická obnova v České republice II, za jeho prozatím nejvýznamnější dílo lze označit velmi zdařilou výpravnou publikaci Chráněné a ohrožené rostliny CHKO Jeseníky. V současnosti pak připravuje rozsáhlou publikační syntézu věnovanou Velké kotlině. Pár drobných útržků z ní bylo publikováno v celkem sedmi článcích seriálu Fenomén Velká kotlina v loňském ročníku Živy a už tahle ochutnávka dává tušit, že půjde o dílo svým rozsahem, hloubkou záběru, podrobností i kvalitou zpracování zcela výjimečné.

Manželé Burešovi jsou bezesporu význačnými osobnostmi s nadregionálním přesahem. Svým celoživotním dílem zásadně přispěli k formování postupů praktické i teoretické ochrany horských ekosystémů Východních Sudet a zasadili se o popsání a záchranu nejcennějších partií Jeseníků.


Mgr. Radek Štencl, Správa CHKO Jeseníky

(Pozn. red.: O Ceně AOPK udělené za péči o lesy budeme psát v č. 3, které vyjde v září.)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu