VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jsou možná stromy krásnější, větší, mohutnější či starší než Chudobínská borovice. Ale malokterý jiný strom dominuje okolní krajině s takovou prostou krásou, přesvědčivostí, graciézností jako právě ona. A její příběh, požadovaný a hodnocený v letošním ročníku ankety Strom roku, je neobyčejně silný. Počíná vlastně již někdy v druhé půli 17. století, protože právě tehdy zavál vítr ono šťastné semínko do skalní pukliny nad hamerským ohybem Svratky. A to semínko vzklíčilo a stromeček vyrostl a stal se svědkem mnoha, často dramatických událostí. Ve skalách jen pár desítek metrů od Chudobínské borovice je puklinová jeskyně Padouška, kde v dobách nebezpečí a válek nalézali lidé úkryt a ochranu. A ještě o kousek blíž k naší borovici býval milíř, odkud se ozývalo halekání a zpěvy uhlířů a kde se po staletí pálilo dřevěné uhlí pro nenasytné štěpánovské železárny a početné svratecké hamry. Z druhé strany, od Víru, k ní zase doléhal tlukot železářského bucharu a později hukot textilních strojů v osadě Hamry. Patrně nejšťastnějším obdobím života Chudobínské borovice byla první polovina 20. století. Shlížela na vzkvétající a bohatnoucí Chudobín, na vzrůstající počty nadšených turistů a obdivovatelů překrásného svrateckého údolí. Tato nedlouhá šťastná epocha byla ale narušena aktéry válečného běsnění, které se ani svrateckému údolí nevyhnulo a pak zejména v padesátých letech minulého století, kdy pily dřevorubců mýtily les ze zátopové oblasti rodící se Vírské přehrady. Z obnaženého skalnatého výběžku pak borovice shlížela na zvedající se hladinu nádrže, která dnes ochraňuje níže ležící území před dříve častými ničivými povodněmi a kvalitní pitnou vodou zásobuje významnou část Moravy. Naše borovice byla ale tehdy také svědkem mnoha, často bolestných, „zatopených“ osudů - osudů lidí, kteří museli navždy opustit svoje domovy, svá políčka, své blízké.

Naším soupeřem v anketě byl Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, rovněž reprezentant kraje Vysočina. Já jsem sedm let pracoval na pracovišti Akademie věd ve Studenci - tedy jen pár kilometrů od tohoto stromu. A ač jsem v anketě Strom roku jedním z autorů návrhu Chudobínské borovice, obdivoval jsem a fandil trochu i Žižkovu dubu. Je to strom šlechtic - vysazený a opečovávaný zahradníky v zámeckém parku, svědek rozkvětu i zániku rodu Žerotínů a Haugviců.

Chudobínská borovice - to je spíš strom plebejec. Jejími partnery byli v minulosti spíše uhlíři, hamerníci, tkalci, drobní rolníci, vesnická chasa a pak i nadšení výletníci z měst. Ale byl to strom široko daleko známý, vyhledávaný výtvarníky, často fotografovaný, lidem obdivovaný, milovaný. Je to vskutku „Královna zatopeného Svrateckého údolí“, jak zní její oficiální podtitul v anketě. Jsme proto opravdu šťastní, že právě tento strom se bude pyšnit titulem Strom roku 2019.

Kafkův ilustrovaný průvodce po Království českém z roku 1912 označil Chudobínsko za „nejkrásnější krajinářskou perlu na Svratce“. Ač jsem pamětník krás původního Chudobína, troufám si tvrdit, že Svratecké údolí a zejména jeho chudobínská část tou krajinářskou perlou zůstalo i po vybudování Vírské přehrady a že i Chudobínská borovice k tomu významně přispívá, že je takovou krásnou perličkou v tom pomyslném svrateckém náhrdelníku.

Přejme naší borovici ještě dlouhá léta života a odolnost vůči znečištění, rozmarům počasí, hmyzím škůdcům, klimatické změně. Ať nás i naše potomky nadále těší svou neopakovatelnou krásou. Toto přání bychom ale měli v současné neradostné situaci věnovat všem našim borovicím a vůbec všem českým stromům a lesům.

Milan Peňáz

Dodatek:
Hlavní cenou pro vítěze ankety Strom roku je každoročně poukaz na bezplatné odborné arboristické ošetření. Protože jsme (starostové obcí Vír a Dalečín, odborný posuzovatel doc. Úradníček, MP) dospěli k názoru, že Chudobínská borovice tento zásah nevyžaduje, rozhodli jsme se předat tuto odměnu druhému vítěznému stromu, rovněž z Vysočiny - Žižkovu dubu z Náměště nad Oslavou.