VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou první číslo Veroniky v roce 2020 a navazuje především na zprávy z posledního loňského čísla, které směřovaly k budoucnosti ochrany území notoricky známého jako Soutok nebo, chcete-li, Moravská Amazonie. Dění kolem ochrany tohoto území se zase poněkud urychlilo a události se začínají znovu dávat do pohybu. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlašování národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy na 430 ha, což znamená, že toto území požívá již nyní předběžné ochrany před poškozením. Vzápětí ministerstvo pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zpracováním podkladů pro jednání s obcemi o možném vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok a samotné obce si vyžádaly několik jednání se zástupci MŽP i AOPK ČR k této problematice. Představitelé obcí z nejjižnější Moravy se též byli seznámit s názory obcí na život v již existujících CHKO Moravský kras a Litovelské Pomoraví. Připravuje se zpracování socio-ekonomické studie dopadů případného vyhlášení CHKO Soutok. Po letech zdánlivého klidu se znovu zvedá naděje na ochranu území, kterému podobné u nás nenajdete.

David Veselý v tomto čísle upozorňuje, že povodně a zaplavování oblasti Soutoku jsou již bohužel minulostí. Tedy to, co vždy dělalo soutok Moravy a Dyje fascinujícím a jedinečným Soutokem, již pomalu ani nepamatujeme. V článku se dozvíte, že i v tomto směru se začínají dávat do pohybu záměry, které by během několika let mohly přivést do lužního lesa znovu vodu.

Že po vodě neprahne pouze lužní les, ale též zaplavované louky, vám představí Petr Halas ve svém souhrnu z projektu Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy. A trochu překvapivě o vodě je i článek Renaty Plackové Sníh bez sněžení.

Potenciál nových velkoplošných zvláště chráněných území v České republice rozebírá ve svém příspěvku ředitel AOPK ČR František Pelc. I když je u nás chráněno asi 17 % území státu, stále jsou místa, která by si vyhlášení za chráněnou krajinnou oblast či dokonce národní park zasloužila. Že je k tomu třeba mnohem víc než splnit pouhá přírodovědná kritéria, upozorňuje ve svém článku o šestiletém úsilí vyhlásit národní park Křivoklátsko vedoucí správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.

Toto číslo ilustrují skvělé fotografie Jana Miklína a kresby Antonína Vojtka, který se k jižní Moravě, jako krajině svého srdce, hrdě hlásí. Jak se stal malířem jižní Moravy, se dozvíte právě v jeho vyznání a vzpomínkách na doby, které již odvál čas téměř do zapomnění. Nechť je toto číslo milou vzpomínkou na doby, které se nám dnes zdají až idylické, a nadějí, že se nám podaří části přírody uchovat pro roky příští.

Tomáš Růžička