VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Světelné přesycení noční tmy, jak je známe např. z Britských ostrovů, Holandska, okolí Prahy, Innsbrucku, Vídně, rekreačních přímořských oblastí (kolem kanálu La Manche a zejména kolem celého evropského Středomoří) ohrožuje také ptačí tahy. I v denním tisku se objevují zprávy o hejnech tažného ptactva dezorientovaných světelnými kužely (zvláště diskoték).

O zhoubném vlivu a změnách chování zejména stěhovavého nebo tažného ptactva vlivem různých světelných zdrojů existují za poslední léta pozoruhodné poznatky. Ptáci totiž obvykle táhnou nebo migrují v noci, a to zejména za podmračného počasí a při nízké oblačnosti. Již koncem 19. století pozoroval Američan Gastman v okolí Decaturu ve státu Illinois, že pod elektrickými světelnými zdroji zahynulo během jediné noci až tisíc migrujících ptáků. Po 110 létech se během příslušných nákladných programů (World Wild Fund Canada nebo Fatal Light Awareness) ukázalo, že osvětlovaná místa včetně oken jsou pro některé tažné ptáky riziková. Kritickými se přitom ukazují majáky, televizní vysílače a jiné objekty (osvětlené např. kvůli noční letecké dopravě apod.) zejména v blízkosti mořského pobřeží.

Světla těchto objektů mají při jarním a podzimním tahu vliv na tzv. lineární nebo nelineární tah ptactva. Při jarním tahu se objevovalo nelineárně táhnoucí ptactvo v blízkosti bíle osvícených konstrukcí ve větším počtu než v místech neosvětlených. Při podzimních tazích se ukázalo, že nelineárně táhnoucí ptáci se početněji objevují kolem červeně osvětlených objektů oproti bíle osvětleným objektům. Avšak zejména lineárně táhnoucích ptáků bylo v blízkosti bíle osvětlených konstrukcí průkazně více než na kontrolních (neosvícených) místech. Statisticky průkazně vyšší byl také počet lineárně táhnoucích ptáků kolem červeně osvětlených objektů než na kontrolních stanovištích (neosvětlené objekty). Je zřejmé, že osvětlené objekty ptáky přitahují, a že lineárně táhnoucí ptáci se takovým objektům pouze přiblíží a pokračují v tahu, kdežto nelineárně táhnoucí druhy (za letu krouží, létají křivolace apod.) se zdrží déle, takže v okolí takových objektů dochází k hromadění ptáků a kolizím s ostatním ptactvem.

V Holandsku bylo pozorováno, že břehouš černoocasý, který bioindikuje otevřené travnaté plochy, kde hnízdí, reaguje na blízkost osvětlených rušných dopravních tahů. Zatímco v blízkosti méně frekventované a neosvětlené silnice byl počet ptáků a počet vajec v hnízdech vyšší, snížil se v dalším roce po instalaci 24 svítidel i za vyloučení vlivu stanoviště a přiblížil se poměrům kolem trvale osídlené silnice.

K velmi závažným závěrům dospěl Ital Fornasari o vlivu osvětlení letiště a jeho okolí, hlavně parkovišť. Na letišti lombardské Malpensy a v jeho okolí se protínají dva tahové proudy ptactva, a to jak během jarního, tak podzimního tahu. Nejprve bylo zjištěno, že osvětlené letištní plochy a objekty přitahují ptáky k zemi. Tato tahová anomálie byla potvrzena kroužkováním ptáků v různých vzdálenostech od letiště. Srovnání denní a noční orientace táhnoucích ptáků prokázalo, že letištní osvětlení může vychylovat směry tahu až o 180°. Nečekané noční zastávky vedou u ptáků k dalším handicapům, jako např. k neschopnosti obnovit energetické zdroje, které umožňují pokračování v tahu. Proto se doporučuje snížit intenzitu svícení a směrovat světlo odstiňováním na zem a zvýšit v blízkosti letišť potravní zdroje pro tažné ptactvo.

Mořští ptáci, jichž je asi 300 druhů, jsou celosvětově na ústupu, a je zřejmé, že jde o důsledek antropického tlaku. Sklon k ústupu jejich rozšíření i hustot je patrně ovlivňován umělým svícením za noci. Projevuje se matením, když přeletují z míst hnízdění na místa, kde loví nebo shánějí potravu a zpět. Tato dezorientace vede ke kolizím se stožáry a sloupy, dopadům na zem, kde končí pod koly vozidel. Jev byl statisticky signifikantně prokázán u nočních mořských ptáků také na Havajských ostrovech.

Zvláště nápadně se projevuje vliv nočního svícení na zpěv ptactva, který známe z našich měst - např. u kosa. Změna chování pěvců byla podrobně studována ve Westparku v Dortmundu v Německu, kde sledování probíhala na ploše 10 ha od března do počátku června 1999. Byly vybrány tři druhy pěvců a jako kontrolní plocha zvolen podobný parkovitý lesní porost (Niederhofer Wald) jižně od města v neosvětlené přírodě. Všechny tři druhy začaly zpívat v městském parku v časnějších ranních hodinách než ve volné přírodě. Tento statisticky průkazný rozdíl se připisuje nočnímu osvětlení parku a zvýšenému hluku.

Další anomálie v chování a zvycích ptáků pod vlivem umělého osvětlování různých objektů v noci byly pozorovány jak během tahů, tak i hnízdění nebo během jiných životních projevů, a to pomocí radarů. V dalších výzkumech šlo o sovy, ptáky táhnoucí za noci, tenkozobce, lejsky, vrány, mořské ptáky ad. S rostoucím poznáním se však fenomén nočního svícení začíná studovat také u obojživelníků, zejména ropuch, a některých lososovitých ryb na základě zatím empirických poznatků přicházejících často z praxe.

Dalibor Povolný
entomolog

Prof. Ing. Dr. Dalibor Povolný, DrSc., (1924-2004)