Masivní erozní rýha po těžbě podél západní hranice NPR Rejvíz. Celá oblast je zároveň „chráněna“ jako EVL Rejvíz…

Torzo lesa dříve či později povalí vítr nebo bude dokáceno. V okolí NPR Rejvíz budou horské lesy brzy patrně zcela vytěženy a krajina se dramaticky změní

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Duel k řešení kůrovcové kalamity v CHKO Jeseníky


Petr Šaj, Ondřej Bačík, č. 3/2019, s. 12-13
Plošné odlesnění horských lesů až na hranici NPR Rejvíz (na fotce vpravo). Kůrovec je nejen v rezervaci, ale především v okolních hospodářských lesích. Kácení v rezervaci proto vede k jejímu zbytečnému poškozování.
Plošné odlesnění horských lesů až na hranici NPR Rejvíz (na fotce vpravo). Kůrovec je nejen v rezervaci, ale především v okolních hospodářských lesích. Kácení v rezervaci proto vede k jejímu zbytečnému poškozování. Všechna fota Ondřej Bačík; stav k 31. 8. 2019

Gradace kůrovce zasáhla plnou silou oblast severní Moravy a v loňském roce i části CHKO Jeseníky. V této souvislosti jsme oslovili Petra Šaje z AOPK ČR, vedoucího Správy CHKO Jeseníky a Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků. Protože obě strany mají na situaci rozdílný názor, umožnili jsme jim ho prezentovat formou duelu tak, aby mohli na sebe vzájemně reagovat.

1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím Správy CHKO Jeseníky vydala několik omezení pro vlastníky lesů při zasahování proti kůrovci v národních přírodních rezervacích a I. zónách. Jaký postup jste tedy zvolili a proč?

Petr Šaj, AOPK ČR, vedoucí správy CHKO Jeseníky:

Název druhu lýkožrout smrkový neboli kůrovec obohatil slovník spousty lidí teprve v posledních letech, kdy se vedle jeho výrazných projevů na lese okolo nás začalo „kůrovcové téma“ téměř každodenně objevovat v médiích. Protože kůrovec nepozná hranice CHKO, začal se v posledních letech ve zvýšeném množství objevovat i v okrajových částech tohoto území. Jako první přišly na řadu starší stejnověké smrkové monokulturní lesy v nižších polohách. Lesy, které v mnoha případech připomínaly plantáže na dřevo. Lesy, které měly a mají daleko k druhové i věkové rozrůzněnosti. Lesy, které jsou i z pohledu biologa méně zajímavé.

Na území CHKO Jeseníky jsou čtyři národní přírodní rezervace (NPR). Dvě z nich (Praděd, Šerák-Keprník) zahrnují především alpínské bezlesí a horské smrčiny, dvě z nich pak rašeliniště (Rejvíz, Skřítek). Ve všech těchto lokalitách má Správa CHKO dlouhodobě nastaven režim „hospodaření s kůrovcem“. Vlastník lesa, který zde chce proti kůrovci zasahovat, tak může činit jen na základě výjimky, která nastavuje přísné limity. Poslední „před-kalamitní výjimky“ byly vydány pro všechny NPR v roce 2015 a mají platnost do konce roku 2020. Díky dynamickému vývoji situace bylo v loňském roce přistoupeno k úpravě pravidel a dalšímu omezení zásahů v rámci NPR Rejvíz. Tato rozhodnutí nařizují vlastníkovi, jakým způsobem může asanovat kůrovcem napadené stromy. Na základě dlouhodobých zkušeností a odborných znalostí si Správa CHKO nastavila tzv. diferencovaný přístup k řešení této problematiky. Princip spočívá v rozdělení samotné NPR na pásma A, B, C, která reflektují zachovalost a cennost porostů. Od toho se následně odvíjí konkrétní způsoby, jak s napadenými stromy naložit. V pásmu „A“ jsou zásahy proti kůrovci vyloučeny, jde o přírodovědně nejcennější území. Pásmo „B“ pak připouští jen šetrné asanační zásahy (např. oloupání stromů nastojato). Nakonec pásmo „C“, to většinou zahrnuje okrajové, biologicky méně hodnotné porosty rezervací, a proto také připouští větší škálu zásahů. Co je však velmi podstatné a nebylo samozřejmostí ani v Jeseníkách před několika lety, veškerá dřevní hmota zůstává v rezervacích k zetlení a postupnému rozpadu. A proč právě tento způsob postupu?

Z dlouhodobého hlediska se nám jeví zasahování v okrajových a biologicky méně hodnotných částech jako vhodná cesta k maximálnímu zachování struktury lesa a také způsob, jak za pomoci řízeného zasahování (prodlužování úplného rozpadu) postupně přeměnit stejnověké smrkové porosty na lesy smíšené a různověké. To je naším cílem i na mnoha místech mimo rezervace. Ruku v ruce s tímto jde i vnášení dalších, dnes chybějících, dřevin do porostů. Zde se však potýkáme s minimálně srovnatelným (spíše i větším) a dlouhodobým problémem - neúměrně vysokými stavy zvěře (jelen, srnec).

Ondřej Bačík, Společnost přátel Jeseníků:

Příspěvek Správy CHKO opět zjednodušuje problém a popírá skutečný stav kalamity. To „zvýšené“ množství kůrovce na okraji CHKO je ve skutečnosti na mnoha místech kalamitním množstvím a vede k plošnému odlesňování a k holinám na území CHKO. Kalamitně už jsou zde postiženy tisíce hektarů horských lesů a v důsledku těžeb už vznikly stovky hektarů holin. Nejlépe o tom vypovídá okolí Rejvízu. Přístup Správy tak vede k ohrožení horských lesů. Žádáme Správu, aby konečně přijala skutečná opatření na jejich ochranu nejen v rezervacích, ale i na širším území. Jinak Správa CHKO nese odpovědnost za následky odlesnění horských svahů Jeseníků.

Popsaný diferencovaný přístup řešení zásahů v rezervacích je další vážnou chybou Správy. Zákon o ochraně přírody zakazuje negativní zásahy (kácení a použití jedovaté chemie) v rezervacích. Správa CHKO to nerespektuje, uděluje výjimky a rozděluje si nejcennější přírodu Jeseníků na pásma A, B a C a umožňuje na části plochy ničení! To je v rezervacích nepřijatelné. Tzv. „před-kalamitní výjimky“ vydané Správou v roce 2015, umožňující kácení a jedy v rezervacích, měla Správa zrušit už v r. 2018, protože v aktuální kalamitní situaci postrádají smysl. Místo toho Správa v září 2018 dál umožnila destrukci části rezervace Rejvíz. Díky našemu úsilí bylo toto zastaveno a Správa nyní musí změnit, resp. zrušit svou chybnou výjimku z roku 2015.

Selhání Správy má ale mnohem širší rozměr: V CHKO totiž povoluje plošné těžby evropsky chráněných bučin a dokonce výsadbu smrků do bučin! Místo toho, aby v době kůrovcové kalamity poslední přirozené lesy chránila. To je vizitka Správy CHKO.

Petr Šaj, AOPK ČR, vedoucí správy CHKO Jeseníky:

Pro někoho zjednodušení problému, pro jiného reálné vyhodnocení aktuální situace v kontextu dlouhodobého vývoje. O kalamitní situaci v horských lesích Jeseníků bych určitě nemluvil. I do přístupu Správy CHKO ke kůrovcové situaci v oblasti se v neposlední řadě promítá právě zmiňovaná odpovědnost. Chápu, že pohled na věc může být právě bez přímé odpovědnosti za rozhodování výrazně odlišný. Udělit výjimku ze zákona a nastavit k povolované činnosti podmínky je naprosto legitimní postup a nelze tento postup nazvat nerespektováním zákona.

2. Společnost přátel Jeseníků dlouhodobě nesouhlasí s postupem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v CHKO Jeseníky při zasahování proti kůrovci. Jaké jsou vaše hlavní argumenty proti zvolenému postupu?

Ondřej Bačík, Společnost přátel Jeseníků:

1. Bagatelizace problému: Jeseníky čelí největší kůrovcové kalamitě v historii a v souvislosti s masivními kůrovcovými těžbami se už mluví o ekologické katastrofě. Správa CHKO ale situaci bagatelizuje a tvrdí, že nejde o kalamitu, ale jen o epizodu, a je to především příležitost pro ozdravení lesů, plošný rozpad smrkových sekundárních lesů ve středních a vyšších polohách vlastně není katastrofa a z rozšíření kůrovce do Hrubého Jeseníku nikdo nemusí mít velké obavy.

Takový přístup orgánu ochrany přírody je velmi nebezpečný. V horské krajině severovýchodních Jeseníků vznikly během krátké doby stovky, možná už tisíce hektarů holin, jejichž obnova bude velmi složitá. Zásadním problémem je vysušování horské krajiny a ztráta schopnosti zadržet tolik potřebnou vodu. Aktuálně se plošné odlesňování děje už i na mnoha místech CHKO, např. v oblasti Rejvízu, a ohroženy jsou už i nejcennější rezervace.

2. Selhání ochrany přírody a precedens pro budoucnost: Správa CHKO vydala v září a v listopadu 2018 chybná rozhodnutí pro rezervace Rejvíz a Suchý vrch a umožnila použití tzv. intenzivních technologií, včetně kácení, odkornění a použití jedovaté chemie. Zákon to přitom na území rezervací zakazuje. Na Rejvízu umožnila Správa tento postup na 50 hektarech (plocha rezervace je 330 ha), zahrnující i evropsky chráněné podmáčené a rašelinné smrčiny! V případě Suchého vrchu umožnila Správa výjimkou různé formy zásahů na 86 % území rezervace, vč. použití toxické chemie na této ploše. Rozhodnutí platila až do konce roku 2020.

Na Rejvízu bylo povolení chemie přímo hazardem. Cypermethrin je vysoce toxická látka, zejména ve vodě zabíjí všechny organismy, včetně žab a ryb. A Rejvíz je největší rašeliniště na Moravě. Správa CHKO nejenže zde (vč. podmáčených a rašelinných smrčin) povolila to, co zákon zakazuje, ale nezajistila ani důsledné dodržení slabých pravidel, která pro použití jedů sama určila! Bylo zjištěno několik případů aplikace jedů v blízkosti vodních zdrojů… Vedení Správy dokonce použití jedů veřejně obhajuje s tím, že chemie se užívá všude kolem nás a strom postříkaný chemií mohou lidé klidně olizovat.

Rozhodnutí Správy byla nesmyslná, povolené zásahy by nezastavily šíření kůrovce v rezervaci ani v okolí. Těžiště výskytu kůrovce není v rezervacích, ale v hospodářských lesích. Díky našemu odvolání byla obě rozhodnutí Správy zrušena: to k Rejvízu pro nezákonnost a to k Suchému vrchu pro nepřezkoumatelnost a vážné chyby. Situace je přitom důležitým precedentem pro osud dalších rezervací v Jeseníkách i v ČR. Nyní má Správa možnost napravit své chyby.

Petr Šaj, AOPK ČR, vedoucí správy CHKO Jeseníky:

1. Pro někoho to může vyznívat jako bagatelizace problému. Správa CHKO rozhodně tuto situaci nepodceňuje. Snaží se ale na věc dívat i v kontextu dalších neméně závažných problémů, o kterých se tolik nemluví (např. dlouhodobě vysoké stavy zvěře, hospodaření v zemědělské krajině). Podíváme-li se do míst, která podobnou epizodu gradace kůrovce zažívala před několika lety, je patrné, že současnou situaci lze využít i pro rychlejší změnu lesů na druhově bohatší s širší věkovou strukturou.

2. Rozhodnutí z podzimu 2018 v žádném případě primárně neřeší povolování zásahů proti kůrovci, intenzivní technologie či použití biocidů. Tato povolení (což zákon umožňuje) jsou předmětem výjimek již z roku 2015, resp. 2016 pro biocidy. Zmíněná rozhodnutí jsou stále platná do konce roku 2020. Účastníky správních řízení pro tyto výjimky byly i některé NNO (nestátní neziskové organizace).

Cílem dvou řízení z konce roku 2018 bylo s ohledem na probíhající gradaci kůrovce upravit dříve nastavená pravidla zasahování proti kůrovci (NPR Rejvíz) a nově nastavit podmínky v PR Suchý vrch. Došlo zde ke značnému omezení zásahů v jádrových územích obou rezervací s možností diferencovaných zásahů v okrajových částech. Názory na podobu zásahů v napadených porostech se přirozeně různí. Od úplné bezzásahovosti, kterou navrhují některé NNO až po maximální včasné a účinné zasahování, které navrhují někteří vlastníci. Úkolem Správy CHKO je ve svých rozhodnutích v maximální možné míře zohlednit přírodovědnou hodnotu konkrétních lokalit, aktuální vědecké poznatky i dlouhodobější zkušenosti. Promyšlené zásahy v obou rezervacích byly prováděny již mnohem dříve, než propukla gradace v okolních lesích. Vždy s ponecháním dřeva a bez vlivu na předmět ochrany.

Zmínka o „olizování stromů“ je účelově vytržena z kontextu, nekomentuji.

Ondřej Bačík, Společnost přátel Jeseníků:

Ta „epizoda gradace kůrovce“ je ve skutečnosti největší kalamitou v historii s obřími holosečemi a nemá podobné srovnání. Úkolem Správy je zejména hájit v této vážné situaci zájmy ochrany přírody a vývoj na území CHKO Jeseníky je a bude její vizitkou. Zatím Správa situaci silně nezvládla a její špatná rozhodnutí se nám podařilo zrušit. To ukazuje, jak důležité je zapojení veřejnosti, a i touto cestou žádáme o spolupráci všechny, kterým není budoucnost Jeseníků lhostejná. Konkrétní informace najdete na www.npjeseniky.info.


(Pozn. red.: Aktuální fotografie z oblasti Rejvízu najdete na webových stránkách časopisu u článku.)
Otázky položil Tomáš Růžička, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu