VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Kůrovcová kalamita zasáhla lesy v České republice v plné síle. Vlastníci lesů neměli snad nikdy tolik starostí jako v těchto dnech. Zeptali jsme se tří vlastníků lesa, jak se dívají na budoucnost našich lesů. Z důvodu zaneprázdnění se nechtěl vyjádřit pan hrabě Kinský.
Lesy České republiky, s.p. - Ing. Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství, (LČR)
Biskupské lesy Biskupství ostravsko-opavského - Libor Konvičný, ředitel, (BL)
KINSKÝ Žďár, a.s. - Constantin Kinský

1. Při rychlosti šíření kůrovce v loňském a letošním roce je jasné, že není v silách vlastníků v nejsilněji zasažených územích asanovat všechno dřevo. Jaký je váš přístup? Odložení těžby suchých stromů (s vylétaným kůrovcem) je od letošního roku nově možné, neuvažovali jste o tom, že byste některé části lesa netěžili vůbec a ponechali je samovolnému vývoji? Nebyla by to pro vás i ekonomičtější cesta?

LČR: Cílem Lesů ČR je zastavit kůrovcovou kalamitu a obnovit nové, zdravé a druhově pestré lesy. Vynakládáme maximální úsilí na zpracování živých, kůrovcem napadených stromů. Rozhodně nevylišujeme bezzásahové zóny s aktivním kůrovcem. Ani opatření obecné povahy vydané MZe tento postup neumožňuje. Současně však nemůžeme plýtvat kapacitami v lokalitách, kde je výrazná převaha souší již bez kůrovců. Do těchto lokalit se budeme vracet v zimním období, mimo aktivní životní cyklus kůrovce. Les neposuzujeme pouze z ekonomického pohledu, ale jsme povinni zajistit všechny jeho funkce, proto vynakládáme tolik úsilí na jeho obnovu.
Kalamitní situaci v České republice ztěžují vlastníci a správci lesů, kteří obranné zásahy neprovádí nebo na boj s kůrovcem rezignovali. Takový postup však podstatně zvýší všem sousedním vlastníkům lesů náklady na obranná opatření proti kůrovci, bude třeba více kapacit, jak lidí, tak i strojů na zpracování kůrovcového dříví. Všichni musí počítat s rozsáhlejšími škodami na lesích a zvýšenými finančními náklady.

BL: V rámci našeho majetku byly do nejpostiženějších, tzv. červených zón zařazeny čtyři naše revíry o celkové výměře cca 5 tis. ha. Zde se i přes všechny problémy spojené s nedostatkem kapacit a neustálým poklesem cen dříví snažíme zpracovat maximum postiženého dříví bez většího odkladu těžby suchých stromů. Nicméně s ponecháním částí suchých porostů počítáme a již se tak i v našich lesích děje, např. v Beskydech v některých lokalitách nejpostiženějších revírů Ondřejník a Javorník. Vzhledem k tomu, že drtivá většina našeho majetku se nachází v chráněných krajinných oblastech, ve spolupráci s jejich pracovníky vybíráme lokality, kde části suchých smrkových porostů budou ponechány. Bude se to dít především v I. a II. zónách CHKO, a to jak v beskydské, tak i jesenické oblasti. Tyto netěžené části budou pečlivě vybrány především v hřebenových partiích, prameništích, exponovaných stanovištích apod. O zcela samovolný vývoj asi nepůjde, i tyto části chceme podsazovat vhodnou dřevinou tak, aby i tady byl následný porost do budoucna zajištěn. Sám mám, jako již pamětník, zkušenosti s touto formou obnovy např. z beskydské hory Smrk, kde po imisní kalamitě v osmdesátých letech minulého století jsme v exponovaných vrcholových lokalitách takto obnovili síjí či sadbou řadu ponechaných suchých porostů, a to s velmi dobrým výsledkem.

2. Jak budete postupovat při obnově lesa? Jaké dřeviny budete sázet a jak se díváte na budoucnost smrku?

LČR: Lesy ČR sází směsi stanovištně vhodných dřevin tak, aby druhová skladba budoucích lesních porostů byla natolik pestrá, že nové porosty budou mít šanci odolat ohrožení a případným nepříznivým vnějším vlivům. Většinově počítáme s duby, bukem, javory, lípou, jasanem, borovicí, jedlí, douglaskou, jilmy, topoly, na vlhčích lokalitách s olší. Přes současnou epizodu jsme přesvědčeni, že smrk je dřevina, která na vhodných stanovištích má svoji budoucnost.

BL: Způsob obnovy postižených lesních porostů závisí jednoznačně na příčinách - tedy především spojených se suchem, václavkou a kůrovci. Bylo by neodpustitelnou chybou tvrdošíjně lpět na výsadbě smrku, kde nám jasně příroda ukázala, že sem tato dřevina nepatří. Na druhé straně si troufám říct, že stejným prohřeškem by byla jeho masivní likvidace tam, kde doposud vykazuje dobrý růst a má, alespoň prozatím, dobré podmínky. V rámci našeho majetku zaujímá smrk při obnově cca 30 % z celkové holiny, z toho jen 12 % zalesněním, zbytek je obnova přirozená. Jde o lokality ve vyšších polohách (5.-8. LVS), kde smrk doposud dobře prosperuje. Samozřejmě se zaměřujeme na ostatní dřeviny - jedle cca 8 %, buk 51 %, zbytek pak borovice, modřín a ostatní listnáče. Procentický poměr je 43 % jehličnatých dřevin k 57 % listnáčů. V souvislosti s volbou dřevin při obnově kalamitních holin si dovolím upozornit na nešvar poslední doby, a tím je zakládání čistých bukových porostů. Je to zásadní chyba, vždyť i bučina bez jakékoliv příměsi je monokulturou. Nevíme, jaký škůdce se může projevit např. u buku do budoucna a pak je stejný problém jako v současnosti se smrkem na světě. Proto je nezbytné zakládat nové kultury alespoň ze tří a více dřevin, abychom tento problém minimalizovali. Jako vhodnou formu obnovy holin po kůrovci vidím i využití přípravných dřevin, jako je bříza, osika, jeřáb apod. Tuto funkci v omezené míře na vhodných stanovištích může plnit i smrk.

3. Zdá se, že české lesnictví stojí na křižovatce. Kam by mělo podle vás směřovat a co nyní nejvíc potřebuje?

LČR: Hlavním úkolem Lesů ČR je, a bude i nadále, zajistit plnění všech funkcí lesů. V současné době potřebují vlastníci lesů především dostatek kapacit na zvládnutí kůrovcové kalamity a následnou obnovu postižených oblastí. Kůrovcová kalamita vznikla v důsledku klimatické změny a sucha. Její důsledky vnímáme i jako příležitost k rychlejší změně druhové skladby nových, zdravých lesů pro budoucnost.

BL: To, že naše lesnictví stojí na osudové křižovatce, je zcela zřejmé. A co nejvíce potřebuje? Obecně změnu přístupu celé naší společnosti k  obhospodařování lesa a vnímání jeho důležitosti. Vyváženost všech jeho funkcí, zvýšení prestiže těch, kteří se jakýmkoliv způsobem podílí na jeho správě, ochraně a hospodaření v něm, větší pozornost všech, kteří mají v našem státě rozhodující pravomoci.

Konkrétně lze shrnout do následujících bodů:
- Stát musí pomoci vlastníkům lesa překonat období „nouze“, tedy období, kdy vlivem kůrovcové kalamity se neustále rozevírají nůžky mezi tržbami za dříví a náklady na potřebné lesnické činnosti, finanční podporou formou dotací a příspěvků na hospodaření.
- Úpravou základních právních norem ulehčit zpracování kalamitního dříví, jeho prodej a následnou sanaci kalamitních holin (některé legislativní kroky již byly učiněny).
- Pomoc při zajištění sadebního materiálu vhodného pro zalesnění holin.
- Zásadní změna druhové skladby, ale ta musí být provedena s rozmyslem, je potřeba zajistit podíl jehličnatých dřevin, které by měly v budoucnu nahradit smrk. Ten nezatracovat plošně, ale s jeho obnovou počítat na vhodných stanovištích, a to v omezené míře. Vyvarovat se jakýchkoliv monokultur, zakládat smíšené porosty z více dřevin.
- Stěžejní bude i úprava a vnímání výkonu práva myslivosti, kde bude naprosto nutné snížení stavů veškeré spárkaté zvěře, nejen zvěře jelení. Rozhodující pravomoci v tomto by měli mít jednoznačně vlastníci pozemků.
- Budování nových drobných vodních ploch v lesích, pečlivá údržba stávajících.
- Důležitá bude i dobrá spolupráce lesníků a pracovníků ochrany přírody, a to včetně nevládních organizací. Obě strany si musí uvědomit, že jde o naplnění společného cíle - budoucího zdravého lesa, proto je třeba zanechat časté řevnivosti a spojit síly pro dobro věci.
- Změna způsobu hospodaření LČR - alespoň naléhavé kůrovcové těžby by měly být prováděny vlastními zaměstnanci pro větší operativnost nebo by tyto práce měly být vyňaty z režimu veřejných zakázek.
- A zcela nakonec: jsem přesvědčen, že naše lesy by si zasloužily „své“ ministerstvo - tedy ministerstvo lesního/vodního? hospodářství, které by hájilo jejich oprávněné zájmy.

Otázky položil Tomáš Růžička

Jako doplnění aktuálního čísla Veroniky sdílíme rozhovor ČRo Plus s Constantinem Kinským, který pro zaneprázdnění nemohl odpovědět na otázky položené v článku „Co nás čeká po kůrovci?“ na s. 24-25. Trochu jiné otázky mu kladl Michael Rozsypal:
https://plus.rozhlas.cz/stat-dela-proti-kurovci-malo-slibi-penize-ale-pak-nejsou-a-kdyz-uz-nahodou-jsou-8081137