Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?

Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5, pro předplatitele

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založení brněnské zoo – I

Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12, pro předplatitele

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept

Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24

Jak na Nový rok…

Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27

Ferdinand Bučina: Hospodaření na javornických loukách

Václav Štěpánek, č. 1/2023, s. I-XVI, pro předplatitele

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Stádo exmoorských koní se v Podyjí rozrůstá


David Grossmann, č. 2/2019, s. 47

Stádo exmoorských koní spásajících vřesoviště v národním parku Podyjí se rozrostlo o první mláďata. Jedné z klisen se na začátku dubna narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata přicházela a budou přicházet na svět v následujících dnech. Podobná situace je i u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu.

„První hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v národním parku Podyjí zajišťuje.

Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. Mláďata rodí zcela bez asistence člověka. Na svět by letos na jaře mohlo přijít celkem až devět hříbat. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim,“ žádá Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.

Do národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly například rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.

David Grossmann,
asistent ředitele a mediální koordinátor NP Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu