Čtení na tyto dny

Horko

voda se poroučí
v tůních
se potápějí básníci
ale nepočteš si

vážka se naklání
ke zvlněnému tichu
všechno už jsem rozbalil
a pořád nic

vyzobali mě plameňáci

(Michal Stránský) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

LIFE znamená život


Roman Barták, č. 3/2019, s. 42

Speciální program Evropské unie pro podporu aktivit v oblasti životního prostředí se jmenuje příznačně LIFE. Více než polovina jeho rozpočtu jde na podporu evropské sítě chráněných území v rámci soustavy Natura 2000, tedy na evropsky významné lokality či ptačí oblasti, které jsou v současnosti v Česku již v naprosté většině chráněny formou maloplošných či velkoplošných chráněných území.

Ale nejen to je předmětem podpory tohoto programu. Možnosti jsou široké, od podpory inovativních technologií v průmyslu až třeba po aktuální akutní téma změny klimatu. Ač počet podpořených projektů v Česku bývá jeden či dva, jde o projekty prestižní, mezinárodní a inovativní. Od roku 2004, kdy byla na území Moravského krasu zahájena realizace prvního podpořeného českého projektu, získalo Česko celkem 18 tradičních projektů programu LIFE. A navíc je Česká republika také partnerem v dalších zajímavých projektech LIFE podaných hlavními řešiteli za jiné státy…

Témata českých projektů jsou velmi pestrá, příkladem je komunikace s laickou i odbornou veřejností ohledně adaptace na klimatickou změnu ve městech, tvorba interaktivní mapy obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice nebo inovativní metody monitorování emisí z naftových motorů v reálném městském provozu.

Klíčovým tématem programu LIFE je ovšem ochrana přírody, a to nejen proto, že si Evropská unie tímto programem platí péči o svou síť chráněných území - Naturu 2000. Jak už bylo nastíněno, z celého rozpočtu programu jde 60 % na ochranu přírody a současně také 13 z našich 18 projektů je zaměřeno do této oblasti. Mezi regiony, které získaly podporu z programu LIFE, patří třeba Beskydy, Krkonoše, České středohoří nebo střední Čechy.

Mezi nedávno započaté patří také projekty zkratkou označené jako CZ-SK South LIFE a LIFE Sub-pannonic. Tyto projekty pečují o celkem 84 evropsky významných lokalit v jižním pásu Česka a Slovenska od Šumavy málem až po Čiernou nad Tisou.

Společným jmenovatelem těchto projektů je jednak péče o stepní trávníky, jednak zapojení na Slovensku Bratislavského regionálneho ochranárskeho združenia (BROZ), Štátnej ochrany prírody Slovenskej republiky (ŠOP SR), na české straně pak základní organizace Českého svazu ochránců přírody Onyx (ZO ČSOP Onyx). Ale pestrost zapojení subjektů i předmětů ochrany těchto projektů je daleko větší. Projektu South LIFE se účastní také Jihočeský kraj a Krajské školní hospodářství České Budějovice, projekt je rovněž podporován Ministerstvy životního prostředí České i Slovenské republiky. Klíčová je spolupráce nejen s oficiálními partnery, zásadní je také vstup dalších subjektů, především Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a také Jihomoravského kraje.

Kromě již zmíněných stepních trávníků jsou tyto česko-slovenské projekty zaměřeny na záchranu dalších cenných ekosystémů, jako jsou rašelinné či lužní lesy nebo šípákové doubravy, slaniska a vrchoviště. Z druhů je pozornost věnována konkrétně páchníku hnědému, střevlíku Ménétriésově nebo takovým rostlinným unikátům, jako je hořeček český, pelyněk Pančićův, ruměnice turňanská nebo orchidej jazýček východní. Aktivitami projektu jsou pak výřezy náletových dřevin, kosení s obnovou pastvy, ořez hlavových vrb, likvidace invazních druhů, v neposlední řadě i pořádání řady seminářů, konferencí, vydávání publikací, letáků, instalace informačních panelů apod.

V jižních Čechách se konkrétně realizuje třeba předjarní a jarní příprava lokalit pro hořeček český, především vyhrabání staré trávy a narušování drnu, protože hořečky nejlépe klíčí ve volné půdě v mezerách mezi vegetací. Na Slovensku, na ostrově Veľký Lél, který je jedním z největších říčních ostrovů Evropy, bylo již ořezáno více než 170 hlavových vrb pro páchníka.

Na jižní Moravě pak v projektu, který začal o rok později než projekt zaměřený na hořeček a na páchníka, právě probíhá úvodní fáze projektu. Jejím cílem je, jak během šesti následujících let zlepšit stav tak nádherných lokalit, jako je Kamenný vrch u Kurdějova, Hochberk, Ječmeniště a také Špidláky, které jsou jednou z deseti lokalit výskytu extrémně vzácného pelyňku Pančićova na světě.

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu