Vzácná zimní nálada na Soutoku. Foto Jan Miklín

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Dopisy ze Soutoku


David Veselý, č. 4/2019, s. 2-5
Solitérní duby na nivních Černých loukách.
Solitérní duby na nivních Černých loukách. Foto Jan Miklín

Poldr Soutok, Moravská Amazonie nebo lanžhotské polesí, to je jen několik jmen, které dostal trojúhelník krajiny, úrodný klín sevřený mezi řekami Moravou a Dyjí. Každé z těchto jmen je pro tuto krajinu vlastně požehnáním nebo prokletím. Toto jedinečné území vyvolává také nebývalé emoce a není divu, že se v tomto roce objevilo několik deklarací, otevřených dopisů nebo jimi vyvolaných reakcí. V redakčně krácené úpravě uvádíme několik z nich. Už v dubnu tohoto roku vznikla na setkání v Lanžhotě Deklarace Fóra na ochranu přírody:

„Fórum ochrany přírody na základě setkání v Lanžhotu v dubnu 2019 vyzývá Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Lesy České republiky k řešení dlouhodobě neudržitelné situace v oblasti lesního hospodaření v chráněném území evropsky významné lokality na soutoku Moravy a Dyje.

V této souvislosti považujeme především za potřebné, aby došlo k rychlému naplnění nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 318/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů) týkající se povinnosti vyhlášení zvláště chráněných území za účelem zajištění efektivní ochrany EVL Soutok-Podluží.

Rozsah těchto zvláště chráněných území musí být založen především na odborných podkladech týkajících se nejen aktuálního výskytu předmětů ochrany EVL, ale i do budoucna potenciálně vhodných území, která zajistí dlouhodobou existenci předmětu ochrany EVL tak, jak vyžaduje evropská směrnice „o stanovištích“ a zákon o ochraně přírody a krajiny.

Návrh ochrany v kategorii památek připravený Agenturou ochrany přírody a krajiny považuje Fórum ochrany přírody za minimum, které zajistí naplnění základních potřeb ochrany přírody při současném zachování možnosti udržitelného lesnického hospodaření. Toto hospodaření je nicméně nutné významně přizpůsobit. Zcela klíčové je především významné zvýšení počtu starých stromů ponechaných do rozpadu, systematické snižování zakmenění, prosvětlování v mozaice předem vytipovaných ploch, postupná obnova lesa a zvýšení počtu ponechaných výstavků. Kromě pasečného hospodaření by se mělo na Soutoku uplatnit i hospodaření v podobě středního, v možném rozsahu též pastevního lesa.

Je zjevné, že lesní hospodaření a vodní režim v území Soutoku se za poslední desítky let výrazně změnily. Početnost a rozmanitost druhů a jejich stanovišť na tyto změny však reaguje až se zpožděním; tak se bezesporu projeví i dopady současné činnosti v území. Pokud chceme zachovat přírodní hodnoty tohoto území (a evropská i česká legislativa k tomu Českou republiku zavazuje), je potřeba již bez odkladu přistoupit k novému způsobu vymáhání ochrany a péče o něj.“

Otevřený dopis na svých webových stránkách „Zachraňme Soutok“ uveřejnila také „partija kamarádů, co si občas spolem vyrazí do lesa, co ho mají za humnama“ jak se sami titulují:

„Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje patří k přírodně nejbohatším oblastem naší země i celé Evropy. Většinu území přezdívaného Moravská Amazonie vlastní stát. Přesto nebyl schopen zajistit mu potřebnou ochranu a péči. Unikátní přírodní hodnoty jihomoravských luhů proto rychle mizí. Bez řádné ochrany tohoto území nemáme naději zpomalit úbytek přírodní rozmanitosti naší země.

Oblast je sběratelem národních i mezinárodních ochranářských titulů jako biosférická rezervace, mokřad mezinárodního významu, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, přírodní park a lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity. Jejich existence ale v praxi mnoho neznamená. Nezabránily úbytku přírodních hodnot, ani území neuchránily před rychlou těžbou dřeva. To zatím dokázaly jen přírodní rezervace a památky. Ty ale pokrývají necelá 2 % zdejších lesů. Například v Praze je takto chráněno téměř 5 % území města. Prosazení ochrany jihomoravských luhů už desítky let brání zejména postoj jejich hlavního správce, státního podniku Lesy České republiky, Ministerstva zemědělství, a v neposlední řadě také nerozhodnost Ministerstva životního prostředí.

Je ostudné, že přírodně nejbohatší lesy u nás, navíc vlastněné převážně státem, jsou stále spravovány především jako zdroj dřeva. Ekonomické využití jihomoravských luhů nesmí ničit jejich unikátní přírodu. K nápravě situace je nezbytné zajistit území řádnou ochranu a adekvátní péči. Věříme, že všechny relevantní složky ochrany přírody, státní podnik Lesy České republiky, Ministerstvo zemědělství i Ministerstvo životního prostředí si uvědomují vážnost situace a ve spolupráci s místními obyvateli i odbornou veřejností urychleně zjednají nápravu.

Za prioritní považujeme následující kroky:
 Neprodleně zastavit kácení dubů starších sta let,
 zajistit podmínky pro přežití a růst mohutných starých stromů,
 zajistit do konce roku 2020 územní ochranu přírodně nejcennějších lokalit Moravské Amazonie podle již připraveného návrhu státní ochrany přírody,
 umožnit běh a obnovu přírodních procesů a způsobů hospodaření, které přírodu Moravské Amazonie formovaly a jsou důležité pro její uchování.“

Na obyčejnou „partiju kamarádů“ vyvolal tento otevřený dopis úctyhodnou reakci. Snahy místních obyvatel o zajištění adekvátnější a účinnější ochrany lesů podpořilo „Společné prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských luhů“ ze kterého citujeme:

„Ministerstvo životního prostředí by mělo okamžitě zastavit devastaci našich nejcennějších lesů a začít naplňovat usnesení vlády tím, že oznámí zahájení procesu vyhlašování připravené soustavy maloplošných zvláště chráněných území v MA dle stávajícího návrhu AOPK ČR. Tento krok by pro nejcennější místa okamžitě znamenal předběžnou ochranu. Je těžko pochopitelné, proč k němu nedošlo již před lety. Posléze je třeba zajistit řádnou ochranu celého území luhů např. formou chráněné krajinné oblasti, jak to požaduje nejen odborná veřejnost, ale čím dál hlasitěji i místní obyvatelé.“

Reakci na otevřený dopis umístila na svých stránkách také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, zde se kromě souhlasného konstatování, že klíčové je upravit stávající způsob lesnického hospodaření, nebo odkazu na stránky, kde „odklon od holosečné formy hospodaření, vedoucí ke vzniku stejnověkých monokultur na rozsáhlých plochách a ohrožující mnohé vzácné druhy rostlin i živočichů“ AOPK ČR metodicky popisuje a navrhuje, můžeme dočíst i následující:

„V roce 2008 byla AOPK ČR pověřena přípravou návrhu na vyhlášení chráněné krajinné oblasti ,Soutok‘. Ten byl dopracován do podoby návrhu plánu péče, ovšem především kvůli nesouhlasu samospráv a některých dalších subjektů byly v roce 2010 další práce na přípravě CHKO zastaveny. Z novely nařízení vlády č. 318/2013 Sb. vyplynul požadavek na zpracování alternativního návrhu zajištění ochrany obou EVL, a to formou soustavy maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ). AOPK ČR tento alternativní návrh zaslala Ministerstvu životního prostředí v prosinci 2014. Porovnala variantu CHKO a variantu soustavy MZCHÚ a uvedla, jakým problémům se u soustavy MZCHÚ (oproti CHKO) nelze vyhnout. Přesto byla soustava MZCHÚ navržena tak, aby pokryla alespoň část přírodovědně nejcennějších lokalit v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje.“

Poměrně lakonicky na celou situaci reagoval Český ramsarský výbor a jeho expertní skupina:

„Český ramsarský výbor doporučuje vyhlásit národní přírodní rezervaci Lanžhotské pralesy a národní přírodní památku Soutok/Pohansko v rozsahu navrženém AOPK ČR jako nezbytnou podmínku ochrany nejcennějších biotopů, intenzivně připravovat vyhlášení CHKO Soutok, které je dle odborného názoru Českého ramsarského výboru nutnou a dlouhodobě udržitelnou formou ochrany a péče o území mezinárodně významných mokřadů dolního Podyjí a zde probíhajících přírodních procesů.“

Časopis Veronica se problematikou ochrany území Soutoku zabývá od samého vzniku. K tomuto tématu otiskl bezpočet článků, vydal zvláštní čísla i samostatné publikace. Není proto divu, že i jeho redakční rada připravuje dopis ministrovi životního prostředí. V něm se pokusíme shrnout dlouhodobý vývoj i aktuální situaci v oblasti Moravské Amazonie a položit otázky, které dle nás zůstávají stále nezodpovězené. Chceme se této problematice podrobně věnovat v některém z čísel příštího ročníku a doufáme, že kromě otázek budeme moci konečně přinést i odpovědi. Lužní les na soutoku Moravy a Dyje by si je už konečně zasloužil.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu