Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Chcete si pořídit ekozahradu?


Helena Vlašínová, č. 2/2010, str. 28

Svoboda, J.: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku. Smart Press, 2009, 352 s.

Je to už více než deset let, co k nám ze světa prostřednictvím Karola Končka pronikly myšlenky permakultury, za které dostal Australan Bill Mollison v roce 1982 alternativní Nobelovu cenu. Zatím jsme si v češtině nebo slovenštině mohli o permakultuře přečíst jen knihy, které vznikly ve zcela odlišných klimatických podmínkách. Doufala jsem, že kniha, kterou napsal Jaroslav Svoboda a která na sklonku minulého roku vyšla v nakladatelství Smart, tuto mezeru pomůže zaplnit. Autor však i v ní často čerpá právě ze zahraniční literatury a internetu, a proto například mnohé rostliny, které doporučuje, budete těžko shánět, případně s obtížemi pěstovat. I když autor sám si je vědom, že zahradničit v souladu s přírodou se člověk naučí hlavně na své vlastní zahradě na základě pozorování přírody, někdy i metodou pokusů a omylů, snaží se nám cestu k vysněné „ekozahradě“ usnadnit. Název Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku by však mohl vést k domněnce, že stačí zakoupit si tuto knihu a dva hektary půdy a pak jen postupovat podle návodu. Nepřipadá mi moc šťastné nazvat takto knihu, která je postavena na základech permakultury. Permakultura totiž podle mne není založena na návodech, ale seznamuje především s osvědčenými principy, které musí člověk sám rozvíjet podle vlastních podmínek, aby došel k cíli. Vím o lidech, kteří po několika letech neúspěšného postupování podle tzv. návodů obviňovali ze svého neúspěchu permakulturu. Pokládám to za velké nedorozumění. Podstatou permakultury je totiž pochopení přírodních zákonitostí a respekt k nim. Pak můžeme s přírodou spolupracovat, a ne s ní bojovat, a při minimálním úsilí získávat maximální výnosy.

Já jsem se o permakultuře kdysi dozvěděla jako o metodě pro líné inteligenty. I když mi tato definice zněla trochu pejorativně, zaujala mne. Připouštím, že pro většinu lidských vynálezů byla motivací touha vyhnout se zbytečné práci. A inteligence, to pro mne rozhodně není dosažený stupeň vzdělání nebo stupeň IQ, ale právě schopnost porozumění.

O tom, že si na základě pochopení na zahradě nebo rodovém statku zbytečnou práci můžeme odpustit, je právě tato kniha. Jen je škoda, že autor zatím nemá prověřené všechno, o čem píše. S ohledem na jeho věk bych to ani neočekávala, ale v knize mi chybí přehled alespoň hlavních zdrojů, ze kterých vycházel. O to víc, že jich je zřejmě obdivuhodné množství, hlavně těch, které přečetl, jak sám píše, v angličtině, a ze kterých nám vybral to podstatné. V každém případě oceňuji, že psal tzv. polopatickou formou srozumitelnou pro naprosté laiky. V knize se dozvíte mnoho užitečných informací a díky autorovu humornému nadhledu, doplněnému obrázky a fotografiemi, rozhodně nejde o suchopárné čtení.

Pokud tato kniha probudí ve čtenářích touhu poznat přírodní zákonitosti a obnoví v nich pro naše předky samozřejmou, ale v dnešní době už velmi vzácnou lásku a úctu k půdě, pak splní svůj účel a pomůže jim vysněnou ekozahradu s pomocí přírody vytvořit.

Takže selský rozum do hrsti a pusťte se do čtení. Nezapomeňte však, že mnoho se naučíte i ve svém okolí, ať už od starých a zkušených pěstitelů nebo přímo pozorováním zahrady i přírodních společenství. Nemyslete si, že jste chytřejší, protože jste si přečetli „kompletní návod“. Ale ani si zbytečně nenechte přistřihávat křídla a nebojte se, třeba pro jistotu napřed v malém, zkoušet nové věci.

Ještě bych měla jednu malou poznámku na závěr. Pokud se cítíte být odborníky, mohou se vám některá doporučení, uvedená v této knize, zdát na první pohled divná, odporující tomu, na co jste zvyklí, co pokládáte za jediný správný a obecně vžitý postup. Neodsuzujte je však bez prověření a vyzkoušení, možná i vás výsledky překvapí.

Helena Vlašínová
přednáší permakulturu na Mendelově univerzitě

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu