Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Člověk a krajina I


Bohdana Fabiánová, č. 1/2020, s. 34-35

V Evropě najdeme jen málo míst, o nichž by se dalo hovořit jako o divočině, o krajině nedotčené lidskou činností. Ale existují. Domnívám se však, že na našem území neexistuje žádný kout, který by si člověk alespoň částečně nepřizpůsobil. Můžeme mluvit o krajině blízké přírodě, o oblastech, u nichž je cílem zachovat divoký ráz a ponechat přírodě volnou ruku. Divokou přírodu bychom ale hledali marně. Na to jsme příliš malou zemí, a i když nás není mnoho, je nás dost. Naši předkové však dokázali krajinu přeměnit a formovat nejen pro zisk a pouhé vytěžení jejího bohatství, ale i proto, že ji chtěli mít užitečnou a zároveň krásnou pro potěchu ducha i těla. A že to šlo… Zakládali pole, lesy, lesoparky, zahrady, obory, aleje, ovocné sady, rybníky, budovali stavby sloužící lidské činnosti i pohodlí, a přesto ve většině případů zdobící krajinu, jejíž se staly součástí, či dokonce dominantami. Často pracovali pro své potomky s vědomím, že mnohdy neuvidí své dílo dokončené, a přesto v ně věřili. Krajinu u nás obecně lze tedy považovat za důležité dílo lidské kultury.

Komponovaná krajina

je divadelní představení, kdy příroda na připraveném jevišti odehrává poutavé představení po desetiletí i staletí ve stále se měnících kulisách, představení, které nikdy nekončí. K největším, nejznámějším a nejhodnotnějším u nás patří jistě Lichtenštejny umělecky ztvárněná krajina známá dnes pod názvem Lednicko-valtický areál, která zahrnuje i lužní les při řece Dyji nedaleko Břeclavi. Je však zbytečné vyjmenovávat všechny přírodní a architektonické skvosty, které dělají z tohoto místa místo výjimečné. Dočtete se o nich ve všech průvodcích. Vyberu dle svého, a to lipovou a kaštanovou alej lemující 6 kilometrů dlouhou silnici mezi rezidenčními Valticemi a Lednicí. Jezdí tam auta, takže to není úplně poklidná a kontemplativní procházka volnou přírodou. Stále ale tyto stromy dávají stín a na jaře voní jako kdysi. V době komponování celého areálu nebyla jediná, aleje byly spolu s rybníky nejstarším projevem krajinářské tvorby lichtenštejnských architektů. Jde o hvězdicovou strukturu více či méně dochovaných stromořadí (některých bohužel zaniklých), jak osových mezi jednotlivými lichtenštejnskými sídly, tak těch lemujících cesty v zemědělsky obhospodařované krajině. Hledání i procházka alejemi může být dobrodružnou cestou, která je hezkým cílem.

Mimo plán, a když už tam budete bloumat, chci zmínit ještě orchidej vstavač kukačku (Orchis morio). S tímto lidově řečeným „šaškem“ se při jarní procházce můžete potkat pro změnu na loukách, třeba poblíž kaple sv. Huberta, stejně jako já.

(O Lednicko-valtickém areálu psal ve Veronice 2/1997 Zdeněk Novák jako o památce v roce 1996 nově zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO - najdete v archivu na webu www.casopisveronica.cz.)

Bohdana Fabiánová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu