VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se letos udělovala poprvé. Agentura chce upozornit na zajímavé osobnosti a počiny, které pomáhají zlepšovat stav naší přírody. V loňském roce se sešlo 21 nominací, ze kterých Agentura vybrala dva laureáty. Za péči o lesy na Rožmitálsku získalo Cenu AOPK ČR Arcibiskupství pražské.

Lesní hospodářství na Rožmitálsku bylo vždy na vysoké úrovni. V minulosti zde pracovali mimo jiné Ing. Gangloff, který například rozčlenil místní lesy pomocí staťové soustavy, jež je dodnes patrná, či profesor Korf. Rožmitálské lesy bývaly v minulosti vzhledem ke kvalitě hospodaření také cílem různých odborných vycházek a exkurzí.

V minulosti spravoval rožmitálské lesy ve vlastnictví Arcibiskupství pražského velkostatek Rožmitál. Od roku 1948 pak zde hospodařily státní lesy reprezentované rozmanitými organizačními jednotkami. Od Šumavského dřevoprůmyslu po Lesy České republiky, s. p. - lesní závod Konopiště. V dubnu roku 2015 byla většina majetku navrácena zpět Arcibiskupství pražskému v rámci církevních restitucí.

Pro obhospodařování lesů zřídilo Arcibiskupství pražské v roce 2013 lesní správu, jež je součástí správy majetku a dále se člení na osm polesí. Z nich dvě mají ve správě lesy v jižních Brdech. Polesí Rožmitál obhospodařuje lesy v majetku Arcibiskupství pražského a sousední polesí Spálené Poříčí hospodaří na základě pachtu v lesích patřících Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze. Polesí Rožmitál hospodaří v lesích v majetku Arcibiskupství pražského o výměře přibližně 3 400 ha. Kategorie lesa hospodářského má výměru 2 892 ha, na 321 ha je vyhlášena genová základna smrku a buku. Od roku 2016 je zhruba 90 % výměry polesí Rožmitál součástí nově vyhlášené chráněné krajinné oblasti Brdy.

Nově zřízená CHKO zařadila lesy na území polesí Rožmitál do tří kategorií, zón. Většina plochy je zahrnuta do třetí zóny. První a druhá zóna, jejichž jádro tvoří čtyři v minulosti vyhlášená maloplošná zvláště chráněná území (PR Getsemanka, PR Na Skalách, PP Hřebenec a PP Třemešný vrch), pak zaujímají zhruba 357 ha.

Brdy jsou plochou hornatinou, která je tvořena táhlými hřebeny a rozlehlými mělkými plošinami. Klimaticky jsou zdejší lesy součástí mírně chladného, mírně vlhkého, vrchovinného okrsku, kdy průměrná roční teplota je přibližně 5,6 ¯C a průměrné roční srážky se pohybují okolo 700 mm.
V souvislosti s rozsáhlým poškozením lesních porostů v jižních Brdech při sněhových a následných větrných kalamitách na přelomu 70. a 80. let minulého století je na polesí Rožmitál abnormální podíl ploch v jednotlivých věkových stupních. V důsledku výše uvedených kalamit tak mají největší výměru porosty ve třetím věkovém stupni, a to 622 ha.

V zastoupení dřevin jednoznačně dominuje smrk s celkovými 83 %, druhou nejčastěji zastoupenou dřevinou je buk s cca 7 %. Zastoupení jedle, jež má na oglejených stanovištích (pozn. red.: chudá stanoviště na písčitém nebo jílovitopísčitém podloží, střídavě ovlivněná vodou) nezastupitelnou roli jako zpevňující dřevina, je nižší než 1 %. V již zmíněném třetím vegetačním stupni je dominance smrku ještě výraznější. I když byly při obnově kalamitních holin v osmdesátých letech meliorační a zpevňující dřeviny používány ve větším rozsahu, podmínky panující na plochách o velikosti často několika desítek hektarů znemožnily jejich úspěšné odrůstání a následně byly tyto plochy vylepšovány modřínem a smrkem.

V posledních dvou dekádách se při obnově lesa postupně více uplatňují meliorační a zpevňující dřeviny. Toto je patrné zejména v prvním věkovém stupni, kde se jejich plošné zastoupení blíží k 30 % porostní plochy tohoto věkového stupně. Velký význam je přikládán využití jedle, jež má na převládajících vodou ovlivněných stanovištích nezastupitelnou úlohu pro zajištění stability porostů. Podíl jedle na umělé obnově lesa v období 2001-2016 dosahuje 20 %.

Lesníci arcibiskupství upřednostňují přírodě blízké a šetrné hospodářské postupy. Výběrem jednotlivých stromů rozvolňují zápoj porostů a vytváří vhodné podmínky pro vznik přirozené obnovy, které tam, kde je to možné, využívají přednostně. Pro zajištění odpovídajícího podílu melioračních a zpevňujících dřevin používají jako východiska případné mezery a světliny v obnovovaných porostech nebo maloplošné holé seče (kotlíky, náseky). Jsou tak vytvořeny vhodné podmínky pro vnos melioračních a zpevňujících dřevin. Nejčastěji se jedná o buk a jedli, ale v závislosti na lesním typu vysazují i jiné, konkrétnímu stanovišti odpovídající druhy.

V dalších fázích obnovy pak při výběru stromů k těžbě sledují jejich zdravotní stav a potenciál přírůstu. Stromy poškozené, zasažené hnilobou a stromy s malým přírůstem jsou určeny k těžbě. Tento postup pak na stromech mateřského porostu vyvolává tzv. světlostní přírůst a zároveň se do porostního prostoru dostává více světla a srážek, jež umožňují odrůstání přirozené obnovy ve spodní etáži. Vzhledem k nestejné intenzitě těžby na dílčích plochách obnovované porostní skupiny dochází k výškové diferenciaci nárostů na ploše. Síla zásahu má vliv i na odrůstání jednotlivých dřevinných druhů v závislosti na jejich nárocích na světlo.

Při obnově lesa na kalamitních holinách na těchto plochách využívají i pionýrské - přípravné dřeviny (jeřáb, bříza, osika a olše), s jejichž pomocí cílovým dřevinám vytváří podmínky k růstu. Porost přípravných dřevin má význam i při omezení negativních vlivů. Při výchově lesníci zastoupení pionýrských dřevin postupně snižují ve prospěch dřevin cílové skladby.

V MZCHÚ lesníci v souladu s cíli ochrany přírody ponechávají značné množství starých, často doupných stromů i dřevní hmoty k zetlení.

„Tak dneska vybijeme tenhle kotec prasat bez ohledu na fakt, zda už mají všechna jateční váhu,“ přirovnává holosečné hospodaření vedoucí lesní správy Rožmitál Arcibiskupství pražského Ing. Josef Hrdina.

V roce 2016 se vedoucí polesí Rožmitál Ing. Josef Hrdina podílel na přípravě expozice o CHKO Brdy v Domě NATURA v Příbrami, kde názorně ukázal šetrnější metody zlepšující druhovou i věkovou strukturu lesa, které zároveň Arcibiskupství pražské používá v praxi. K problematice nevhodného pěstování smrku uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Střední Čechy ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským v závěru roku 2016 seminář s názvem „Problémy dlouhodobé udržitelnosti pěstování smrkových porostů v hospodářských lesích na území chráněných krajinných oblastí“. Arcibiskupství pražské se ujalo i spolupořádání semináře s AOPK ČR o rysovi ostrovidovi pro myslivecké hospodáře v CHKO Brdy a přiléhajícím okolí na začátku roku 2019.

Arcibiskupství pražské na polesí Rožmitál po vyhlášení CHKO Brdy (tj. v letech 2016 a 2017) vysadilo téměř 34 000 ks převážně krytokořenných sazenic a postavilo skoro 7,5 km oplocenek jako ochranu sazenic proti poškození spárkatou zvěří za podpory Programu péče o krajinu. Celkové náklady dosáhly výše 1 900 000 Kč. Mezi vysazovanými dřevinami byly buk lesní, jedle bělokorá, jilm horský a javor klen. Výsadby byly situovány mimo jiné do maloplošných zvláště chráněných území, například PP Třemešný vrch a PR Na Skalách a dále do I. a II. zóny ochrany či jejich blízkosti, třeba na svazích vrchů Třemšín nebo Nahořov. Provedená opatření jsou prvními konkrétními opatřeními naplňujícími závěry semináře z roku 2016 v CHKO Brdy.

Věříme, že ocenění práce lesníků Arcibiskupství pražského naši spolupráci ještě více prohloubí, neboť naším společným cílem je stabilní druhově i věkově rozrůzněný les, který mnohem lépe odolá výkyvům počasí, poskytne prostředí pro širší spektrum rostlin a živočichů a přinese i stabilní hospodářský zisk, a tak i radost všem zúčastněným.

Mgr. Bohumil Fišer, Správa CHKO Brdy