Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Petr Skácel


Bohdana Fabiánová, č. 4/2019, s. 34-35

V době setkání s Petrem Skácelem jsem byla ještě hodně malé děvčátko. Často a ráda jsem s tatínkem chodila tzv. do města. Chodili jsme po památkách, ukazoval mi brněnské kostely, obrazy v nich, vyprávěl mi biblické příběhy, které se na obrazech odehrávaly, u kapucínků pak „co byli oni a budeme i my“. Vycházky často odpoledne končily v „lidušce“ na Petrově, kde učil tatínkův kamarád malíř a grafik Jaroslav Škarohlíd a taky bratr básníka Jana Skácela malíř Petr Skácel. Krásně to tam vonělo barvami a bylo tam vlídno. Petra Skácela jsem se tedy rozhodně nebála, protože byl laskavý a usměvavý. Jednou jsem tam něco malovala a tatínek se ptal, jestli bych nemohla do lidušky chodit. Strýc Škarohlíd se usmál se slovy: Pepo, na malování není, bude šikovná na něco jiného. A Petr Skácel se otočil a s udivením jej káral: Jak to můžeš u tak malého děcka říct a poznat. Už to ale zůstalo u prvního rozhodnutí, ke kterému se taťka přiklonil.

No, a tak jsem nejen nezačala chodit na Petrov do výtvarky ke strejdovi Škarohlídovi, ale ani jsem tam nezačala chodit malovat k Petru Skácelovi. Výtvarno mě ale uchvacovalo, byť jsem byla jen obdivným pozorovatelem. A tak to zůstalo doteď.

25. září 2019 uplynulo 95 let od malířova narození.

Bohdana Fabiánová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu