VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Lesy čelí bezprecedentní kůrovcové kalamitě v historii země. Hlavní příčiny současné krize lesů jsou nevhodná druhová skladba - dřívější výsadba zejména smrků do prostředí, kde by v přírodě jinak nerostly, a nevhodné způsoby hospodaření (holoseče, umělá výsadba). Klimatické změny pak rozpad lesů akcelerují. Značné riziko hynutí se očekává až u 80 % smrkových porostů.

V loňském roce bylo kůrovcem napadeno cca 18 milionů m³ smrků, z toho 12 milionů bylo asanováno a 6 milionů zůstalo stát neasanovaných. Letošní napadení lesů kůrovcem bude dle odhadů činit 30 až 50 milionů kubíků. Což je ekvivalent vytěžené plochy o velikosti minimálně jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty nepřetržitě po celý rok 2019. Kapacita těžařů je ale „jen“ na 20 milionů m³.

Změna vyhlášky o opatřeních k ochraně lesa stanovila, že za asanaci je možné považovat pouze mechanické (odkornění napadených stromů) nebo chemické zahubení vývojových stadií kůrovce. Odvoz klád z lesa již není akceptovaná metoda asanace. Vzhledem k nedostatečné těžební kapacitě a kolapsu trhu se dřevem to logicky vyústilo v obrovský nárůst použití toxických chemických postřiků. Vlastníci a správci lesů žádají výjimky k aplikaci jedů i ve zvláště chráněných územích. Využití biocidů při asanaci kůrovcem napadených stromů vzrostlo u Lesů ČR od roku 2014, tj. roku před začátkem eskalace kalamity, do roku 2018 z 15 057 m³ na 665 615 m³ postříkaného dřeva, tedy 44krát.

Rizika pro lesní ekosystémy

Odborné studie dlouhodobě ukazují, že použití chemických prostředků na hubení kůrovce na bázi cypermethrinu má velmi závažné důsledky. Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale po aplikaci postřiku do jeho zaschnutí zabíjí veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Po zaschnutí postřiku na kůře zabíjí dále už „jen“ hmyz, který proniká kůrou. Obětí se tedy vždy stanou ve významném množství právě druhy, které kůrovce požírají.

Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na základě sledování vlivu metody tzv. otrávených lapáků napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového…“.
I stopová množství cypermethrinu otráví vodu, kde okamžitě zabijí všechny vodní organismy. Americká agentura pro životní prostředí uvádí, že jeho toxicita je pro sladkovodní organismy tak vysoká, že vzhledem k transportu v půdě nelze navrhnout takovou ochrannou vzdálenost od vodních toků a vodních ploch či jiných vodou ovlivněných stanovišť, která by s jistotou vedla ke snížení výsledné koncentrace.

Již z historie (např. DDT) víme, že použití chemie má často nepředvídaná rizika. Odborné studie prokazují, že setrvání částic biocidu cypermethrinu v lesní půdě, kam se dostanou i při dodržení technologie aplikace a všech bezpečnostních opatření, je ve skutečnosti několikanásobně vyšší, než se uvádí. Poločas rozkladu látky, který je běžně udáván, je zhruba 30 dní. Rozklad v půdním prostředí je však ovlivňován řadou faktorů. Relativně rychlý rozklad je dokládán z písčitých půd a půd s vyšším pH. Naopak zvýšená odolnost cypermethrinu vůči rozkladu byla pozorována v půdách s vyšším obsahem jílu, organické hmoty, zvýšenou vlhkostí nebo při pH 7 a nižším (US EPA 2006). Specificky v lesním prostředí je setrvání látky v prostředí několikanásobně delší než v prostředí polním. V odborné literatuře se uvádí, že rezidua cypermethrinu navzdory uváděným poločasům rozkladu setrvávala v prostředí až po 341 dní.

Pro teplokrevné živočichy je udávaná akutní toxicita vysoká (LD50 krysa (orální): 210 až 1 050 mg/kg). Diskutuje se ovšem i vliv postřiků na hmyzožravé ptáky. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde se pesticidy nepoužívaly, umíralo pouze 7 % mláďat. Jednalo se o leteckou aplikaci velmi nízké dávky insekticidu, nicméně je zřejmé, že ani při lokální aplikaci postřiku cypermethrinu na jednotlivé poražené kmeny nelze riziko pro hmyzožravé ptáky zcela vyloučit. Studie Management tetřevovitých v NP Šumava výslovně zmiňuje: „Negativní vliv používání biocidů vůči populacím tetřevovitých je uváděn jako jeden z důvodů poklesu populací těchto druhů v recentní době, což znamená v rámci managementu zvláště chráněných druhů a předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava jejich používání vyloučit“. Stejný názor se objevuje i v další literatuře. Cypermethrin má ale i další než výše zmíněné negativní účinky. Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, tedy ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.

Nebezpečný i pro lidi

Výsledky výzkumu z posledních let významně prohlubují obavy z dříve zpochybňovaných závažných zdravotních dopadů neurotoxinu a endokrinního disruptoru cypermethrinu i na lidské zdraví.

Toxický vliv cypermethrinu na nervový systém popisuje řada studií. Neurotoxin cypermethrin podobně jako ostatní pyretroidní insekticidy ovlivňuje sodíkový kanál v nervovém systému. Cypermethrin způsobuje dlouhotrvající prodloužení normálně jen přechodného nárůstu propustnosti sodíku na nervové membráně, což vede k opakujícím se zmatečným impulzům pro smyslové orgány. Jelikož je mechanismus tvorby a přenosu nervových impulzů v podstatě stejný v celém nervovém systému, jeho toxický vliv může zasáhnout celý nervový systém.

Insekticidy na bázi neurotoxinu cypermethrinu jsou v zemědělství a lesnictví používány od 70. let. Dosud se při jejich použití vychází z hodnocení jejich vlivů na základě 30 let staré studie Světové zdravotnické organizace, a to přestože výzkum cypermethrinu se vzhledem k zesilujícím obavám rozběhl až po roce 2010 - jen Google Scholar ukazuje na 26 000 studií. Teprve v posledních letech se proto stále častěji začaly objevovat vědecké výzkumy, které nepotvrzují pouze smrtelné důsledky cypermethrinu pro vodní organismy, včely a další druhy hmyzu, ale poukazují i na závažné dopady pro nenarozené a malé děti. Studie ukazují, že cypermethrin oslabuje obranyschopnost vůči leukémii, rakovině a infekci, může vést k poruchám soustředění, kognitivních dovedností, depresivitě a autismu. V laboratorních pokusech bylo zjištěno, že expozice cypermethrinu u savců rovněž snižuje reprodukční schopnost u samců.

Aplikace chemických postřiků v lesích: teorie a praxe

O rozsahu, ve kterém chceme nebo nechceme připustit chemické postřiky v našich lesích, je třeba rozhodovat nikoliv na základě teorie o jejich správné aplikaci, ale s vědomím, že v praxi je to jinak. Stokrát může být na bezpečnostním listu a vydané výjimce napsáno, že se postřik nesmí používat v blízkosti vodních ploch a vodou ovlivněných stanovišť. V praxi jsme pak i v území nejpřísnější ochrany, jako je národní park (Šumava), nacházeli chemicky ošetřené skládky přímo nad vodotečemi či nad příkopy s tůněmi s vajíčky obojživelníků, proražený barel s únikem insekticidu do půdy či zahraničního pracovníka, kterému nikdo neřekl, s čím pracuje, s rukama až po lokte červenýma od barviva přidávaného do postřiků, které si chodil umývat do potoka.

Povolení použití chemické asanace ve zvláště chráněných územích by nemělo být vůbec myslitelné. Přestaňme přemýšlet, jestli je pro přírodu v rezervaci horší odkornění klády, které zpomalí a změní způsob rozkladu, nebo chemický postřik, když ani jedno bychom tam dělat neměli. V situaci, kdy v hospodářských lesích mimo chráněná území zůstávají plochy kůrovcem napadených stromů stát bez jakékoliv asanace, přece nebudeme diskutovat o tom, zda kácet a stříkat jedy v chráněných územích.

Ani v hospodářských lesích bychom neměli připustit aplikaci chemických postřiků na kmeny uvnitř porostů. Vzhledem k mimořádné situaci lze podle našeho názoru akceptovat chemické ošetření skládek dřeva za podmínky jejich následného překrytí textilií, která zabrání přístupu ptáků a omezí přístup hmyzu. Skládky by měly být viditelně označené výstražnými cedulemi, aby se nemohlo stát, že na nich posedí a posvačí návštěvníci lesa.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody, Hnutí DUHA; Jan Skalík, vedoucí programu Krajina a koordinátor kampaně Zachraňme lesy, Hnutí DUHA.

Seznam literatury použité v příspěvku:

Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý: Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn, Lesnická práce 2017/3.
Červený et al.: Management tetřevovitých v NP Šumava, MŽP 1996.
Environmental Protection Agency: Reregistration Eligibility Decision for Cypermethrin (revised 01/14/08), List B Case No. 2130, 2006.
Jin and Webster: Dissipation of cypermethrin and its major metabolites in litter and elm forest soil, Journal of Environmental Science and Health, Part B - Pesticides, Food Contaminants, and Agricultural Wastes, Volume 33 - Issue 4, Pages 319-345, 1998.
Lakka, J. & Kouki, J.: Patterns of field layer invertebrates in succesional stages of managed boreal forest: Implications for the declining Capercaillie Tetrao urogallus L. population. Forest Ecology and Management 287: 600-607, 2009.
Lubojacký, J., Lorenc, F., Liška, J., Knížek, M.: Hlavní problémy v ochraně lesa v Česku v roce 2018 a prognóza na rok 2019. In: Knížek, M. (ed.): Škodliví činitelé v lesích Česka 2018/2019 - Historie a současnost kůrovcových kalamit ve střední Evropě. Sborník referátů z celostátního semináře s mezinárodní účastí. Průhonice, 16. 4. 2019. Zpravodaj ochrany lesa, s. 14-19, 2019.
Mikoláš, M., Kalafusová, I., Tejkal, M., Černajová, I., Michalová, Z., Hlásny, T., … & Svoboda, M.: Stav habitatu jadrovej populácie hlucháňa hôrneho (Tetrao urogallus) v Západných Karpatoch: Je ešte pre hlucháňa na Slovensku miesto? Sylvia, 49, 79-98, 2013.
Pascual, J.A. et Peris, S.J.: Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280, 1992.
World Health Organisation: Cypermethrin. Environmental Health Criteria 82, 1989.
Zahradník, P. et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, svazek XXXVIII, 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady.