Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Nechme les důstojně zemřít


David Veselý, č. 4/2019, s. 30

Můžeme se dlouho přít, jak vlastně definovat les. Samozřejmě je podrobně popsán v lesních hospodářských plánech, a dokonce jsem jednou slyšel o lužním lese, že nevznikl působením řeky, ale pouze díky činnosti osvíceného lesníka. Nechme zhrzenou řeku v klidu plakat někde v koutku a připusťme pro tuto chvíli, že les je rozsáhlý živý organismus, že se jedná o propojené společenstvo. Pokud se podíváme na definici společenstva, tak zjistíme, že společenstvo je soubor jedinců, který má schopnost samoregulace, a mezi těmito jedinci a jejich skupinami existují složité vzájemné vztahy, závislosti a pravidla. A zkusme na chvíli připustit, že na lesní společenstvo můžeme aplikovat podobná pravidla jako na společenstvo lidské. Ostatně, proč by si les nezasloužil to stejné, co my.

Kvalitu naší společnosti jsme si zvykli poměřovat tím, jak dobře se společnost stará o slabé, nemocné nebo staré. Právě se stářím se v lidské společnosti pojí obraty jako moudrost stáří nebo úcta ke stáří, z hodin literatury si vzpomeneme na oslovení ctihodný kmete a stáří bývá označováno také jako podzim života, druhé mládí nebo zlaté roky. Je to období, kdy je čas předat své zkušenosti nebo už jen radostně hledět na novou generaci. Strom v lese takové štěstí nemá, jeho život končí většinou hluboce před dosažením důchodového věku.

Ve světě lidí si uvědomujeme, že nemoc, stáří i smrt musí zůstat součástí naší společnosti a že je nesmíme vytlačit na okraj dění, jakkoli by se to někdy zdálo být pohodlnější. Naše společnost by tak ztratila zpětnou vazbu, společenstvo by ztratilo samoregulační schopnost. Ale nestává se právě toto našim lesům?

Pro problematiku zdravotního a funkčního stavu ve stáří jsme vytvořili speciální obor, ať už ho nazýváme geriatrie nebo gerontologie. A pokud už přijde nevyléčitelná choroba v pokročilém nebo terminálním stavu, nastupuje paliativní péče, tedy komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče, jejímž cílem je zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. A na konci důstojný odchod ze života.

Jsme oprávněně přesvědčeni, že tímto se stává naše společenstvo silnějším. Proč stejnou logiku neuplatňujeme na společenstvo lesa? Nechme tedy i les důstojně zemřít, lépe řečeno, nechme důstojně zemřít strom, protože i les ze starých či mrtvých stromů je plný života. A smrt stromu je vlastně zrod nového lesa.

David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu