Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

S Madlenkou do Polynézie


č. 4/2019, s. 45

Přemysl Janýr: Princezna z Tapiti. Ilustrace Lucie Rašková. Brkola, 1. vydání, Praha 2019, 328 stran.

Šestiletá Madlenka se chce za každou cenu stát princeznou. Z náhodné známosti vysvitne možnost, že by se tatínek mohl stát králem a ona princeznou na ostrůvku na opačném konci světa. Skeptičtí rodiče nakonec svolí, že si udělají dlouhou dovolenou, při které se uvidí.

První kulturní šok prožívá Madlenka ihned po příjezdu při konfrontaci dětských představ s realitou tradiční tichomořské vesnice s minimem civilizačních vymožeností. Teprve časem navazuje nové sociální vztahy a objevuje polynézskou kulturu i přírodu.

Tradiční kultura kooperativnosti, altruismu, zodpovědnosti a spojení s přírodou je protipólem západního způsobu života. Madlenka je zprvu nedůvěřivá, postupně se s ní však začíná identifikovat a po čase si již v mnohém rozumí lépe s místními než s rodiči. Z prvotního spontánního chci se vrátit teď hned se stává vědomé ale zůstaneme tady, sen o princezně a služebnictvu vystřídá sen podle polynézské báje o žralokovi, který pomáhá lidem.

Také rodiče se úspěšně integrují, snaží se s něčím jim pomoci a něco se od nich naučit, ne naopak. Postupem doby si získávají uznání i v okolních vesnicích, takže možnost, že by byl tatínek zvolen králem ostrova, se stává reálnou. Jsou však sami nerozhodní, nejspíše by se raději vrátili, jenže Madlence by se už těžko odjíždělo.

Celý text je zcela realistický, rešeršovaný až po detaily leteckého spojení. Popisy přírody, vesnice, zvyků, způsobu života, kultury i technik vycházejí z autentických zdrojů. Stejně autentické jsou písničky, popěvky, legendy a báje, nejspíše poprvé přeložené do češtiny. Vedle vymyšleného ostrova je v něm pohádková pouze absence jazykové bariéry.

V textu se dynamicky střídá více rovin. Vnější instrumentální rámec tvoří popisy domorodých technik i těch západních, které ostrovu zprostředkovávají Madlenčini rodiče. Další rovinu tvoří interkulturní konfrontace a problematika, od oboustranných překvapení a nedorozumění přes odchod mladých lidí za lepším standardem až po dilema turismu a jeho destruktivního vlivu na tradiční hodnotový systém. Obejdou se ovšem bez teoretických rozborů, pouze jakoby mimoděk vyplývají z konkrétních dějů, situací a rozhovorů, formou, jazykem i kontextem přiměřených šestiletým dětem.

Hlavní rovinou je však Madlenčin vývoj jedináčka rozmazlovaného v individualistické velkoměstské společnosti k sociální participaci a zodpovědnosti v rámci přehledného sociálního prostředí domorodé vesnice. Bohaté kontakty s vrstevníky, dospělými i turisty se neobejdou bez dramatických a emocionálně vypjatých situací. Text je nikterak nehodnotí, pouze je zaznamenává a ponechává na Madlence a čtenářích, aby se s nimi vypořádali sami.

Text vznikl jako dárek k šestým narozeninám s cílem nabídnout čtivý, emocionálně silný exotický příběh, poskytující zároveň impulsy k vlastnímu přemýšlení, ke kterému se bude čtenář vracet i později. Dosavadní zkušenosti ukazují, že i později může znamenat až do pokročilé dospělosti.

Z autorových podkladů připravila redakce

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu