Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Správné přikrmování pomáhá ptactvu přežít zimu


Jiří Šafránek, č. 4/2019, s. 46

Ptáci nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Ale pokud nastanou kruté mrazy s větrem a námrazou, může potrava z krmítek drobným opeřencům i zachránit život.

Nejvhodnější potravou pro zimní přikrmování ptáků jsou podle odborníků z Moravského ornitologického spolku semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. V menší míře, jako doplněk, je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je tam nechávají, je lepší je do krmítka nedávat.

Tam, kde krmítko navštěvují výhradně vrabci domácí nebo vrabci polní, je vhodné jim přilepšit strouhankou ze suchého bílého pečiva. V obchodech můžete koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků, nejlepší jsou však ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice.

Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí, vrabec polní a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci obecní, sýkora uhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, drozd cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní.

Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy jsou největší pochoutkou jablka a plody jeřabin. Můžete je zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule. Někteří ptáci, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši, nejraději sbírají semena na zemi pod krmítkem, a tak vůbec nevadí, když nějaká semena z krmítka vypadnou.

Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete a čím je přírodě bližší okolí vašeho krmítka, tím více druhů na něm a v jeho okolí můžete pozorovat. Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Z krmítek je nutné pravidelně odstraňovat zbytky krmiva, aby se nestalo zdrojem plísní a nemocí.

Přikrmování zimujících vodních ptáků

S příchodem silných mrazů pokryje většinu vodních ploch led. Vodní ptáci, kteří u nás zůstanou přes zimu, obsadí poslední úseky nezamrzlých vodních toků a jsou vděčni za potravu, kterou jim lidé nosí. Na zimovištích vodních ptáků ve městech se v těchto dnech vyskytují především labutě velké a kachny divoké. Ojediněle i lysky černé, racci chechtaví, bouřní i bělohlaví, poláci, hvízdáci, ostralky nebo kachničky mandarínské.

Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou, podle ochránců ptactva, menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Vhodnou potravou pro vodní ptáky jsou i semena pšenice, ovsa nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky zeleniny.

Pokud si nejste jisti, jaký ptačí druh se objevuje na vašem krmítku, pak návštěvníky vyfoťte, nakreslete nebo dobře popište a zašlete dotaz do Moravského ornitologického spolku v Přerově na e-mail mosprerov(zavináč)seznam.cz. Ornitologové vám rádi pomohou s určením a uvítají i fotografie kroužků nebo krčních límců zimujících labutí.

Jiří Šafránek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu